• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CROMETeorie a praxe kolektivních vztahů, polyamory, svobodné vztahy
    CHIRURGUS
    CHIRURGUS --- ---
    FRONEMA: Ale ty seš extrovert a ty se ráda otevřeš před kymkoliv :)
    Ok, ten název tomu právě dává tu nestandardnost a ty sama řikáš že je to menšinový. Normální je dle logiky to.co provozuje většina (nebo alespoň většina v místě či komunitě kde se pohybuješ. Tvý přátelé poládají vše tohle za normální,kdežto širší veřejnost už ne. To je to co mě osobně vadí - sem zastáncem toho, že tohle je přirozený a že ostatní by měli mít jméno a menšinu ( monoamory :) ).

    Jasně, je pravda že stav zamilovanosti asi popsat nikdo nedovede. Já osobně nevim jestli sem ho kdy zažil, ale spíš si právě myslim že ne.
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    CHIRURGUS: ja si rozhodne nemyslim ze tim ze ma neco nazev se to vyclenuje jako neco nenormalniho a uz vubec ne ze by tim clovek souhlasil ze je to spatne.... jo je to nestandardni, je to mensinovy. koneckoncu ja taky nechodim a nerikam "ja jsem fronema a jsem poly" aspon ne vetsinou :) naopak jsem si vyvinula spis nejaky prirozeny mechanismus jak to v beznem zivote neprozradit pokud nechci, protoze kdykoli to clovek otevre mezi novyma lidma tak to naprosto zabije jakykoli predchozi tema o kterym chci treba zrovna mluvit :)

    ja to provozuju a myslim ze jsem byla zamilovana, a myslim i ze jsem hluboce milovala. kazdopadne si myslim ze tahle otazka neni dobra. zaprve je to otazka pomerovani, kazdy zna jen tak hlubokou lasku jak zazil, za druhy stejne je to neporovnatelny, ty kdyz to reknes tak mas asi na mysli nejakej stav/vztah, coz my tady neodcitime. Vseobecne si nemyslim ze by na tuhle otazku nekdy nekdo odpovedel ne....
    CHIRURGUS
    CHIRURGUS --- ---
    FRONEMA: Mě se ten koncept líbí, jen mi přijde divný ho odlišovat názvem jako něco nenormálního. Mě ten koncept přijde přirozenější než strojený žití ve dvou - s nedůvěrou, žárlivostí a všim co k tomu patří.

    Tim, že to má samo o sobě název se to samo vyčleňuje a tim se to staví do pozice toho, co neni normální oproti tomu co normální je (stejně tak jako když jdeš někam žádat o místo a první co se zeptáš je - "mám pokérovaný ruce - nevadí vám to?" Tim se člověk sám vyčlení a sám podvědomně souhlasí s tim, že je na tom něco špatně a že by to teda vadit mohlo - to jen pro příklad).

    Tu touhu po pozornosti sem nemyslel ve stylu attention whore, ale spíš po tom pocitu že sou tu lidi pro tebe. Kvůli tomu nemusí bejt jeden hned středem pozornosti (ale proč by nemohl :) ), jde spíš to cejtist náklonost. V zásadě je jedno jestli je to náklonost přátelská (rozhovor, objetí), nebo sexuální (mazlení, sex etc.). Jde o ten pocit tý náklonosti ostatních k osobě která to potřebuje (mě osodně to takhle přijde přirozený a cejtim to tak). Jeden člověk prostě nemůže zastoupit všechny ty pocity kolem toho.

    Co mě skutečně zajímá - lidi co to provozujete - máte pocit že jste byli někdy vážně zamilovaný? Nebo když se na to podíváte zpětně, šlo jen taky o pocit náklonosti, ale ne o zamilovanost?
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    CHIRURGUS: kamenovat nebudu, spis presne nevidim co vlastne tvrdis, jestli se ti ten koncept vlastne libi nebo nelibi, nebo jestli rikas ze ho nechapes :)

    polyamory, proc se tomu rika ucene? ja to nvimam jako snahu odlisit umysl mit kvalitni vztahy s vice lidmi od nevery, swingers, nejakeho mnohozenstvi kde je nerovnovaha v tom co muze zena a co muze muz atd.

