BADIANE: Obrň se trpělivostí, u synka zřejmě pomalu začíná období vzdoru - bude se stávat, že bez ohledu na to, co chce, se bude stavět do opozice, zkoušet, kam až může zajít, co se stane, když neposlechne, svůj "zájem" si začne různě vynucovat apod. Pozitivní je, že je to jen období a s největší pravděpodobností se to časem zlepší :-)
Pro vás by byla výhoda, abyste si ujasnili priority a hranice, co ještě povolíte, co v žádném případě, abys měla v sobě jisté rozhodnutí, protože když z tebe dítě vycítí, že si nejsi jistá, jestli to, co vyžaduješ, vlastně vyžadovat chceš, že třeba sama váháš, jestli ti to stojí za to, bude bojovat o to usilovněji.
Je to přirozený vývoj osobnosti dítěte, u někoho je klidný a nenápadný, u někoho bouřlivější, stejně nezbývá, než se snažit to ustát :-) V zásadě je to pozitivní věc, to mi pomáhalo přestát hysteráky, které v tomhle období měla nejstarší dcera :-)
To jídlo se s tím podle mě pojí taky. Pokud se nechce nechat krmit, zkus dělat taková jídla, která by zvládl jíst sám, někdy dobře fungujou 2 lžíce - jednu má dítě a druhou ho nenápadně krmíš. Dávku mléka lze nahradit jogurtem, tvarohem, tvrdými sýry... Případně dohledat další potraviny s vápníkem, napadá mě teď jen mák.
Házení věcí na zem - to dělaj snad všechny děti, zkoumaj tím holt svět. Velká škoda, že neuměj rozlišit, čemu pád ublíží a čemu ne (během minulého týdne jsme přišli o talíř, misku a 2 hrnky). Zajímavý je, že to dělaj i kočky :-D
BADIANE: Co vím, dělají to některé děti v období vzdoru, vyrovnávají se tím asi s frustrací z nějaké neuspokojivé situace. Některé děti řvou, mlátí do věcí, do rodičů, některé holt ubližují sobě. Není to ale vůbec ojedinělé, na autisty zapomeň, je to jen období. Osobní zkušenost s tím nemám, ale kamarádka říkala, že v těch chvílích syna vždycky držela, protože mlátil hlavou o zeď a prej to byly děsný rány, takže se bála, aby si neublížil. Teď je o 2 roky starší a už to nedělá :-)