DOUCE: ja jsem tedy krute narazila u prarodicu, babicka s desem ve tvari zacala jecet "nerikej mi to, nechci to slyset". Deda konstatoval, ze jsme uchylaci. U rodicu mi to prijde, ze informaci prijali, ale nijak se vic nevyptavaji a kdyz s nekym jinym nez svym muzem prijedu na navstevu neprojevujeme si vyznamne fyzickou naklonost.

Stejne jak Ifka nemam v kuse roky vice partneru/ek takze svatky, dovci neni nutno resit. Nevidam rodinu zas tak casto (cca 1x mesicne kratsi navsteva), abych je do svych vztahu musela detailne zapojovat, rizika, ktera oni vidi se tykaji hlavne zdravi. Taky chapu, ze vzhledem k jejich zpusobu konzervativniho zivota a veku to pro ne neni snadne prijimat.

Osobne se spis v budoucnu chci zamerit na praci s informacemi vuci potomkum, aby rozumeli, ze variant vztahu je mnoho a se svym partnerem musi byt na stejne vlne. Zda se pred detmi omezovat ve fyzickem projevu vuci vice osobam (hlazeni, libani) nemam ukotvene. Zazila jsem jako dozor ve skolce parkrat slusny moralizovani od ucitelek vzhledem k info od ditete a to vnimam jako vetsi potencialni problem nez commingout pred dospelaky. Mate nekdo osobni zkusenost?

Chtěl bych v budoucnu uspořádat výstavu kreseb, představujících společné portréty a akty lidí, žijících v kolektivních vztazích, ale třeba i "jen" důvěrných přátel v hromadném objetí apod. - a doplnit ji diskusí na tohle téma. Pokud máte zájem se podílet na projektu, nebo máte třeba nějaké fotky, podle kterých bych mohl kreslit, ozvěte se.

Ahoj, má tu, prosím, někdo praktickou zkušenost s výchovou dětí v polyamory vztahu? (ona-on-ona + dvě děti staršího předškolního věku). Děkuji.

JUWELIUS: hmm taky jsem si podobně asi naivně myslel, že vytvoříme podobně pěkný trio , ale je to zřejmě komplikovanější (jak mi řekly). Možná proto, že to mezi nimi zrovna příliš v té době nefungovalo. Kdo ví. Takové vztahy se asi prostě přihodí a nedají nějak přímo domluvit, jak si chlapský mozek namlouval.,)