    ad touha po pozornosti. pokud to vazne nemyslis negativne tak asi proc ne, je fakt ze asi o to maji zajem casteji extroverti, kteri maji tendenci navazat vic vztahu, nebo ti ktere vseobecne vic bavi se zabyvat lidmi nez nejakemu hobby tykajici se hlavne veci, ale nedelat z toho dogma. navic "touha po pozornosti" zni trochu jako attentiton whore, neboli nekdo kdo zadoni o pozornost protoze si sam se sebou nedokaze poradit, to by mi prislo jako nemistny odsudek...
    CHIRURGUS
    CHIRURGUS --- ---
    Mě osobně přijde celý tohle "Polyamory", jako obyčejná touha po pozornosti a lásce od větší skupiny lidí než od jednoho. Zřejmně trochu problém ega (teď to rozhodně nemyslim negativně), kterej se timhle jednáním vyrovnává. Upřímně nevidim důvod proč tomu řikat tak divně učeně, mě systém otevřených vztahů imponuje vvelmi už jen s ohledem na svobodu jednotlivce, nemluvě o tom, že jednání tohoto typu ve stejném či podobném rozsahu je známo už z pravěku (sex byl běžnou, zcela nesoukromou zábavou, náklonost k partnerovi/partnerce - pokud se tak tomu dá řikat byla vyjadřována jinak a pertnerů tohoto typu mohlo být i více). Je to naše přirozenost a žití ve dvou (v sytému kdy se žena má starat o muže a má být doma pod dozorem a jen jen jedna), je velmi křesťasnkej (katolickej) výmysl, kterýmu se postupně přizpůsobil celej svět a to jak to bylo přirozeně se prostě zapomnělo. Podle mě je jedinym výsledkem vztahů dle dnešní ikony jen žárlivost a nenávist. Kolik lidí v životě nepoznáme, jen proto, že je na druhý straně někdo třetí kdo jim v tom brání z žárlivosti?
    No nic, můžete mě začít kamenovat :D
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SUNNYRAIN: tipuju akca na dalsich 20 let :)
    OTZ
    OTZ --- ---
    co je to ten free-fall? volný pád jakože si skočím..?:)
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    PUKU: Přesně tak. Jestli potřeba (free-fall) existuje, nebo (po pár minutovém "zamyšlení") existovat přestane, je IMHO podstatnej rozdíl. :)

    YMLADRIS: Jak se Ti free-fall podařilo realizovat v partnerském vztahu? Když jste na tomhle tématu tvrdě zapracovali... Já si nemyslím, že je to nemožné, dost by mě zajímaly osobní zkušenosti...
    PUKU
    PUKU --- ---
    YMLADRIS: Tak to jo. I když mě přijde důležitá i ta potřeba free-fall. Podstatou free-fall je bytostná nevymakanost :D. Prostě součástí života jsou i dary a ty se odpracovat- zasloužit etc. nedají.
    PUKU
    PUKU --- ---
    YMLADRIS: A jak jsi to cítila ty? To je celkem i přirozená obrana sebeobrazu, co předvedl tvůj partner. Je přeci jasný, že ten nový nemůže být tak důležitý (Cesta) jako on, no ne? :) Jenže on může a ten potenciál sis měla buď típnout sama, nebo ho naplnit. Ale partner ho típat nemá, to se nevyplácí si myslím.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    PETJULE: tak ja mu verim ze to mini uprimne :)
    a ono to tak i bylo (spis nez ze ja bych byla nejak horoucne zamilovana, tak spis ten dalsi muz, a pro mne spis nez srdcovka to bylo proste jen ohromne lakavy si to dat atd., vis co, kolikrat za zivot ma clk prilezitost delat nekomu Muzu)
    PETJULE
    PETJULE --- ---
    YMLADRIS: přijde mi roztomilé, jak si Tě "ukočíroval" na takové bravurní racionalizaci :)
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    FRONEMA: Díky za odpovědi! (Intimitu jsem mínil ve smyslu pocitu blízkosti a důvěrnosti mezi dvěma lidmi. Ne jako potřebu soukromí/tajemství.)

