• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CROMETeorie a praxe kolektivních vztahů, polyamory, svobodné vztahy
    PIZI
    PIZI --- ---
    YMLADRIS: Ja vubec nevim jak bych na tehotenstvi reagoval. Neberte me doslova. Zaujal jsem stanovisko zapuzujiciho druha jen pro ucely diskuse, nebot si myslim, ze je to stanovisko stejne legitimni jako mnoha jina.
    PIZI
    PIZI --- ---
    SHEALA: ano, to tvrdim i ja. Zmen si slovosled na s laskou minimalne. Tak je vyznam jasnejsi.
    PIZI
    PIZI --- ---
    JEZINKA: NE, deti skodi treba memu vztahu. Jine vztahy jinych lidi to mohou mit jinak.

    Mym idealem neni spolecnost svobodnych matek. Ja ziju svuj zivot za sebe ne za spolecnost. Nemam ambice tvorit nejakou spolecnost, nebo diktovat druhym jakou spolecnost maji tvorit. Nemyslim si ze by tehotenstvim nekoho s kym ziju vznikala ma povinnost postarat se o to dite. Znova opakuji. Tehotenstvi o kterem je rec je vysledkem jejich cinu, ne mych. Nasledky cinu ma nest ten kdo kona, ne ja. Mym konanim ono tehotenstvi nevzniklo.
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    no, kazdopadne, ze zalozeni auditka mam radost.
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    PIZI: no, treba pred nekolika stoletimi s laskou nesovisela. Souvisela s predavanim majetku.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    tak, vzhledem k tomu ze v postmoderne padly vsechny "velke pribehy", kazdy veri cemu chce a vladne individualismus, tak podle mne nema moc smysl teoretizovat "jak by mela idealne vypadat spolecnost"

    da se diskutovat o volbach jedntlivcu a jejich nasledcich. pizi, a kdyz tvou partnerku nekdo na dovolene znasilni? a pokud v takovem pripade s ni zustanes - v cem je rozdil zda dite pocala dobrovolne nebo ne?
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    YMLADRIS: předpis není, ale je nějaká přirozenost. já mám sice i ve vlastní rodině případ kdy se nevlastní otec k sestřenkám chová líp než jejich původní, ale zároveň jsem byl svědkem víc negativních vztahů mezi nevlastním rodičem a dítětem. některý lidi určitě můžou mít k dítěti svojí parterky které je už naživu dobrý vztah. ale moje modelová situace se liší, a myslím že to ani nejde srovnat s adopcí.

    PIZI: samo bys dal matce vale? takže dítě svobodnému vztahu škodí jo? nebo máš pocit, že ona si pak snadno najde někoho jinýho? tak snadno jako ty?
    PIZI: takže tvůj ideál je společnost svobodných matek? a nebo utopická společnost kde děti neznají své rodiče a všichni se o ně dělí? nějaká industriální papua nová guinea?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JEZINKA: a proc predpokladas ze je nutne mit ke kukavcatku stejny vztah jako k vlastnimu diteti?

    srovnej situaci kdy se das dohromady s partnerkou, ktera uz ma dite nazivu. a co.

    neni zadny konkretni predpis jak se k diteti citit, zalezi na individualni situaci
    PIZI
    PIZI --- ---
    JEZINKA: Ty si zrejme pod pojmem vztah ktery funguje predstavujes, ze ti dva jsou spolu az do smrti. Ale tady se bavime o vztazich otevrenych, ktere funguji jen tak dlouho dokud to oba zucastnene bavi. Volny odchod i prichod.
    PIZI
    PIZI --- ---
    JEZINKA: Samozrejme ze bych dal matce vale a co jako? Jsem snad zodpovedny za to s kym spi? To si prece musi rozmyslet ona. Jsou to nasledky jejiho chovani, ne meho.
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    jestli tomu rozumím, tohle by měla být diskuse zastánců vztahů, ve kterých každý z partnerů má zároveň i někoho dalšího?
    no. takže dejme si hypotetickou situaci. (omlouvám se za omezení na mužské hledisko)
    parnerka odjede do cizí země na dovolenou. vrátí se po nějaké době. a oznámí že je těhotná. vylučme potrat. (existuje mnoho důvodů proč by k němu nepřistoupila - od zdravotních po morální dejme tomu) takže, otázka. budete mít k tomuto "kukavčátku" stejný vztah jako byste měli k vlastnímu dítěti? určitě?
    a pokud by vztah začal mít nějaké trhliny, nebylo by pak daleko snazší dát matce vale, a udělat z ní samoživitelku, protože to dítě "přece není moje"?
    aby takovéhle vztahy mohou fungovat pouze v utopických společnostech. a utopické společnosti fungují jen ve snu.
    jo a to o tom křesťanství v záhlaví je vážně blábol.(už to tu bylo probíráno dost, tak nechápu co to tam ještě dělá)
    jinak to není jen výkřik do tmy, jsem nakloněný diskusi.-)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    asi je to prirozene vyusteni ideologie, na ktre stoji nase kultura, a to je

    = make own choices
    = individualismus

    (no to je vlastne to same, hm). Zijeme mytus o vsemohoucnosti (stale lepsi technologie, medicina, ...) v ovladani vnejsiho sveta. Prekonat vsechna omezeni diktovana casem/prostorem. Treba se podari odvratit i smrt, kdyz budou vedci poradne makat, atd., ze.

    Dobrovolne se omezit na jednoho partnera do tohoto "memplexu" vubec nezapada.

    Otazka (pro mne) ale je, proc je u lizu zrovna ten mytus "make own choices" .. jakou potrebu to lidem saturuje: zahani to, ze si muzu co nejvic vybrat, ze nejsem omezen, uvedomeni smrti? A tak.

    Da se samozrejme videt i z druhe strany, ze manzelsky slib az do smrti saturuje to same = vytvari pocit bezpeci "zena mi nesmi odejit", iluzi, ze je tu neco trvaleho...

    Takze asi vzdycky zalezi, proc konkretni clovek ten svobodny nebo nesvobodny vztah chce.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    PIZI: ano, souhlas.
    PIZI
    PIZI --- ---
    ZUZKAOU: Vím co myslíš, ale faktografická poznámka.

    Štěstí je relativní a pravděpodobně lidstvo jako celek je stále zhruba stejně šťastné. V době moru mají mor všichni a tudíž jsou šťastní protože nemají k dispozici referenční život někoho, kdo by na tom byl mnohem lépe než oni, apod. Vnější podmínky mají na pocit štěstí jen krátkodobý vliv v řádu měsíců. Alespoň tak jsem to pochopil z různých populárních článků, které se tématem štěstí zabývaly.

    Ale máš pravdu, že idea nadřazenosti mého osobního štěstí nad nějaké společenské normy a konstrukty působí problém v monogamním manželství, které je často vnímáno jako překážka dosažení takového osobního štěstí (v náruči jiného partnera).
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    PIZI: no spíš tam překáží ta západní potřeba individuální spokojenosti (nemám v plánu se jí vzdát). Obyvatelé pravěku zcela zaručeně nebyly nijak extra šťastní a o obyvatelích jiných historických epoch si taky nedělám iluze.

    Mimochodem - jak fungovaly vztahy v pravěku se můžeme leda tak dohadovat. Jestli to je blíže tlupě, kdy alfa samec má právo oplodňovat samice a nebo kmenovým soužitím, kde tak jako tak fungují vazby na základě biologické rodiny...
    PIZI
    PIZI --- ---
    ZUZKAOU: Na zacatku (pravek) ridil souziti proste sex. Pak prisel institut rodiny, ktery "volnou lasku" omezil. Pak prisla idea romanticke lasky (emoce, duse), ktera rozvraci rodinu. Kolecko se uzavira.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    PIZI: No jo - ale v okamžiku, kdy se do rodiny začala míchat romantická láska a do perspektivy života kontinuální individuální spokojenost, tak jsme si zařídili současnou společnost založenou na individualitě a konzumu, která už dost jasně naznačuje, že to špatně dopadne, bo vymřeme...

    PIZI
    PIZI --- ---
    I empower women to make their own choices.

    For the last 15 years or so I have generally had a 'Primary' GF (with whom I would reside) and usually between three and maybe a half-dozen secondary gfs, in slow-rotation, plus an inestimable number of casual playmates, some of whom might join into the pusse* (stet) from time to time.

    To understand my situation, it is vital to recognize the distinction between TITLES (Capitalized) and roles (non-capitalized). The Primary is the one who bears the 'title' and role of GIRLFRIEND and may refer to me as her BOYFRIEND, whereas the secondaries all recognize that they can maintain the 'role' of girlfriend, and behave with me and towards me as their boyfriend, but that ours is not an overriding relationship.

    I used to manage using what I called 'GITM' rules (Gays In The Military - Don't ask, Don't tell) with my Primary, and the others would respect that they must keep things quiet; but it was always ultimately a losing proposition, because over time the girlfriends would want more, and eventually cattiness and discontent would tear my playhouse down.

    About eight years or so ago I recognized the trouble-domain: I didn't want a harem!

    I wouldn't have ONE Wife, why in the world would I want many!?

    So I vowed to myself I would no-longer permit women to live in denial about their rivals; but this made for very uncomfortable situations of nasty infighting, so it needed to be modified once again.

    Finally I developed what I refer to as my TWO RULES: model, which has served me very well (incredibly well, actually) ever since the beginning of the millennium.

    For ALL the women in my life, from my Primary (with whom I live, and share a bed in Toronto) to the girls I met and slept with last weekend in Los Angeles, whom I don't know if I'll see again before year's end, the TWO RULES are absolute, intractable, inflexible, and adamantine:

    Rule One: I WILL BE NO WOMAN'S ONLY MALE LOVER!

    Rule Two: Every girlfriend MUST COMMIT TO DO HER BEST to get along with my other girlfriends

    These two, very simple, incredibly elegant pillars keep my home happy, my ladies ecstatic, and my sacs drained.

    A little more detail, in case the beauty of this is lost on anyone...

    Regarding RULE ONE:

    Every woman I am with knows IMMEDIATELY (because I tell her outright) that when I'm not with her, I'm with someone else.
    Therefore, I need for her to understand that SHE WILL NOT EVER be entitled to unlimited, unrestricted, nor exclusive access to me, and as such she will need to find ways to keep herself amused when I am elsewhere.

    No amount of 'But Baby, I only want to be with YOU!' will ever shake my resolve, as that situation is a SURE FIRE ROAD TO HELL, when the girl's resentment begins to perk-up and she becomes a green-eyed monster....

    So, by insisting she has other male playmates, I remove A) her justification for being uptight with me when I'm unavailable to satisfy her cravings, and B) I ensure she continually expands her skillset and her expectations, thereby keeping me on my toes, and preventing my complacency.

    Regarding RULE TWO:

    Since every girl knows I'm getting around, just as they themselves are, and that there are 'others', they begin to realize there is no such thing as a 'rival' and that cattiness or ganging-up/bashing other girls in the circle won't help anyone, and will in fact necessitate their own removal from the otherwise very comfortable situation.

    This second Rule guarantees a fundamentally harmonious and happiness-conducive lifestyle which has been working for me for the better part of a decade, and shows no signs of slowing down or breaking apart.


    Johnny Soporno
    Worthy Playboy

    P.S. I exclusively date bisexual hotties and have been to bed with most of them with at-least some of the rest of them, in some-or-other permutation.

    *Pusse is the feminine-form of posse
    PIZI
    PIZI --- ---
    Johnny Soporno: Worthy Playboy - Lifestyle Guru - Marital-Arts Master - Sexual Revolutionary
    http://www.johnnysoporno.com/
    PIZI
    PIZI --- ---
    ZUZKAOU: Zalezi co chapes jako ze funguje. Ano existuje, ale funguje? Cela ta monogamie dost souvisi s principem dedictvi, ekonomii, majetkem a takovymi vecmi. Minimalne s laskou.

    Dale doporucuji googlit cloveka jmenem johny sopporno. Hodim sem od nej jeden anglicky test, ve kterem popisuje nekolik pravidel diky kterym udrzuje svoje multi vztahy.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam