NABUKHADNEZAR: Nemluvím o uplácení za to že dítě chvíli neřve. Mluvím na příklad o tom, že "pojď, teď půjdeme nakoupit (dítě se courá a nechce se mu ťapat) a v obchodě se povezeš ve vozíku, ano?"(vozí se v něm děsně rád).
Tedy motivuju dítě k tomu aby došlo do obchodu a motivací je oblíbená činnost.

Pardon, lítal a pokřikoval :o)

NABUKHADNEZAR: Pozitivní motivace (ať u psů nebo u dětí) znamená, že místo abys lítala a pokřikovala "Ne!, Nedělej to! Fuj! Nech toho! Ticho! Nehrab ty záhony! Nevytahuj ten šuplík!" :o), což automaticky sice svádí, ale absolutně k ničemu nevede, tak směřuješ chování jedince k cílovému obrazu pozitivně, tedy tak, že dáš najevo, co by sis přála, aby se dělo. A psi i malé děti mají skutečně společné to, že když vědí, jak, tak chtějí rodiči/chovateli udělat radost.

Ostatně není překvapivé, že lidi, co mají zkušenost se psy, paralelu vidí a ti, co ji nemají, jsou tím zděšeni :o)

Takže stará dobrá uplácečka za to, že neřve. Budu zděšený ještě chvíli. A rozdíl si fakt myslím, že tam je. Už jen ten esenciální, že "výchovou"psa sledujeme jiné cíle než výchovou dítěte. Natolik jiné, že se pro oba procesy snad ani nehodí stejné slovo. Jinak přesně tady se podle mě otevírá prostor pro podepření intuice odbornou literaturou, pro ty, kteří by tu výchovu na respektu postavenou mít chtěli/y.

Taky mě ta opakující se paralela s výchovou psů vyděsila. A pozitivní motivací je tady myšleno konkrétně co? Mně napadl cukřík za poslušnost, ale to tak leda u koně, žejo..