    1) Potvrzuji, že o určitý čas jsme přišli. Oni spolu jeli na víkend na chatu. Ale neměl jsem tehdy zrovna celý víkend práci? Opravdu jsme o čas přišli?? ;-) Je to jen moje výmluva? Rozhodně to necítím jako podstatné, pro mě podstatné. Náš vztah byl hlubší tím, že se napřímo respektujeme. Dáváme tomu druhému "právo" žít, cítit, rozhodovat se. Navíc i my jsme o nových zážitcích (mileneckém vztahu) mluvili. Další téma, další hluboká důvěrnost v našem životě, kterou sdílíme. A to nás sbližuje, přibližuje. Známe se víc, ve více situacích, přesněji.

    2) Ani já nepovažuji snahy o ovládání druhého (držení zkrátka) za vztah na vlně lásky. Láska je svobodná, dobrovolná, nenechá se donutit, nenechá se ovládat. Prozatím jsem se v životě setkal jedině s tím, že do hloubky bylo možné jít jedině dobrovolně, svobodně. Nikdy ne z donucení. Tedy naprosto souhlasím, mám stejné zkušenosti.

    A velmi zajímavý je i ten prostřeh, co se stane, když člověk dá (věnuje) druhému prostor. Dovolí milence. Bez jakéhokoli ovládání. Celou zodpovědnost za Tvá rozhodnutí nechá čistě na Tobě, aniž by se Ti snažil radit, doporučovat, ovládat. Bere Tě jako milovanou bytost, která sama umí být zodpovědná za to, co dělá, co chce, za vztahy, které vytváří... Důvěřuje Tvým budoucím rozhodnutím. Pěkné, co píšeš - jak jsi uměla s tím prostorem, darovanou důvěrou, sama naložit. :)

    O tom jsem myslím četl na Tvých stránkách - že když je člověk ze srdce odhodlaný, že bude podvádět, chovat se nezodpovědně, a vztahu škodit, neexistuje způsob, jak by ho druzí lidé mohli svázat (pravidly? kontrolou?) a ovládat (zákazy? tresty?), aby se choval jinak. Vždy si najde skulinku a vztah něčím poškodí. Naopak pokud je člověk ze srdce odhodlaný, že bude pečovat o vztah, projevovat se upřímně, chovat se zodpovědně, není potřeba ho hlídat, ovládat, zakazovat mu - on stejně vždy bude ze srdce jednat zodpovědně. Není potřeba se obávat darované důvěry - takový člověk darovaný prostor zužitkuje ve prospěch vztahu.

    YMLADRIS: Ta, která je opravdu upřímná, pokud ta její upřímnost opravdu zní "teď nechci mít milence", ta podle mě nemusí jít do milence. :)
    Ovšem ta, která je upřímná způsobem "teď chci mít milence", té by možná prospělo najít odvahu mluvit ve vztahu i o tomto tématu. Klidně i s tím výsledkem, že milence mít bude. :) Ano, to si myslím. :)
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    YMLADRIS: Už jsme v souladu. :) "Rozhodla jsem se podpořit" mi zní úplně jinak, než "musela jsem akceptovat"/"akceptovala" jsem jeho rozhodnutí. :)

    V tom najednou vůbec nevidím, že "milence jsem nechala být", ale naopak v tom vidím "rozhodla jsem se tvrdě pracovat na free-fall v našem vztahu". GOOD! :)
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    YMLADRIS: Pak píšeš o velmi zajímavé zkušenosti. I když "zakázal" je hrubě řečeno, i když "jsi musela potlačit vlastní přirozené city" (opět hrubě řečeno), protože to byl on, kdo o Tvých citech rozhodoval, zda jsou čisté, nebo zda jen tak blbneš... Váš vztah to prohloubilo.

    Neříkám, že taková příhoda není možná. Jen se mi nezdá, že "vzor" takové příhody by byl směrodatný.
    Cítit se nejvíc šťastná ve vztahu, kde jsi svobodná tím způsobem, že za své city nepřijímáš plnou zodpovědnost Ty sama, ale rozhoduje (a lépe se ve Tvých citech vyzná) on, s tím, že Ty akceptuješ jeho rozhodnutí... Opravdu mě překvapuje, že tento model by člověka naplňoval ve větší hloubce, než když sám dospěl do fáze, kdy zodpovědnost za své city leží jenom v jeho rukou a člověk sám ví, jak se (za sebe) rozhodovat, a je v tom zahrnuta i plná zodpovědnost za vztah.

