YMLADRIS: Jasně, ty hranice má samozřejmě každý jinde, ale to je podle mě právě to, kde se nejvíc projevuje to, jestli člověk poslouchá vlastní intuici. Já si myslím, že mám ty hranice o hodně dál než většina rodičů, ale i tak jsou za nimi věci, které prostě nesnesu čistě proto, že MNĚ vadí, ne proto, že bych si řekla, že musím dítě vychovávat. A podle toho taky reaguju, když je dítě překročí - emocionálně a impulsivně, žádné tresty s chladnou hlavou. Ale mám dojem, že mnoho lidí má ty hranice dvojí - ty skutečné, vycházející z jejich potřeb, ale ještě před nimi mají postavené nějaké umělé, vytvořené na základě kulturních vzorců, vývojových tabulek a toho, co do nich hučí ta maminka.