_BENNY: a jeste lepe to asi uvidime u Ciny, ktera do sveho hospodarstvi napumpovala (mezirocne) celou tretinu menove zasoby M2, vysledkem cehoz byl rust HDP o neuveritelnyyych... 8,9 % :-) banky budou pujcovat jinak pujdou ke zdi, o to drive se vysledku v kratkodobem horizontu dockame. osobne to vidim na dalsi bublinu a dalsi zasahy centralnich bank. takove haseni pozaru radioaktivnim spadem :-)

resp. nedovedu pochopit, jak pri instalaci pojistky proti mensim pruserum muze dojit ke vzniku pruseru jeste vetsiho a zaroven je mozne toto reseni problemu povazovat za uspokojive, nebo dokonce nezbytne.

JOSEF_K: tak vysledky druhe mozne cesty na vlastni oci uvidime zahy, Obamovy stimulacni balicky udajne vychazi z pouceni z Velke Deprese. tento zpusob reseni problemu se panu Kohoutovi ovsem taky moc nezda.

ale koukneme na to z jineho pohledu - v te dobe jiz existoval FED, ktery mel vsem temto problemum zabranit, mel vytvorit stabilni polstar pro rychle zbohatnuvsi i rychle schudnuvsi subjekty na trhu. to se mu nejen ze nepovedlo. pokazil spoustu veci na roky dopredu. a ja bych se vubec nedivil, kdyby prave par drobnych spatnych intervenci FEDu cely tento maglajz zpusobil.

dnes ma FED druhou sanci ukazat co v nem je. myslis, ze tentokrat FED vyjde z boje neposkvrnen? ;-)

_BENNY: Důvěru skutečně naordinovat nelze, ale na druhou stranu, proč by pád trhu musel znamenat pád všeho? Jak jsem zjistil, pražská burza v letech 1929-1933 spadla méně, než spadla nyní. Rozdíl je jen v tom, že dnes se všeho všudy nic neděje, zatímco tehdy se toho dělo víc, než by bylo milé:).

Třeba včasná státní sanace bankovního sektoru mohla ten průšvih ve třicátých letech zastavit. Nemuselo dojít k runůn na banky atd.

JOSEF_K: ja zase vzdycky vahal pri cteni Kohoutovy interpretace ;) chybejici likviditu (v dusledku vznikle paniky a neduvery) nepovazuji za pricinu problemu, ale za jeho pruvodni jev. duveru v trhy prece naordinovat nelze...

_BENNY: Je otázka, zda nemá pravdu Kohout, když tvrdí, že kdyby fed měl v počátcích krize možnost dodat na trh chybějící likviditu, nemuselo zkrachovat tolik bank a nemuselo dojít k hladovým frontám atd. Nevyhnutelným důsledkem by jistě byla inflace, ale je otázka, zda je inflace větší zlo než 10 000 padlých bank, znehodnocené (zlikvidované) úspory a hladové fronty. Co píšeš ty, jsem si dlouho myslel taky, ale teď - po přečtení Kohoutovy interpretace - je má jistota poněkud nalomena.

JOSEF_K: ano, taky me to trklo. podle me je pravdiva takova verze, ze odstraneni zlateho standardu Roosveltem v roce 1933 a nasledny protekcionismus celou situaci pouze zhorsil (a krizi protahl na dalsich 10 let), nikoliv vsak nastartoval.

_BENNY: S tím zlatým standardem je to minimálně zvláštní. Podle wiki byl odstraněn v USA v roce 1933, což je už v průběhu krize. Zároveň ale tentýž zdroj uvádí jeho odstranění jako jednu z příčin. A do toho máme od konce 2. sv. války brettonwoodský systém, který je svým způsobem zlatý standard:). Ví někdo, jak to skutečně bylo?

_BENNY: neboli, k zastaveni rustu bubliny a jeji splasknuti dojit muselo. monetarni a fiskalni politika by s tim sice mohla trochu zatocit, ale se skutecnosti, ze vznikla bublina ktera ma tendenci prasknout by nenadelala nic. tomuto stavu musela predchazet jina nerozumna financni politika.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize

Ekonomika USA nebyla příliš zasažena válkou a byla na vzestupu, čímž výrazně zvýšila svůj náskok před ostatním světem. Díky přehnanému optimismu, odstranění zlatého standardu a dalších vlivů se staly moderními investice na burze financované ziskem. Toto vedlo k nadhodnocení firem, které způsobilo růst akcií nad jejich reálnou hodnotu. Dalším problémem byla výrazně protekcionistická politika, která bránila splácet evropské úvěry, což vedlo k hromadění mezinárodních platebních prostředků (zlato) v USA. Takový stav vedl k tomu, že se americká ekonomická situace odrážela ve všech ostatních ekonomikách.

ABYSS: Co jsem četl, tak lpěním na zlatém standardu. Jinými slovy fed odmítl pustit do oběhu likviditu, která logicky chyběla, protože ceny akcií padaly a lidé, kteří si na nákup akcií půjčili, neměli na zaplacení. To způsobilo pády bank (údajně během krize v USA padlo snad 10 000 bank). Zlatý standard neumožňoval prakticky žádnou monetární ani fiskální politiku. Ale ber to s velkou rezervou, v tomhle skutečně nejsem žádný odborník, vycházím z poslední Kohoutovy knihy Finance po krizi.

