• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    aktuálně: sdilime tipy a triky a rozšiřujeme nástěnku

    téma: bonding - těhotenství, porod, šestinedělí

    rozbalit záhlaví
    MAKU
    MAKU --- ---
    MAKU: (Jo a já ač mladší jsem proti bratrovi dominantnější. V komunikaci s ostatním dětmi mi to ale moc platné stejnak nebylo.)
    MAKU
    MAKU --- ---
    TAPINA: já nemyslím, že tohle co popisuješ, je jedináčkovstvím. Já mám staršího bráchu, manžel je dokonce ze tří sourozenců (je nejmladší) a oba jsme to vnímání okolních dětí měli podobně jak popisuješ (já krom toho chodila do jeslí i do školky a nijak mi to v tomto směru na fungování s vrstevníky nepomohlo...). Imo je to spíš projev introverze a submisivnější povahy. Jo a já i muž se s tebou shodujeme, že se z toho člověk vyhrabe až v průběhu dospělosti :-)
    Také nejsem vůdčí odsobnost, proto se také k lidem snažím přistupovat spíše partnersky než velitelsky. A to i k dětem - svému i cizím.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    TAPINA: já nemám žádnou teorii, to spíš Kevin :-)
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    SEVERINE: To by mě zajímalo, jakou bys měla teorii pro uťápnutého jedináčka, což jsem já :o) Já si celý život myslím, že by mi býval sourozenec prospěl, že jsem do tří let žila mezi dospělými a když jsem pak přišla do školky, utrpěla jsem šok, jaké jsou děti zákeřné svině, ze kterého jsem se hrabala pomalu do dospělosti (a vyhrabala asi především tím, že mí vrstevníci přestali být dětmi) :D Každopádně vůdčí osobnost nejsem. Mně by vyhovovalo pracovat stylem "běž támhle a udělej tohle", bohužel jsem si na to nevybrala vhodný obor.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    MALKE: o kolik let, smím li se optat?
    EUCHENIE
    EUCHENIE --- ---
    tak novinky s utínáním nočního kojení:
    v út večer jsem byla utahaná po cvičení, malej pořád nechtěl spát v obvyklejch 9 a pořád mi drbal do pihy, tak jsem se naprdla, vzaal si tričko ke krku a otočila se k němu zády. O týden dřív, než jsem plánovala, no, potřebovala jsem nějakej impuls.))
    Plakal asi hodinu, ale nedala jsem se. Říkala jsem si, že kdyžp povolím, udem todle celý absolvovat minimálně ještě jednou, pač ci sbude myslet, že si vyřve, co chce. Taky jsem si říkala, že je lepší s tím začít, než začně chodit do jesliček na ty dvě dopolka- začátkem února, aby si to nespojoval. Po té hodině usnul a budil se cca dvě hodiny, nebo budil, spíš vrtěl a tak, se zavřenejma očima. tak jsem mu dávala lahvičku s čajem, nejdřív ji nechtěl, ale když jsem mu ji strčila do psuy, tak pil. taky jsem mu jednou dala bílej jogurt 6 lžiček snědl, aby neměl hla´dák. to teda vzhůru byl.)
    Ráno v 7 se zas vrtěl, prso už jsem taky měla pěkně velký, tak jsme dali budíček, světlo, vstávání a hamáníííí.)
    Druhej den večer jsem ho nakojila před usínáním, pak se trochu zlobil, trošku křičel, ale tlačil to, pak jsem ho myslím uhoupala. jo tu první noc když se vrtěl, dávala jsem si ho ještě často na břicho a houpala tělem, jako za mlada.) to pak usnul pěkně. druhej den občas ještě taky. Druhej den jsem ho teda nakojila v 5 ráno,a le pěkně v sedě, žádný ležení a spaní a tak. vstávání v 8. Dnes nás čeká třetí noc. Myslím, že časem se odbourá i to vrtění po dvou hoďkách, tak to bude super. tak to enbylo tak strašný, jak jsem si myslela.
    MALKE
    MALKE --- ---
    SEVERINE: Taky nevím, mno... vůdčí typ je moje o mnoho let mladší sestra, já, "první jedináček", velím čemukoliv a komukoliv k smrti nerada.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    RENFRI: podle zdroje u vás mohlo dojít k výměně rolí, když ste tak blízko u sebe (ale ne porodem - prostě bojem o prvorozenství, kterej si vyhrála) - jestli máš čas a chuť číst, tak doporučuju se na to mrknout na celý, já to četla jako že kvůli dětem a dozvěděla sem se, proč že nám s mužem tak dlouho nejde koupit byt třeba :-)

    IBERIA: jo tak když druhý rodič není k dispozici, tak jednej - já bych se teda musela 10x pomalu nadechnout, protože bejvám v takových situacích nerudná, tak se zkus uklidnit podle svýho a jednat s tím nevlastním dítětem R&r .. já myslím že dvouleťák chápe všechno, ale je potřeba mu to přeložit - jako že je to špatný jednání, že dobře je to takhle :přehrát: a že když se lidi chovaj hodně špatně, tak se jim dává za trest vězení (je pravda, že tohle sem nedávno vysvětlovala S. a vypadal, že to pochopil .. nebo to chce vymyslet prostě něco, co zná a co by pochopila)
    IBERIA
    IBERIA --- ---
    IBERIA: aha, ted jsem si to precetla poradne, myslis, ze dvouletak vstreba, ze bude-li se takto chovat, muze skoncit pred soudem?
    IBERIA
    IBERIA --- ---
    SEVERINE: diky, ale k ad 1) doplnujici info, druhy rodic neni k dispozici (nebo to predstira)
    RENFRI
    RENFRI --- ---
    SEVERINE: Jsem druhorozena dcera a vůdčí osobnost už od mala, narozdíl od mé velmi utapnute a neprubojne starší sestry (byť moc hodné). Může to být tím, že jsme od sebe 13m, ona byla pridusena při porodu a můj byl pohodový? Já ji mam moc ráda, ale ona ze mě má pořád nějaké mindraky, byť objektivně není důvod... Dost mě to mrzí, teda... Já se pořád snažím analyzovat, kde je chyba, když dětství jsme měly ukázkové a úžasné a rodiče měli velmi respektující výchovu, reflektující naši rozdílnost...
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    RENFRI: Děkuju za rady, zkusila jsem si ji teď dát níž, tak že má zadeček vlastně až na mém břiše, a líbí se mi to už mnohem víc, je rovně a má taky líp podepřenou hlavičku. Tak snad se to naučíme :-) Další výhodou je, že přes ni takhle mnohem líp vidím na to, co dělám :-)
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    SEVERINE: a teď koukám, že sem se sekla - já myslela "výchova bez poražených" - ta je dobrá (a blízká respektovat a být respektován) .. oproti tomu "vychováváme děti a rosteme s nimi" je - i když tam má pár dobrých hintů - utopie.
    TAPINA: vůdčí osobnosti bývají jedináčkové (nebo skoro-jedináčkové), prvorození, případně i druhorození pokud jsou opačného pohlaví než prvorození (zdroj: http://obchod.portal.cz/produkt/sourozenecke-konstelace/)

