KOTENCE: otevírat vztah až dodatečně mi přijde jako úplná blbost, s prominutím.
jako že, v prvé řadě nesolidní k tomu druhému. jdu do toho od začátku s tím, že budu časem chtít otevřený vztah? nebo aspoň že to je možnost na stole? tak to řeknu hnedka na začátku, abych předešel nějakýmu pozdějšímu zklamání, srážce očekávání, zlomenému srdíčku. protože (bohužel) u nás stále platí že když se nic neřekne, tak se očekává věrnost a monogamie.
jediná mezi-varianta, co mě napadá, je na začátku říct, že budu chtít časem otevřený vztah, ale že napřed chci vybudovat vztah mezi námi dvěma. ale i tak si to koleduje: kdy přesně se ten vztah bude otevírat? co když jeden chce dřív, jak to zvládne ten druhý?
možná domluvit se, že se k tomu vrátíme za půl roku nebo za rok, rovnou stanovit datum, a bejt potom dost dospělí se o tom doopravdy pobavit.
(tohle potom samozřejmě funguje jenom pro nějakej ten první nebo primární vztah, jakýkoliv další tu možnost nedostane, žejo... tím pádem to taky rovnou předpokládá že jde o dva single lidi a ne navazování vztahu s někým, kdo už v nějakém jiném je :) )
něco jinýho je, když v už existujícím vztahu zjistím, že ho chci otevřít -- ale proč bych se tý situaci vystavoval dobrovolně, to fakt nevím ;e)