YMLADRIS: jenže otázka je, do jaké míry je toto kulturně "naprogramovatelné" a do jaké míry je to chování v podstatě biologicky dané.
výzkumy naznačují, že lidské polygamní chování má ve většině kultur poměrně ustálená pravidla, která bohužel k teoretickým ideálním polyamoristickým kolektivům mají relativně daleko :-( mám na mysli klasickou polygamii jeden muž - více žen (více či méně oficiálně), z nichž jedna má roli favoritky / 1. dámy - a muž se s tím nijak netají (naopak - bývá to symbolem společenského postavení). U žen naproti tomu hraje v daleko větší míře roli utajení případných vícenásobných vztahů. O nějaké polyamoristícké harmonii v historii lidstva nemůže být moc řeč - spíše frčelo více či méně skryté mnohoženství, "sériová monogamie" nebo nevěra... (bavíme se doufám o vztazích, takže do toho netahám situace kdy jde čistě jen o sex).
Á pro po... vím, že sci-fi jsi se kdysi určitě nevyhýbala, tak by mi zajímalo, co říkáš na poměrně šílené polyamoristicko/polygamní formy "registrovaného partnerství více než dvou heterosexuálně orientovaných osob", se kterými přišel v USA spisovatel Robert Henlein :-) (říká se, že tím trochu předznamenal sexuální revoluci 60. let, která pak skutečně přišla, i když samozřejmě trochu jinak...). Totiž ten Henlein je kuriózní v tom, že členové jeho polygamních velkorodin měli nadále poměrně konzervativně pojaté "manželské povinnosti" víceméně v souladu s americkou tradicí :-) Skoro jde říct, že vize polyamorie v uzavřeném kolektivu a v souladu s danými pravidly je "pravicová" a "konzervativní", zatímco klasická (a realitě bližší) "volná láska" (tedy nezávazné vztahy krátkodobějšího charakteru) je "levicová" a "liberální".
SHEALA: to já taky, a zvláště když je tu nějaká tak mocná teoretička, jako YMLADRIS... :-)
PIZI: obávám se, že to není tak docela to samé. Polyamorie může a nemusí být spojena s polygamií - já sám otevřeně přiznávám, že do určité míry jsem vždy byl "ctitelem" řady žen i nad rámec svých stálých partnerek :-) Nicméně jde o tu paralelnost těch vztahů, myslím - není to o tom, že jedno léto chodíš s jednou ženou a druhé s jinou - to je normální "sériový vztah". A nejde ani o nevěru - ta zase zahrnuje prvek utajení, polyamorismus je teorie, která zahrnuje (maximální možnou) otevřenost partnerů (případně s vyjímkou dobrovolného nezájmu a poskytnutí prostoru druhému z partnerů).
Já se dobrovolně přiznám, že před asi 10 lety měla moje tehdejší partnerka milence s mnou vysloveným souhlasem - a popravdě, nebyl to až tak dobrý nápad, a ten vztah se nakonec rozpadl (doufám to je promlčené a mohu to takhle propírat veřejně). Od té doby řadu věci vidím jinak.