CHIRURGUS: Zeptej se nějakýho pediatra, neonatologa nebo dětskýho psychologa :)

CHIRURGUS: A já si myslím, že se pleteš. Maj to imho zkombinovaný - rodič je zdroj lásky, tepla a jídla. Když jim dáváš jen jídlo a teplo, řvou.

_BENNY: ja tohleto co nazyvas idealem momentalne zazivam a funguje mi to. Mam nekolik ruzne intenzivnich nezavaznejch vztahu a jsem otevrenej jakejmkoli dalsim. Vsechny ty lidi mam rad, nektery treba chvilkove "vic" (v tom smyslu ze treba prozivam zamilovanost), kazdopadne se vsema je mi dobre, ale s nikym nejsem porad, s kazdym se vidam obcas a s nekym treba skoro vubec ne, ale samotna existence toho cloveka a vztahu mezi nama me cini stastnym a spokojenym, at uz ten druhej je kdekoli a proziva cokoli s kymkoli..

CHIRURGUS: No to si piš, že to je potřeba citovýho zázemí. Dítě ho potřebuje velmi. Už jen to, jak reaguje třeba nedonošenec v inkubátoru na dotyk ruky (což je měřitelný na přístrojích, který má k sobě připojený). Jak je měnší úmrtnost nedonošenců, který maj kontakt s matkou... Atd.

CHIRURGUS: a dokáže si vybudovat zázemí vlastní a ochranu taky
Citový zázemí těžko. Citový zázemí je právě rodina, smečka. A ochranu samci nepotřebují, ale samice ano - minimálně po dobu, kdy pečujou o mláďata.

Původně jsem ale psala o tý žárlivosti proto, že i když beru lásku jako respekt a toleranci, tak co bych asi nezvládla, by bylo to dělení se. Ok, není se mnou šťastnej, ať jde jinam. Ale pokud se mnou šťastnej je a současně by chtěl ještě někoho navíc, tak to už bych spíš já asi zase chtěla jít jinam než přemáhat tu žárlivost a trpět. Ale není to věc principu - principielně mi ta představa nevadí. Ráda bych, kdyby to mohlo fungovat. Ale vím, že na to prostě nemám a že bych se usoužila.

CHIRURGUS: Jasný.
Je fakt, že princip poutání si lidí k sobě přes závazky, sliby, výčitky je strašnej. To kolem sebe taky vidím a přijde mi, že to je opak lásky. Pokud někoho miluju a vidím, že je se mnou nešťastnej, tak ho samozřejmě nechám, ať si jde za štěstím jinam. Dyť ani já nemůžu mít nic z takovýho vztahu.

CHIRURGUS: No otázka je, jestli ti lidi nedělaj před tebou "víš, on/ona mě nepustí"... přičemž ve skutečnosti se jim ani moc nechce. Ale to jen hádám.

Nebo jestli to není takovýto: "Pojď na pivo..." (v jednu v noci)
"To nejde, je pozdě, ona už spí a byla by naštvaná..." (ve skutečnosti by nechápala, co se děje, a musel by jí to vysvětlovat a to se mu nechce)
"Ježiš, ty seš podpantoflák!" (ve skutečnosti prostě bere ohledy)

To může bejt různý... :)