SELLIGAN: Nevím... u nás to dělaly obě holky kolem roka a u obou pomohlo tohle "vysvětlení", že v noci už se nejí, ale spí... Mladší jsem tou dobou kojila a při pohledu na flašku s vodou chytala hroznej amok, takže jsem ji už pak ani nenabízela. Ale po zkušenostech s první jsem věděla, že jestli ji chci přesvědčit, musím vytrvat :-) Je taky možné, že u vás je to něco jiného.
Starší dcera mívala i ty noční děsy, ale to vypadalo úplně jinak, začala řvát a kopat a máchat ručičkama ze spaní a nic moc nezabíralo, absolutně nevnímala, mívala to třeba 4-5x týdně, vždycky jednou za noc, ale vždycky to stálo za to, bylo to tak na hodinu až hodinu a půl, někdy pomohlo ji probudit, jindy to nešlo a museli jsme s ní počkat, až to přejde samo. Prý je to nezralostí cns. S věkem ji to přešlo, nejhorší to bylo mezi cca 1,5-2,5 roky, od tří to snad neměla ani jednou.
BEBERA: Já vidím zuby za vším, kamarádky už se mi smějí :-D Jenže většinou se trefím ;-) A pohled z okna na světýlka zabíral na starší, když se jí klubaly spodní řezáky :-)