SOLEI: to ses teda husta. Mne stacilo, ze jsem vzdycky musela spat na jednom boku dokud se zase neprobudil a neotocila jsem nas (coz teda bylo vetsinou tak za hodinu a pul, ale i tak jsem se nekdy chtela otocit driv, ale mela jsem smulu, vzdycky ho to probudilo :D ). Spat jednu jedinou celou noc jen na jednom boku, uf uf uf!
Ja se teda s ditetem v posteli dobre nevyspala. Samotnou me to prekvapilo, ale nikdy bych ty jemne nuance nedomyslela, jako treba to, ze se dite probudi, kdyz si prijdu za nim lehnout a to i v pripade, ze jsem ho pul hodiny predtim kojila a znovu uspavala. Ze mu bude vadit, kdyz se k nemu otocim zady. Ze se nebudu moct jit v noci vycurat, aniz bych ho probudila. Spani pri kojeni mi kazdy od zacatku sliboval, nikdy jsem se ho nedockala, proste jsem nedokazala spat pri tom, kjdyz mi nekdo zuzla cast tela, jeste tak citlivou, jako je bradavka. A dokud nemuzu zaujmout nejakou svoji spaci polohu, coz ta kojici vleze pro me neni.
SIMCIIQ: tak prvni spanek ve vlastni postylce 6 hodin, to je milionovy, to jsem nikdy nezazila :D Taky jsem to pak tak zacala delat, prvni spanek do postylky, pokusit se ho vratit jeste po prvnim kojeni, ktery bylo mezi 10-11, coz vyslo obcas, po dalsim kojeni (tak za hodinu a pul :D) uz to vyslo malokdy, tak uz zustaval u me. 6 hodin v kuse spal poprve v zivote az v tech 10 mesicich, pote, co jsem ho v noci prestala uplne kojit a nekompromisne jsem ho odstehovala do jeho postylky. Kontaktni reseni to sice neni, ale to po 10 mesicich spankove deprivace uz fakt nebyla priorita.
A taky je pravda, ze ja si spolecne spani zvolila proto, ze jsem ho povazovala za prakticke a proto, ze spatne slysim, tak jsem si nedokazala predstavit mit dite dal od sebe. Nezvolila jsem si to kvuli nejakemu kontaktnimu idealu.