BARRUSHE: Kolikrát dokola mám napsat, že nikomu nekecám do toho, co nosí on a je mi to šum a fuk? JÁ se snažím oblékat přiměřeně místu a situaci. Do lesa nosím sportovní bundu, do města kabát a na ples večerní šaty. Když někoho potkám na plese v teplákách, zaklepu si pomyslně na čelo, ale víc to řešit nebudu. Stejně jako když někoho potkám v lese ve večerní róbě nebo ve městě v softshelové sportovní bundě. A fakt tady nebudu obhajovat svoje právo na svůj vkus.

INUSHKA: naopak, zdravotní boty jsou o stupeň až dva hnusnější než pěkný trekovky

BALAENA: Jasně, přesně proto jsem tuhle debatu vůbec nechtěla rozjíždět. VŽDYCKY to sklouzne k tomu, že lidi začnou vyjmenovávat, proč zrovna oni nic jiného nosit nemůžou, nejlépe z nějakých zdravotních důvodů, protože na to přece slušný aspoň trochu empatický člověk nemůže říct nic jiného než "jo, to je blbý, nic jiného ti nezbývá". No nemůže, no. Takže konec debaty.
Opakuju, že nikomu nevnucuju ani nediktuju, co má nebo nemá nosit on. Píšu za sebe.
A konstruktivně jiné řešení - dívala ses do zdravotnických potřeb po botách pro lidi s DMO? Ty mívají pevné kotníky a přitom se dělají i sandále nebo polobotky. Jasně, vrchol elegance to nebude, ale pořád o stupeň výš než trekové boty.

ADD: Podporovat obrázek znamená přidat další kousek do skládačky, ze které si okolí tvoří určitou představu o určité skupině. Představu, která se mi taky nelíbí, a proto ji podporovat nechci. Jelikož jsem džíny a sportovní bundy a boty ve městě nenosila před těhotenstvím ani v těhotenství, kdybych s dítětem začala, tak bych se zachovala přesně tak, jak odpovídá té nelichotivé představě, a to nechci. Už je jasnější, jak to myslím?
Na tom, že se oblékám mimo jiné i pro okolí, nevidím nic špatného. Chodníky nejsou lemované zrcadly, sama na sebe se dívám jen doma před odchodem. Ale ostatní lidé se na mě divají stále, tak proč bych se nemohla snažit působit na ně dobrým a upraveným dojmem?
A nechápu, proč jste se tak chytly zrovna těch džín. Já mluvila primárně o sportovní bundě nebo když už, tak o trojkombinaci džíny+bunda+pohory. Proti džínám jako takovým jsem řekla jen tolik, že je v nich větší zima než v sukni. Osobně je považuju za nepohodlné a nenosím je, ale samy o sobě mi nijak nevadí, kombinovat se dají se vším možným a můžou vypadat i velmi hezky.

MALKE: Tak já jednoho takového Yettiho do loňské zimy dokonce vlastnila. Měly měkkou podrážku se vzorkem, zip a šněrování až nahoru, vysoké pod koleno, ale byly subtilnější a elegantnější než martensy. Bohužel se mi na jaře neopravitelně rozpadly. :-( Pravda je, že se takové boty shání blbě, a letos jsem taky musela uděla ústupek ze svého vkusu ve prospěch pohodlí, bezpečnosti a tepla. Ale nadávám na to vždy, když si ty boty obouvám, a nostalgicky vzpomínám na Yettiho.
S tím nošením to nějak nechápu. Tos měla nosítko až přes kabát nebo jak jsi mohla mít kabát s dítětem na zádech?
Jinak na několikahodinové výlety do přírody samozřejmě nosím tu softshelku, od toho je.

ADD: Nemůžu si pomoct, ale jediný kdo se tu dohaduje a má potřebu vést spor, jsi ty. Všechny ostatní už pochopily jak to Inushka myslela, i když to možná nenapsala nejlíp.
Dotaz zněl vcelku jasně. Chce vědět, jestli existuje nějaká jiná varianta nosícího svršku, než softshelka, protože džíny nejsou její styl. Nosí sukně.

Ono na ženách je docela dobře poznat, která nosí džíny proto, že je nosila před těhotenstvím, v těhotenství, po porodu, nosí je celý život, a která nosí vytahané neforemné džíny protože prostě rezignovala.

Mám ve svém okolí několik takových co před dětmi chodily krásně oblíkané, každý den si foukaly a tužily vlasy, líčily se. A teď s dětmi jsou neupravené, oblečené v čemsi beztvarém a pokecaném a vypadají urvaně. Pořád si jen stěžují, že nestíhají nic, protože mají děti. A to je společností braný a podporovaný obrázek ženy na mateřské. Bohužel, občas mám pocit, že se společnost dívá skrz prsty na ženu, která na dětské hřiště přijde upravená, protože přeci není normální aby s dítětem měla čas na to si zajít ke kadeřníkovi, použít řasenku a vzít si sukni a balerínky místo vytahaných tepláků a tenisek.

Rozhodla jsem se, ze nebudu cuchta. Nakoupila jsem nekolikere kalhoty, svetříky, pekna tricka. Mesic jsem prakticky nevysla ven (nemocny syn). Po trech týdnech jsme sli k doktorce. Oblekla jsem si slusne cerne kalhoty, svetrik. Do ordinace uz jsem vcházela v kalhotech, které vypadaly, ze mají za sebou poradny flam spojeny s zaludecnimi potížemi. Jako snazim se, ale vypada to, ze nejlíp bych udelala, kdybych si vybrala dobře padnouci maskace...

ADD: Bylo tam, že nechce celou zimu chodit v džínách aby nepodporovala obrázek matek coby cuchet. ,ona jako osoba se tak nechce cítit, protože ona jako osoba si v džínách připadá jako cuchta. Ne, že ten kdo nosí džíny, je cuchta. Podle mě je v tom jasný rozdíl a já ho tak vnímám taky.