Hojte, nevíte čím byl zapříčiněn pokles peněžní zásoby během velké krize 29 v USA? Vím, že politikou fedu, ale nerozumim tomu jak:).,,

Miroslav Zámečník: Myos Hormos a světový obchod | HN.IHNED.CZ - názory
http://hn.ihned.cz/c1-39563200

Douglas Rushkoff - Ekonomie není přírodní věda - kerray.cz
http://www.kerray.cz/2009/douglas-rushkoff-ekonomie-neni-prirodni-veda/cs/

takova mensi kritika Krugmana...

Pavel Ryska - Rozporuplný Paul Krugman
http://libinst.cz/komentare.php?id=577

Paul Krugman je také velmi pružný, pokud jde o ekonomické principy a hodnocení politických reprezentací. Nedávný komentář na www.mises.org usvědčil Krugmana z protiřečení si se sebou samým. V r. 2003, za Bushovy vlády a při deficitech státního rozpočtu blížících se ke 4 % ročního HDP, Krugman napsal, že se obává klasického, nezodpovědného chování vlády, která se rozhodne prostřednictvím měnové politiky dluhy monetizovat tiskem peněz. To způsobí v dlouhém období růst úrokových měr a z toho důvodu Krugman radil čtenářům jistit se včasnou fixací úrokové míry u hypoték. V kritice vlády tehdy dokonce zašel tak daleko, že označil tehdejší politiky USA za vůdce banánové republiky.

A dnes? Deficit státního rozpočtu USA bude v poměru k HDP třikrát vyšší než rekord Bushovy vlády a zároveň nejvyšší od 2. světové války. Šéf centrální banky Bernanke je odhodlán k ještě větší měnové expanzi a tím inflaci, než jaká byla myslitelná v r. 2003, kdy Krugman psal zmíněný článek. To, jak vzrostla měnová báze USA pod Bernankeho vedením, a co to znamená za rizika do budoucna, Krugman jistě ví. Avšak dnes se Krugman ničeho nebojí, čtenáře nevaruje před inflací a rostoucími úrokovými mírami a opakuje, že USA "nejsou Argentina", ačkoli ještě před 6 lety tvrdil, že jsou jak banánová republika. Zároveň tvrdí, že obrovská měnová expanze a astronomické deficity veřejných financí jsou lékem na hospodářské problémy. Ještě před 6 roky se jich přitom podle svých deklarací vážně bál.

Krugman neměl rád Bushovu vládu a má velmi rád Obamovu vládu. Má na to samozřejmě právo. Bohužel je však schopen zajít tak daleko, že nevyvratitelné ekonomické principy třeba i otočí naruby, pokud mu to má posloužit k pochvale těch, které chválit chce.

Paul Samuelson: ekonomický guru? | Finmag
http://www.finmag.cz/clanek/15294/nova-polozka/

_BENNY:
Guru keynesiánství - P.A. Samuelson - zemřel
http://libinst.cz/clanky.php?id=900

Nobel economics laureate Samuelson dies at 94
http://www.reuters.com/article/idUSTRE5BC15620091213

a ted trosku popularni ekonomie :-)
http://www.finmag.cz/clanek/15189/hruby-dluhovy-produkt/

http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/3689/jak-jsem-si-zle-vybral-skolu-a-zmenil-svet-paul-samuelson-podruhe.html

Říkáte, že Československo ani Českou republiku jste nikdy nenavštívil. Vaším učitelem však byl Joseph Schumpeter, rodák z moravské Třešti.

A byl to můj velmi důležitý učitel. Je pravda, že se narodil na území dnešní České republiky, ale nikdy nedal najevo příliš lásky či respektu k Československu. Odstěhoval se do Vídně a usiloval o to nějak se dostat mezi rakouskou šlechtu. Byl též proanglický a protiněmecký. Vynikající člověk. To ovšem neznamená, že se nemýlil. Po válce byl vcelku úspěšným - a mladým - ministrem financí Rakouska. Přesto bych mu například jmění mé rodiny do správy nesvěřil. Neměl na to povahu. Řekl bych, že jeho dobré ideje jsou skutečně velmi dobré, ale ty špatné zase velmi špatné.



Takové hodnocení lze při vaší centristické perspektivě předpokládat.

Ano, máte pravdu. Ani Franklin Delano Roosevelt, osobně můj velký hrdina, neudělal vše dobře. Schumpeter zemřel roku 1950. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by se snad chtěl vrátit do Československa. Nikdy jsem neslyšel, že by například chtěl pomáhat při poválečném obnovením té země. Ne. Jeho srdce bilo pro Rakousko.



Někteří jej považují za zástupce rakouské školy ekonomického myšlení. Tu vy ale zrovna moc nemusíte.

Ano, ale on je trochu heretik. Ekonomové rakouské školy mu nikdy úplně nevěřili. Nebyl tak radikální jako Friedrich Hayek či Ludwig von Mises. Nemyslím si ovšem, že byl dobrým ekonomem pro analýzu velké hospodářské krize 30. let. Když sem deprese přišla, již tu působil jako profesor, říkal, že je to dobrá věc, že to pročistí vzduch, že je to kreativní destrukce, již kapitalismus potřebuje. Ale dobré to nebylo - nikdy není dobré, když se pročišťuje systém.



Dnes je Schumpeter nahlížený téměř jako ekonomický génius.

Jeho reputace je v současnosti mnohem lepší, než když jsem u něj studoval. Byl tehdy rivalem Johna Maynarda Keynese a já si myslím - a tento názor je můj velmi osobní -, že na něj žárlil. Že žárlil na Keynesovu prestiž. Opodstatněně. Keynes vyvinul soubor nástrojů, které umožnily nalézt recept na velkou depresi. Toho Schumpeter nebyl schopen.