Myslim, ze chci mit vyreneseny neco, na co se reseni hleda mnohem dlouhodobeji...Citim, ze jediny, kdo vi nejlepe co je pro jeho dite nejlepsi jsou jeho rodice, je to takova ta fraze, nekdy nad tim, ale pochybuju, jestli to tak doopravdy je. Preci jen to je zase extrem, ( ty me vycerpavaj a z duse je nenavidim) nenechat si poradit a tvrde se ridit jen svoji intuici ( v zivote se mi nekolikrat stalo, ze me intuice obcas zradila, nekam se vytratila a az pak se vitezoslavne dostavila s takovym tim vyrazem " ty jsi me nevidela?" ...) Podle me je desne tezke rict, co je spravne a co zle :D Jsem po vsem co jsem zatim v zivote zazila presvedcena, ze nelze niceho litovat, snad jen neschopnosti se poucit