    IBERIA: 1) jednala bych pokud možno s dospělým a byla účastna vyřešení - rozumnej rodič svoje dítě zpacifikuje a dojde k omluvě, pokud by byl rodič nerozumnej ("jste divná, ať si to děti vyřešej mezi sebou"), zavedla bych s ním diskusi a dítěti vysvětlila, že i na takovýhle lidi je v naší společnosti myšleno - a končívaj před soudem třeba .. jinaá věc je, pokud je dětem 3 a víc a jsou podobně silný - to už bych se snažila to nechat pokud možno na nich 2) mno, já to dělám tak: ok, budeš mít exém - v tuto chvíli to na tříapůlletýho funguje (ale jo, několikrát si zkusil jestli nekecám a zjistil že nekecám)
    IBERIA
    IBERIA --- ---
    jak by se mělo dle Respektovat a být respektován reagovat na tyto případy u dvouletých dětí?:
    1) dítě je napadené jiným dítětem a je potřeba to řešit. Co říct tomu "útočníkovi"?
    2) dítě nespolupracuje v situaci, která musí být provedena (např. ekzematik po umytí utíká a odmítá postát, aby mohl být namazán). Co mu říct, jak ho "donutit"?
    Díky. Jde mi vážně jen o to, jak by situace měly být řešeny výhradně respektujícím způsobem.
    MAKU
    MAKU --- ---
    MAKU: TAPINA: aha sorry, teď to čtu znova (bez rušení prckem) a tys to myslela jinak.
    MAKU
    MAKU --- ---
    TAPINA: je ale rozdíl mezi dodržovat pravidla "protože poslouchat se musí" nebo kvůli strachu z postihu při jejich nedodržení, nebo je dodržovat proto, že si uvědomuješ jejich smysl, důvod proč ta pravidla vznikla a proto je pak dodržuješ.
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    TAPINA: ale jasne ze mam... a ty co se mi nelibi primerene situaci ignoruju :) kazdopadne neuznavam tu myslenku ze dite se musi naucit byt podrizene radeji vcas. imho dite ma byt zodpovedne, a potom bude samo vedet ze se pripadne bude muset podridit ma li se najist... ale rikat si at se nauci discipline ze to bude potrebovat mi zni skoro jako ze je dobry napad dite bit, at si zvykne na bolest kterou v zivote taky urcite zazije...

    naomi nekde rika/pise ze to neni tak ze by deti nemeli zadne omezeni, je spousta omezeni, ktere vychazeji primo ze sveta, den, noc, gravitace, jsou na neco moc male nebo slabe, okolni svet ma oteviraci hodiny a dalsi a dalsi, ze neni treba pridavat nejaka dalsi omezeni aby si dite "zvyklo na frustraci"
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    FRONEMA: Nemáš v práci nařízené nějaké postupy, které se musí dodržovat, protože šéf řekl, je to ve směrnici, nařizuje to zákon, cokoliv, přestože víš, že kdyby se to neudělalo, tak se nic nestane? Takových pracovních pozic není moc :o)
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    LURA: No a to autorita rodičů ne?
    LURA
    LURA --- ---
    TAPINA: Jenže autorita "starších" plyne z jejich životní zkušenosti.

    ANNAWA: Ale to nemusí jít nutně proti tomu, ne?

    YMLADRIS: Tak to si to určitě ráda přečtu, protože mě to taky zajímá. Co jsem zatím četla, mi přišlo právě docela sympatické. Já jsem tvor, který z principu právě někomu nerad nařizuje, ale i nerad poslouchá "jen tak pro nic za nic" z důvodu, že se někdo prohlásí autoritou. Jsem zastáncem spolupráce a kooperace. Myslím, že moje výchovné metody od tohoto až tak moc odlišné nebudou. Ale třeba se pletu, zatím je to jen o dojmu.

    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    TAPINA: Já si nedovedu představit, jak by takovýhle přístup mohl fungovat v rodině, kde je těch dětí víc a každé z nich má jiné potřeby. A už vůbec si nedovedu představit, jak by s takovým přístupem bylo možné třeba kamkoliv přijt včas (třeba k doktorovi), uvařit oběd, jít spát v příčetnou dobu nebo aspoň v hrubých rysech dodržet jakýkoliv plán. Přece není možné vždycky dělat to, co si zrovna dítě usmyslí, bez ohledu na všechny a všechno okolo.
    Mně se občas protáčely panenky i u Respektovat a být respektován, když jsem si ty situace představila v realitě a zasazené do nějakého kontextu. Asi si to budu muset konečně přečíst (stažené to mám už od půlky těhotenství), třeba pochopím, jak je to myšleno.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam