• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    YMLADRIS: promiň, mně je je aldort v některých ohledech sympatická a fakt si nemyslím, že moje nejmenší dítě je špatný, naopak, ale měla jsem taky dítě, dneska je mu sedmnáct, z kterého by se asi i naomi šla opít, při vší úctě, takže se té představě s filharmonií musím smát. Takové dítě nějaké nabídky vůbec nevnímá, kupříkladu.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YMLADRIS: jeste ale doplnim, ze dalsi pysna historka od aldort je, ze brala svoje deti od dvou let na koncerty filharmonie, a ze zvladly drzet pusu celou dobu. protoze to s nimi predem probrala ze to je takova zvlastni hra na ticho a ze batolata vylozene tesilo zkouset byt co nejtissi a ze meli domluveny znak ze uz tam nechtej bejt a potrebujou odejit (pak by hned sla), ale nikdy ho nepouzili.

    Cili aby to nevyznelo ze jeji pristup je vubec neintervenovat a "nechat je rvat dokud nevyrostou". Tak se to rict neda. Ona na deti ma spoustu pozadavku, ale jako by formou nabidky nebo jak to rict a zaroven jim posefovava predem a prubezne jejich potreby. A ony spolupracuji. Kdyz ne, nevynucuje to, prizpusobi se ona.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    a mene radikalni pristup je treba ta Sarah MOudry, mohlo by zaujmout co s tim rvanim.

    Sarah, > I find that Melissa (22 months) sometimes shouts in restaurants – like “mama!!” When I am sitting right next to her. Is there anyway to make her understand that shouting is perfectly acceptable outdoors / on the playground but not at the dinner table? > > Risa, > Toddlers like to explore. This includes with their voices. They will often try different volume, pitch, tone, and cadence with their voices. Sometimes at inappropriate places and times. However, toddlers are not yet socially conscious, so they have not learned what times or places are appropriate. This is one of your wonderful roles, as her mom. This is where you get to help her understand and build a foundation of socially appropriate actions. In this particular situation, look directly at her and say, “yes, Melissa? I am right here.” Then explain, “your voice is quite loud for inside. That volume is better for when we are outside.” Then you can say her name quietly, “Melissa.” “Can you say my name quietly?” If she repeats the shouting, repeat the message above. If you feel that she is testing the rule, take her outside and say, you may use that volume outside. Then invite her to come back inside when she is ready to speak more quietly. In my experience, most children will test the rule a time or two and then be accepting of the rule. Of course, always using a calm and patient tone. Know that she is not doing this to upset you, she is doing this so she can understand the rules of your culture. > > Side note: I recommend that parents do not use phrase such as ‘inside voice’ and ‘outside voice’, and in the same vain, ‘walking feet’. These phrase suggest that it is a completely different mechanism. I recommend describing a voice as quiet or soft and then naming the appropriate place to use it. Try to phrase in the positive whenever possible. > > Examples: > “I hear your beautiful voice. That volume will be perfect when we are at the park. Let’s speak softly inside.” > “I can see how quickly you are moving. Please run when we are outside and there is so much space. You can walk while we are inside.“ > - See more at: http://sarahmoudry.com/page/3/#sthash.DKKbHmgq.dpuf
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    kam to vede, nedavno jsem cetla vylev na nejakem monte blogu stylu "dceri bylo minuly mesic sedm a ted zacala sama od sebe poustet starsi lidi sednout v buse, oh ma vychova funguje" ze jako holcicka na to dosla sama ze je to pekny a ze to delat chce a tesi ji to.
    Mne to pripada fakt dobry. Jenomze co ten tlak okoli ze :-)

    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    TAPINA: Respektujici rodicovstvi je spousta odstinu. Radikalni Aldort to bere tak, ze se snazi jit to nejsnadnejsi cestou, coz mini nezatezovat dite "zbytecnostma", na ktere neni vyvojove zrale a ke kterym dospeje plynule, az nastane jeho cas a az to okouka. A pak to bude uprimne napr. "dekuju!!" a nee naucena fraze. Protoze mocenske boje o socializaci narusuji ten slavny attachment, decko pak nemuze 100 % kapacity vynakladat na rozvoj, ale musi resit svuj strach zda je dost hodne aby ho rodice meli radi nebo co jako (stres), za druhe cim vic bezmoci (donucovani) tim vic odporu.

    Jeji typicka hlaska je: Kdy se to jako nauci??? -- Az to bude potrebovat!

    a bere to tak, ze nas hlavni strach je ze deti jsou debilni a my je musime nutit se ucit.

    Cili ji osobne je vice neprijemne stresovat svoje dite nez je ji neprijemne ze batole jedna hulvatsky.
    Nedovoli diteti napr aby ji kousalo. Nebo aby fyzicky nekomu ublizovalo. Zabrani mu v tom. Ale aby rvalo, to se obavam ze fakt neresi :)

    ale to je ona no, pokud pro tebe hulvatstvi je nesnesitelne, jsi v jine situaci
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    TAPINA: myslim ze v duchu respektujiciho rodicovstvi je ptat se proc to dela. Protoze pokud je zakladni myslenka ze to dite je nejakym zpusobem spatny (nevychovany,neslusny, chce te trapit..) vede k tomu ze zacnes delat akce, ktery mu nepomuzou a jeste ho utvrdi ze je spatny. Zatimco presvedceni ze to dite je dobre , ale nejakym zpusbem v tisni a ze potrebuje nejak pomoci vede k tomu, ze se to da vyresit tak, ze se to prestane dit a navic to dite ziska duveru samo v sebe. Tak to ja chapu.

    cimz nerikam ze to je vzdycky jednoduche, ale myslim ze stoji za to se o to snazit...
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    A taková myšlenka, jako že rodiči samotnému není příjemné, kdy po něm dítě mladší tří let, nicméně jazykově zdatné, hulvátsky pořvává, to je asi v duchu respektujícího rodičovství úplně kacířská myšlenka, ne? :o)
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    YMLADRIS: jsem zastáncem kontaktního rodicovstvi, dítě nebiju, nesnažím se ho pořád pacifikovat zakazy, ale asi bych spíš považovala za chybu, když ve třech a pul mluví jak kniha, aby nepoužíval slova jako prosím a dobrý den, a klidně mu to připomenu.
    Nehledě na to, že nás přístup k benjaminkovi ostře sledují čtyři velké děti, které jsou i tak presvedceny o tom, že nás přístup je příliš měkký.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    NABUKHADNEZAR: tak jak velky mas ty kindose?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    TAPINA: aldort by rekla ze do tri let vubec nema vyznam budovat jakekoliv moralizovani (napr. ucit rikat prosim). ze tyto veci se mnohem lip uci skrz zkusenost a empatii, pricemz zkusenost je neprenosna a nesdelitelna. Cili az bude decko vetsi a bude mit svoje zkusenosti typu ze mu nekdo rve neco z ruky s revem a kdyz mu rekne Prosim a dohodne se s nem, pak ma vyznat navazat na tuto zkusenost, ze se mu vic libi kdyz se s nim lidi dohodnou a tudiz at to taky dela. Dokud zkusenosti typu ze rvani CHCI je neprijemne nema, tak ma jedine zkusenosti typu Kdyz rvu CHCI, matka odporuje. Dobre prizpusobim se nebo ne (dle temperamentu). Ale to neni vnitrni jeho motivace

    ve zkratce
    LADAVAZA
    LADAVAZA --- ---
    TAPINA: nevím, jak by do toho šli aldortovci, ale mně přijde, že dítě nevyrůstá ve vzduchoprázdnu a když vyrůstá v prostředí, kde se prosí a děkuje, převezme to taky. Spíš než cílený tréning tohoto mi přijde lepší takové to obligátní-"jak se říká"? Ale prozatím jsme opravdu teoretik, s ještě nechodícím dítětem...
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    Když uvedu konkrétní příklad - momentálně se snažím dítě pohnout k tomu, že když něco chce, je lépe říct "prosím", než vyřvávat "chci!" Jdu na to stylem, že po chci kýženou věc nevydám a vydám ji po prosím, což podle všeho je uplácení odměnou za mnou vnucené chování. Jak by na to šli aldortovci? A šli by na to vůbec? Protože ono to platí po celý zbytek života, že se slušnou prosbou člověk dojde dál, než s vynucováním, ale podle všeho existujou jedinci, kterým to nikdo neřekl až do dospělosti (každá úřednice a prodavačka se s několika potkala).
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    NABUKHADNEZAR: S poslední větou V ZÁSADĚ souhlas. V zásadě proto, že vést s někým dialog lze až poté, co když k němu přijdu, ho pozdravím, přezuju se v místě, kde je zvykem se přezouvat, neservu mu z krku ten příšerně nevkusný šátek, přestože mi rve oči, a poděkuju za nabídnutou kávu a nerozliju ji po zemi. Tedy, hodně věcí musí člověk prostě nekriticky přijmout, aby pak mohl o některých dalších diskutovat a třeba se je pokoušet změnit.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    YMLADRIS: mám děti tři a zvláště jedno bylo tak náročné, že výchova byla skoro boj o přežití... a že jinak bych klidně na Aldort věřila.... ale jaksi nebyl čas ani energie o tom moc dumat. Ale asi jen takové rýpnutí jinam zase, že je snadné u víceméně bezproblémového dítěte zkoušet různé méně společensky přijímané přístupy a věřit na to, že ono samo si něco rozhodne, protože intuitivně ví.
    NABUKHADNEZAR
    NABUKHADNEZAR --- ---
    YMLADRIS: nechť. Když taková otázka přijde, rád odpovím. Rád taky rozvedu, že praxe bez teorie neexistuje. Určitě ne praxe respektujícího rodičovství. Dítě není mrkev, je třeba nad tím dumat.

    Možná jsem tady fakt špatně já. Motivuje mě zkoumat možnosti neautoritářské výchovy, zkušenosti, princy, zdroje. Takových auditek je ale poméně. "Kontakní rodičovství" zdá se zahrne lecco, ale lecco podstatné ignoruje.

    Ale abych navázal a nabídl i něco pozitivního, zkusím ještě jednu definici. Výsledkem dobré výchovy je jedinec, který se orientuje v hodnotách a pravidlech, které vyznává společnost, jíž je součástí, a dokáže o nich vést dialog. Někdo ve shodě?
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    YMLADRIS: Když mně právě přijde, že kritický postoj ke kdečemu je vrozený. Ono to u nás vypadá, že ne, že se musí budovat, ale to tak vypadá na naší generaci, která byla inenzivně vedena k poslušnosti (což je zas druhý extrém). To roční dítě, které ještě nikdo k nikomu vést nestihl, si půjde sáhnout, jestli jsou ty kamna opravdu horký, jak říká rodič. Už to je kritické myšlení. A když ho nechám růst jako dříví v lese, tak kritické myšlení mu zůstane, ale způsoby, jakým je v naší společnosti zvykem komunikovat a vůbec interagovat, mu tam samovolně nevzniknou.
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    TAPINA: Jenze prave v tom veku batolat si dite zvnitrnuje ten zakladni postoj, jestli ma verit sobe a nebo ne(a ma se podridit okoli). Cim min si vytvari vlastni pravidla protoze mu to dava smysl, a cim vic proto ze dostane odmenu tim hur na tom imho bude do dalsiho zivota. (vsimni si ze o tom mluvim jako o spojite veci, ne bud a nebo)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    NABUKHADNEZAR: nyni prijde dotaz kolik mas deti a jak starych a nasledne odsudek za to, ze tezce teoretizujes a konec zvonec

    to zhruba minim tim, ze by se mi libila nejaka diskuse kde se fakt a priori veri na aldort (tj. deti neni treba ukaznit; deti samy ze sve prirozenosti jsou mirotvorne a socialni, pokud maji dostatecne naplnene potreby svoje), jenze to je hroznej risk na neco tak divneho verit a nikdo do toho moc nejde, aspon zde na nyxu

    to tapino neminim vuci tobe nijak nepratelsky, proste takova je realita, treba mas s tou socializaci (hlavne dodrzovat socialni normy) pravdu, to si povime za 20 let nejdriv no
    NABUKHADNEZAR
    NABUKHADNEZAR --- ---
    TAPINA: "Výsledkem dobré výchovy je jedinec, který se orientuje v hodnotách a pravidlech, které vyznává společnost, jíž je součástí, a dodržuje je." Radikální nesouhlas. To bychom měli pořád černochy na plantážích a ženy bez volebního práva. Ale možná ne úplně rozumím tomu, co přesně spadá pod kontaktní rodičovství a co už ne. (Je to možné). Hodnotami této společnosti jsou rasismus a xenofobie. Třeba.

    Ad dvouleté dítě, my se ale bavili o výsledcích výchovy a "výchovy", které podle mě jsou argumentem pro tu nesouměřitelnost. To, že u batolete postačují sociální skily dobře vycvičeného psa (nemyslím hanlivě) - protože je to třeba praktické - je úplně něco jiného.

    Nemyslím, že v sociální izolaci vyroste samovolně autonomní jedinec, který se společenskými danostmi umí kriticky pracovat. To je právě výsledkem dobré výchovy.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    NABUKHADNEZAR: Já teda ale fakt po svém dítěti nechci, aby bylo dospělé ve dvou letech. V tomhle věku po něm chci, aby vědělo, že SE neběhá do silnice, a nemusí zatím ani chápat proč. Na to je čas v pozdějším věku, ale to ho nejdřív nesmí sejmout auto už teď.

    Výsledkem dobré výchovy je jedinec, který se orientuje v hodnotách a pravidlech, které vyznává společnost, jíž je součástí, a dodržuje je. Jedinec, který si dělá co sám uzná za vhodné, vyroste i samovolně a třeba i v naprosté izolaci, toho není třeba formovat výchovou.

    Navíc se mi zdá, že se rozcházíme v tom, o jaké věkové kategorii hovoříme. Paralela s výchovou psů platí pro nejmenší děti, batolata.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam