Jdu si pro radu ci nazor. Mala spi s nami v posteli v loznici, jsou ji dva roky a dva mesice a postylku v detskem pokoji ma akorat na hrani (nez treba vyvetrame v ostatnich mistnostech pruvanem a tak, chvili si tam neco kuti). Nechtela v ni spat asi od cca tydne po porodu. Od narozeni usina jen u prsa, parkrat v aute, sama jen asi petkrat. V noci me nekolikrat probudi a je dost urputna, rika prso stale dokola dokud ji ho nedam. Ted uvazujeme jak z toho ven...tak jsme se odstehovali my z loznice a ona spi sama tam kde je zvykla. Ale v noci se stejne probudi a vola mama a pak se nechce prestat kojit, klidne by byla na prsu i nekolik hodin...asi ma obavy, abych se nevyparila. Vysvetlovani nefunguje, obecne jak dostane myslenku, ze si neco preje neupusti od toho pokud plynule neodvedu pozornost k necemu jinemu. A u toho prsa mi to nejak nejde. Mate nekdo podobne zkusenosti?

Musím říct, že u nás proběhlo odstěhování mláděte do vlastní postele teď v roce a půl a jako bylo to úplně bez problémů.o)

Do té doby spal u nás v posteli - také jsem měla přiraženou postýlku k posteli a nejdříve jsem ho stěhovala do postýlky, ale pak jsem na to rezignovala.o) A vyspala jsem se super.o)

SIMCIIQ: přesně, mám to úplně stejně!!

Musím se přidat.. říkala jsem, že dítě do postele nikdy.. má postýlku a postýlka bude vedle naší postele..
no v rámci zachování příčetnosti a spánku jsem najela na společné spaní ihned po porodu :D naprosto sama a přirozeně.. vyhovuje mi, že v noci můžu kojit a u toho chrápat, takže já jsem vyspalejší, než na konci těhotenství..
Prakticky to funguje tak, že ji od konce šestinedělí (ted jí je 10 měsíců) uspím a dám do postýlky, když se v noci poprvé probudí na prso, tak jsem rozespalá a někdy se mi podaří ji vrátit do postýlky, jindy u kojení usnu a spí s námi.. když se ještě kojila hodněkrát za noc, tak jsem se jen točila a u toho jsem spala, dělala jsem to automaticky.. v postýlce spí cca 6 hodin a zbytek u nás v posteli.. já i muž jsme si zvykli a nemáme s tím žádný problém.. věřím, že až přestanu kojit, nebude se v noci budit a bude spát v postýlce až do rána..

Už 13 měsíců spím na levém boku s rukou pod hlavou, aby dítě leželo uprostřed mezi rodiči. Ráno vždycky čekám až se mi do ní vrátí cit. Už bych s tím měla něco začít dělat.

PROMETHEA: me to nakonec nijak zvlast nemrzi, to nejmensi jsem si uzila :) ale je pravda, ze jsem se s tim loucila tezko, proto to taky trvalo tak dlouho :D ale my jsme se teda nikdy netulili, vzdycky mel svuj spacak, ja svoji perinu, dokojila jsem, odsunula se kousek od nej a v ramci moznosti zaujala nejakou samostatnou polohu :D

KAI: no prave...jako me to je hrozne lito, fakt bych rada dostala me predstave maminky a k ni se tuliciho spiciho ditete, ale bohuzel jsem nejspis dite 80’s, kdy se deti automaticky davaly do vlastnich postylek (a zvykly si na to)

I kdyz teda, ted si vzpominam, ze teta mi rikala, ze spala se sestrenici (stejne stara) v posteli...takze asi jak u koho :)

JONKA: Já na část noci používala košík (cca na 4 - 6 hodin), zbytek spal prcek na mě. Teď už je větší a spí vedle mě na posteli pod svojí peřinou - nemá rád když se moc přehřeje, je dost horkokrevnej. Postýlka funguje jako odkladová plocha pro pleny, oblečení, šátek apod. :) Je to ta rostoucí, takže se z ní dá udělat dětská postel, předpokládám, že později využijeme :)

Muž u porodu aneb Vše, co muži chtějí vědět o porodu a bojí se zeptat | A CENTRUM
http://www.acentrum.eu/...du-aneb-vse-co-muzi-chteji-vedet-o-porodu-a-boji-se-zeptat-2018-04-10-1800
tohle vypadá super, třeba víte o někom, koho by to zajímalo

JONKA: ja zas treba byla presvedcena, ze minimalne do roka bude spat dite s nami v posteli a po prvnich tydnech jsem zjistila, ze jsem strasne neklidna, kdyz spi u me / vedle me. Proste jsem se nemohla uvolnit tak, abych se vyspala. Kazdy pohyb a skytnuti me vytrhlo ze spanku...

LALOBA: jak jsi půlročního naučila parakotoul? :-) to by se nám taky hodilo!

JONKA: Jeste tu asi nezaznelo - kdyz ma male miminko rymu, tak jedna z mala veci, co se s tim da delat, je zvednout postylku. Coz u velke jde trochu komplikovane.

Ale jinak se pridavam k nazoru, ze mimo vyhody a nevyhody zalezi i na konretnim diteti. Prvni s nami spala casto, druhy nebyl schopen u nas jako miminko spat. Treti je to uplne jedno a vzhledem k tomu, ze je nase postel v noci casto prelidnena, tak se tam proste uz nevejde... takze ma jako jedina pohodicku:)