    Já bych to asi odlišil od situace, kde bys napsala, že: "Dostala jsem zálusk na milence, ten nápad se mi mihl hlavou. Asi v tom i určité zamilování bylo. Ale důležitý v mém životě je vztah s mužem. O všem jsme mluvili. Podstatné pro mě nebylo, zda je manžel zásadně proti, podstatné pro mě nebyly ani jeho domněnky o mých vlastních citech. Podstatné pro mě byly jeho city, které mi sděloval, obavy z výbušnosti dvojvztahu, jeho vlastní nejistoty a záseky, jeho pocit ohrožení. Nad vším jsem znovu přemýšlela a sama v sobě jsem nacházela, že milence vlastně nechci, momentálně ne. Začínala jsem rozumět tomu, že více se chci věnovat tomu, aby muž prožíval jistotu, bezpečí, abych přicházela na situace, ve kterých já sama jednám výbušně, a zkusila se naučit jednat jinak. Jednoho dne (možná) přijde čas, že znovu budeme mluvit o milenci, ale náš vztah tou dobou už bude mnohem dál. Bude ten správný čas."
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YMLADRIS: jo asi chapu co je nesrozumitelny... mam tam 2x cesta :)

    Podporil by to, kdyz by ta polyamory mela nejaky dulezitejsi cil, nez jen "zena si chce doprat nezavislost a cerstvou zamilovanost". To vychazi z predstavy, ze nejdulezitejsi v zivote neni naplneni individualnich potreb individua ("jedu do Tibetu, delej si s tim co chces"), ale dulezitejsi nez osobni svoboda je nejaka Cesta. Ze jako by byl ochoten riskovat nas vztah, kdyz janevim .. bychom s tim milencem tvorili zasadni tantrickou dvojici ktera svou realizaci osviti pulku mesta, ... nebo tak neco. Proste kdyz by ten potencial byl dulezitejsi nez nas stavajici vztah.

    Ale pripadalo mu, ze o tom to neni. Vysvetlovala jsem, ze vztah chci bezpecny a milence mam na free-fall, a rikal ze nejlepsi je free-fall ve vztahu :) a ze na tom je potreba tvrde pracovat a ne se rozptylovat milencama. Coz jsem se rozhodla podporit.

    Tim nerikam nic na tema jak co kdo ma mit. Jen ze moznosti je mnoho.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SUNNYRAIN: Ja jsem se zamilovala a on byl proti.
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    YMLADRIS: Teď jsem trochu zmatenej. Ty jsi se reálně zamilovala a on byl zásadně proti. A nebo Ty ses nezamilovala, ale kdyby ses bývala zamilovala, on by Tvoji cestu podpořil? To se mi jeví jako různé životní příběhy i přístupy. O kterém příběhu tedy teď mluvíme? :)
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    SUNNYRAIN: wow, tohle nebude jednoducha odpoved..

    predne na zacatek, ja nemam zadnou potrebu vlastni intimity, jako ze bych potrebovala si neco nechavat pro sebe, ze by me melo tesit ze to ostatni nevi. naopak to po cem ve vztazich jdu, to na cem mi asi zalezi nejvic je to sblizeni, to ze toho druheho opravdu znas, rozumis mu a ze to je tak i naopak.

    takze nechapu potrebu intimity a neco pro to tajit, naopak, ja bych mela tendenci to resit, kdyby to ostatni meli taky. (ale respektuju zaprve soukromi, a za druhe ze ten zajem z druhy strany tohle takhle resit, takze to drzim na minimu.)

    Přinesl vám váš přístup s Tcks větší blízkost/intimitu, nebo vás nově nastolená konstelace (před 2 lety) od sebe oddálila? Co před 2 lety zažívala vaše důvěra, intimita a blízkost?

    musim rict ze asi presne nechapu na co se ptas. ale abych popsala jak jsem to vnimala. V clancich o polyamory se nekdy pouziva termin NRE new relationship energy, neboli tahle situace kdy clovek ma nejaky pevny svazek/svazky a vznikne nejaky novy vztah a je v takove te fazi prvotni blaznive zamilovanosti.
    v te dobe prave ten puvodni vztah ustoupi nejakym zpusobem tomu novemu (lasky je dost, ale den ma porad jen 24 hodin). v tom by se dalo rict ze se lidi jako kdyby kousek oddali, ale zase jsem mela pocit, ze se u toho ten vztah tak nejak upevni, potvrdi si ze je hlubsi To kdyz s nekym probiras takove veci, jako jak to s tebou ohledne toho druheho vztahu funguje, vas zase naopak sblizi.

    A ještě jedna hypotetická otázka, třeba se podaří na ni odpovědět. :))) Pokud byste se před 2 lety rozhodli jinak, Tcks by Ti dejme tomu "zakázal" být zamilovaná :)) a Ty bys dokázala svoje city k Jachymovi nějak potlačit/skrýt/utajit, chovat se navzdory svým citům. Myslíš, že taková (hypotetická) zkušenost by vašemu vztahu s Tcks přinesla hlubší prožívání, intimnější a důvěrnější vztah, byli byste si dneska bližší a rozuměli byste si víc, než jaký život dnes reálně máte?
    tak tedy velmi hypoteticky, tezko se mi na to odpovida aniz bych do toho nemichala "jk bych reagovala jako kdyby tcks najednou zacal opak toho nez jak vypada ze je jeho presvedceni" :)
    obzvlast pri tom prvnim "druhem" vztahu byla chvile, ze kdyby mi dotycneho jakub zakazal, tak bych se sebrala a odesla od nej. castecne protoze by mi vadilo ze mi neco zakazuje, zvlast kdyz deklaroval opak, a castecne proto protoze jsem se poblaznene zamilovala jinde (nejsem na to mmoc pysna kdyz na to vzpominam) takze ne, tahle zkusenost by nam urcite neprospela :) na druhou stranu, ta zkusenost ze se i o takovyhlech pocitech da vazne mluvit (coz jsme v te dobe cas od casu delali) je uzasna, a rozhodne si myslim ze to prispiva "duvernejsimu a intemejsimu" vztahu jak ty rikas

    takze ne, nebyla bych schopna rozumne asi udrzovat dlouhodobe vztah s clovekem ktery me bude drzet zkratka, ale ma to druhou stranu mince, prave ze vim ze mam tu volnost, tak se sama snazim nedelat v tomhle veci ktere by se mu nelibili, prestoze je na ne nekdy chut, protoze to proste chci pro vzajemnou spokojenost. ale kdyby mi je zakazal jako typicky by mohl rict ted "nesmis si najit tretiho", i kdyz sama nikoho dalsiho nechci, tak bych se osivala, jestli chapes.


    tak, doufam ze nekdo pochopi me myslenky :)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SUNNYRAIN: mne pripada ze kombinujes dve veci: uprimnost a polyamory

    treba u nas je to tak, ze muz je striktne monogamni clovek. kdyz jsem se zamilovala, byl zasadne proti. samozrejme, jake "zakazal", to asi ne, ale byl zasadne proti. Jeho nazor byl, ze dvojvztah je ohromne neprozkoumana, krehka a vybusna vec a ze to chci proto, protoze je to jednodussi (?) cesta jak si cosi doprat, nejake nove energie. A ze by to podporil, kdyz by videl ze je to soucast moji cesty, ze milenec je fakt ohromne dulezita vec, nejakej podstatnej projekt ktery ma potencial zpusobit neco skveleho. Ze to mam cisty. Ale ze ma pocit ze tak to neni, ze jenom tak blbnu a ohrozuju nas.
    A ja jsem to akceptovala a milence jsem nechala byt. Nas vztah to prohloubilo.
    Treba se k tej polyamory vratime nekdy pozdeji v zivote, az nebudem takovy trdla jak jsme ted.

    to jak to pises ty trochu vyzniva ze kdo je uprimny musi jit do milence
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam