• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    BADIANE
    BADIANE --- ---
    A jeste jedna vec, vlastne uplne nejzasadnejsi kvuli ktere jsem sem sla, ale tak me trapi ze jsem ji uplne potlacila kdyz jsem psala to ostatni.
    Syn si v tech stavech kdy neco nemuze a je nestastny/vztekly/zoufaly ublizuje - zacne bouchat hlavou o zem, o stul, nebo se bouchat rucickama do hlavy, do obliceje. Nechapu proc to dela, v zivote jsme na nej nezvtahli ruku a ani na sebe vzajemne samozrejme. Napadla nas takova absurdita - protoze jsme na nej prilis "hodni", ucime ho taky byt mirny, chovat se k lidem a vecem opatrne/ohleduplne, on to celkem prijima - namisto bouchani nas do obliceje hladit, nebouchat vecma do nabwtku ale radsi treba do zeme apod, a tak nema kudy a kam filtrovat prirozenou agresi a miri ji proto proti sobe?
    Co s tim? Power games jsme tak nejak prirozene provozovali odjakziva.. ale pravda je ze ne moc casto, nejak k tomu samo casto nedochazelo. Jak je tedy iniciovat a jake by byly pro tenhle ucel nejvhodnejsi? Nebo jina reseni?
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    BADIANE: můžu se vyjádřit jen k bodu 3 - přesně tak to vidím i já - udělám tohle (hodím) a stane se přesně tohle (věc spadne na zem). Hra, učení, zábava. A co jsem tak vypozorovala u vícero dětí, kolem druhého roku života je jakási fáze házení věcí - dítě začne házet vším, co se mu dostane do ruky - oblíbenou hračkou, bačkorami, pitím, telefonem. Vypadá, že si nemůže pomoct, prostě tím musí hodit. U prvního dítěte nás to štvalo (ničí věci), dokud jsme nezjistili, že stejně starý chlapeček dělá přesně to samé, u druhého už nás to nepřekvapilo...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    BADIANE: Případně pokud bys chtěla vykoumat, jak přimět dítě jíst vše, tak třeba najdeš nějaký rady tady, ale nečetla jsem :-)) https://www.kosmas.cz/knihy/186166/francouzske-deti-jedi-vsechno/
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    BADIANE: K tomu jídlu, všimla jsem si, že když mi velmi záleží na tom, aby dcera něco snědla, tak to prostě mně navzdory neudělá. Vycítí to, že jsem napjatá a jídlo odmítá. Když jídlo neřeším a nechám ji, ať z talíře sní co chce, tak je to v pohodě a sní toho víc (ne všechno, ale víc ano, a víc v klidu, což je pro mě zásadní, nechci jí jídlo zprotivit, dělat z něj nějakej problém, to bych jí asi zakládala na nějaký problémy v pubertě, třeba...prostě aby jídlo moc neřešila a brala ho v pohodě). Už dávno jsem se vzdala představy, že bude dcera jíst podle nějakých tabulek, to byl takovej pozůstatek toho miminkovskýho období, kdy člověk sledoval nějaký ideální uvedený množství porcí mléka, zeleniny apod. za den, co by mělo mimino schroustat, ale realita je prostě jiná. Ale myslím, že dneska to není problém, máme na výběr nepřeberný množství různých potravin, je možný i to mlíko nahradit jinou potravinou/potravinami, které třeba dítěti chutnat budou. Nebo do něj to mlíko dostat v jiných formách, pokud na něm člověk trvá (nějaká smetana do omáčky, jogurt,...). Říkám si prostě, že jsou i děti vegani, a nějak to zvládaj a v pohodě rostou (znám 2 vegan rodiny s dětmi), tak se to asi nějak dá a ačkoliv krmit dítě vegansky nechci, tak je vidno, že prostě asi nemá zas tak smysl se tím, že dítě nepozře předepsané množství mléka, nějak stresovat...
    BADIANE
    BADIANE --- ---
    Mam dva problemy, zajimalo by me jestli jste se s necim podobnym taky nekdo setkal a jak jste to resili. Predesilam, ze fungujeme v podstate v duchu respektujici vychovy, tj dite nehodnotime (ty jsi takovy a makovy, sikovny ci zlobivy, to se ti ne/povedlo; misto toho sdilime radosti z uspechu ci zklamani z nezdaru), zadne tresty, natoz placani atd. Nejde o "tolerantni" vychovu v tom smyslu, ze by syn vsechno mohl apod. Jsou veci, ktere mu nedovolime, nedame; snazime se mu vychazet maximalne vstric pokud to jde - nabizet alternativy apod. Synovi je 19m. Nemluvi, ale dokaze si vykomunikovat co potrebuje, vicemene, a hodne rozumi. S manzelem se obcas hadame, i pred synem, bohuzel to obcas nezvladnem "odlozit". Obcas nam ujedou nervy a zvysime hlas, ne nutne smerem k synovi, ale treba si zalamentuju "achjo to me fakt ne-ba-vi".

    A ted k tem problemum:
    1) asi pred mesicem prestal syn spoluoracovat v situacich jako prebalovani, krmeni, vetsina situaci kdy se rekne "ted pujdem tam ci onam" ("ted pujdeme koupat" - vyrazi radostne smer koupelna, ale jak ho vezmem do naruce abychom ho svlekli, tak je nestastnej a brani se). Evidentne chce o sobe rozhodovat sam, ale zaroven jeste komunikace neni na takove urovni aby se s nim dalo domluvit. Mne obecne dela problem pouzivat moc a silu, v situacich kdy bych tak mela cinit mam chut mavnout rukou, sebrat se a vypadnout, nekoho do neceho nutit me nebavi a vytaci me to. Tim hur treba pri krmeni, ale k tomu viz bod 2.

    2) uz nekolikaty den syn bojkotuje krmeni ode me a tyka se to prdevsim nebo vlastne vyhradne ranni a vecerni mlecne kase. On ji nikdy nemel rad, ale je to jediny zpusob jak do nej dostat mleko, flasky odmitl rezolutne hned od zacatku (to uz je rok zpet). Od manzela se nakrmit necha. Jenze ten vetsinu ran neni doma. Mne pred lzici uhyba, otaci hlavu stranou a po ocku sleduje co ja, jestli jeste drzim lzici pred nim a uchechtava se (!). Zkousela jsem vse co dosud fungovalo - zabavit ruznymi predmety se kterymi si hraje, hudba, zpev... Uz to nefunguje. Nemuzu se na to vykaslat jako jsem uz nekde v jinych klubech tady cetla ze "no tak co tak neji, hlavne ze ma svoji davku mlika, kdyz nechce jist tak nenutim a necham to byt" - protoze tohle je prave to jeho mliko. Hrozne me to frustruje a vari se mi pri tom krev vzteky, kdyz vim ze je potreba aby to snedl, ale nedari se mi to do nej dostat. Obcas se neovladnu a po nezdaru mrsknu aspon lzici do drezu ci tak neco. Coz nechci aby ode me odkoukal, uz takhle hazi vecmi okolo sebe dost casto, obcas idemonstrativne nastvane kdyz nemuze neco co chce.

    3) takova nezavazna vec ale vrta mi hlavou - kdyz synovi neco spadne kdyz sedi u stolu nebo je na prebalovaku - okamzite za tim nahazi vsechny veci ktere ma v dosahu. Dela to odjakziva. Zajimalo by me, co mu jde hlavou. "ne to mi nespadlo omylem, to bylo schvalne a poleti i vsechno ostatni, z moji vule" - ? :)
    -------------
    Tak k bodum 1) a 2) jestli mate zkusenosti/navrhy jak situace zvladat bez nastvani a pokud mozno kontruktivne a tak aby se dosahlo spoluprace, budu rada.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    MALA_MISIA: to mi tedy přijde vskutku velmi vychytrale :-))
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    MALA_MISIA: sofistikované :)
    DALEEN
    DALEEN --- ---
    MALA_MISIA: Právě že ne a přijde mi to děsně super :)
    MALA_MISIA
    MALA_MISIA --- ---
    DALEEN: Ale jistě :), jen jsem tím chtěla zdělit, že jsem toto čekala asi později a přišlo mi to od Círy vskutku mistrovské a velmi vychytralé a v tak nízkém věku. Je to první dítě, tak třeba to vaše dítka dělala taky :D
    DALEEN
    DALEEN --- ---
    MALA_MISIA: A není to lepší než vřískot? :)
    MALA_MISIA
    MALA_MISIA --- ---
    Tak už mi to nedá a musím se s váma podělit :)..
    Spíme s Cyrilem od narození (již 4 a půl mesíce) ve společné velké rodinné posteli a už pár dnů se děje to, že když se naše milé dítě probudí, ne žeby začalo křičet, či alespoň fňukat, že chce cecek či přebalit. On se proste otočí a nějak přikulí ke mne (jednou i k muži) a začne pěstičkou bouchat do hlavy (občas ji mám otočenou zády k němu, tak do vlasů), lehce, ale pravidelně, bum bum bum.. dokud se neprobudím a neotevřu oči a neouknu na něj. To se pak vítězoslavně zaculí :D a začíná den. Achjo, .. a já si říkala, že tohle násilné probouzení přijde daleko pozdeji :)..
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    KOTENCE: Tohle jsem taky řešila a našla odpověď zde (cituji z FB Z břicha na břicho, dobrý zdroj informací): Na mnoha obrázcích z kultur, kde je nošení převládajícím způsobem péče o miminko vidíme často vyvrácené hlavičky. Něco co je pro nás v Evropě nepřijatelné (přesto se to ale často děje). Zakloněná hlava má ale do jisté míry svůj biologický význam. Při určitém úhlu záklonu se často lépe dýchá (stabilizační poloha při první pomoci), se zakloněnou hlavou saje většina savců, protože v této poloze se dobře přisávají (asymetrické přisátí). Se zakloněnou hlavou mnoho dětí přirozeně spí v postýlce nebo kočárku, protože je jim tato poloha příjemná. Tímto nenabádám abyste své děti nechali vlát ve větru, jen nabízím další pohled na polohu hlavičky.

    Už vidím ale ty pani na ulici, co se pohoršujou, tak jsem se zeptala poradkyně, jak na to, opět cituji:
    Když Prokůpek usne, zkuste mu hlavičku zajistit nějakou Vaší lehkou šálkou,
    šátkem, plenkou... Jen si to neumím představit, jak mu kebulku zajistím... Ještě jsem netrénovala. S batohem jsme byli venku zatím jen jednou a to byl bdělej a vesele se rozhlížel kolem, tak uvidíme...
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    Mne jde hlavne o uchyceni hlavy. Dneska jsem doma zkousela batoh pri vytirani, dite vytuhlo a ja se bala poradne narovnat, aby ji ta hlavicka neuletela... Nakonec jsem ji radsi svalila dospat na gauc, ale ten venku nebejva k dispozici :-)
    ADD
    ADD --- ---
    ALDEMIK: Minimalne jedna pasmina do batohu. Nahradi kdejaky dil obleceni pro matku i dite, slouzi jako perinka i piknikova deka... :-)
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    KOTENCE: Jo, palestinou například.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    ALDEMIK: Jako dalsim satkem treba palestinou nebo cipama z toho nosiciho? Nejak si to nedovedu predstavit..
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    KOTENCE: Omotanim satku, co nosim na krku, přes celé dítě, ať má ruce aspoň pod něčím. Ale já i muž pořád nosíme velké šátky, takže na to máme materiál :-)
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    Ty jo, nohy a lytka melo v zime dite casto uplne ledovy, ale hrudnik v pohode, tak jsem to neresila. U novorozence mi doktorka rekla, ze maj mimina casto studeny koncetiny, at se ridim telickem.

    Jak resite dite, ktery usne v satku na zadech a ma ruce venku?
    TEREZZ_
    TEREZZ_ --- ---
    Kdyz on mel vecne chladny zada a lytka. Jinak svetrik nechavam rozeplej, na hrudi jsme casto oba mokri, ze nosim nahradni tricko a body, kdyz nekam jdeme (mudr...). Pod prsa soupu napul slozeny bambusovy kolecko do podprsenky. Uz je nepouzivam na chyceni mlika. A nastrihala jsem si obyc frote zinku. Ta je mensi (tenka) a dobre saje. Jinak mam curky az za paskem! :D
    MALA_MISIA
    MALA_MISIA --- ---
    TEREZZ_: Tyjo, tak to ja taky jsem asi taky. Celou zimu oblekam do body+dupacky /overal, teple ponozky a nejake teple jeste capacky pletene nebo mam jedny oldschool kozene, cepicka je samozrejmost, ale pak davam jen satek a fleesovou dvojitou kapsu, co jsem si sila. Maly je vzdy uplen teply, casto jeste spoceny.. ale asi je to tim, ze oba topime jak radiatory. anebo jsem davala mikinu zaplou pres nej trochu a kabatek takovy lehci zaply pres oba.
    Coz je tedy taky muj dotaz, jestli nekdo nema zkusenost. Jsem potiva uz od mala (spocena halvicka po spani), Cyril to ma stejne :) a kdyz ho nosim v satku, tak se mi jeste vic poti prsa, nebo proste pod prsama, nemate nekdo tip na nejakou hodne savou podprsenku? Ani nemusi byt kojici. Mam dost velka prsa, a proste me to stve. Kdyz byl jeste malej, tak jsem si davala na hrudnik plinu, aby tam byla nejaka sava vsrtva, ale neni to ono. Nebo nejakou vychytavku? A prave pomalu prechazim ze satku na nositko (vybirame, zkousime), a to mam taky dojem, ze se v otm nebudu tak potit, jak v satku.. takze na leto ideal.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam