• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    JOSEF_K: Rozpočet je dílo vlády a jejími členy jsou až na výjimky (jako třeba současná ČR) politici = (až na čestné výjimky) populisté. Centrální banka může měnit leda úrokové sazby, a tím ovlivňovat množství úvěrů, inflaci, množství peněz v oběhu atd (Friedman). Nebo to lze řešit cestou fiskální neboli rozpočtovou, tedy přebytky/deficity (Keynes). Nemíchal bych to (a mám pocit, že ČR to dělá).

    no nektere centralni banky nemaji dle zakona povinnost se starat jen o financni a cenovou stabilitu (jako napr. CNB), ale zaroven musi "pecovat" o hospodarsky rust a tuto agendu sladovat s vladou (napr. FED). potom se snadno stane, ze vladni politika zasahne do te menove.

    Ale tohle řešení by mělo být k dispozici pro případ, že skutečně hrozí pád bankovního sektoru a všechny chuťovky s tím spojené. Jak by asi dnes vypadaly USA bez sanace bankovního sektoru, který nalomily rizikové hypotéky a obchod s nimi a dodělala jej následná krize důvěry?

    a jak by vypadal bankovni trh, kdyby demokrati za Clintona neprosadili moznost slouceni tehdy dosud oddelenych kreditnich a investicnich bank? ;) ja nejak nevidim reseni v onech statnich intervenci, pripadne mi to jako vytloukani klinu klinem.

    JOSEF_K: prave, jde o tu psychologickou zabranu. minimalne by to musel nekdo zmenit a dalo by mu to nejake usili, nez by se mu to podarilo, byl by tim zakonem limitovany. nevim presne jak byl ten zakon koncipovany, ale kdyby umoznoval investovat z jiz predem nasporeneho, pak bych to presel s mavnutim ruky.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    _BENNY: Zákon o vyrovnaném rozpočtu je imho ptákovina. Každý zákon lze změnit, ústavu nevyjímaje. To je jen psychologická zábrana. V naší ústavě stojí, že "podstatné náležitostí demokratického právního státu jsou nezměnitelné", ale myslíš, že kdyby šlo do tuhého, někoho by to zastavilo?
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    _BENNY:
    ad prvni odstavec - to co rika Kohout je de facto interpretace stareho Keynese. bohuzel, nejak si nemohu vzpomenout na jediny stat, ktery je schopen alespon po prvni tri volebni obdobi vytvorit v dobe konjuktury prebytek a v dobe krize dobre proinvestovany deficit. vsichni se drzi jen te druhe poucky, viz tzv. vulgarni keynesianstvi.

    S tímhle zcela souhlasím a nemám co dodat.

    je to tim, ze jsou centralni banky nedostatecne nezavisle? je to tim, ze se centralni banky ve svych odhadech casto pletou? tezko rict.

    Rozpočet je dílo vlády a jejími členy jsou až na výjimky (jako třeba současná ČR) politici = (až na čestné výjimky) populisté. Centrální banka může měnit leda úrokové sazby, a tím ovlivňovat množství úvěrů, inflaci, množství peněz v oběhu atd (Friedman). Nebo to lze řešit cestou fiskální neboli rozpočtovou, tedy přebytky/deficity (Keynes). Nemíchal bych to (a mám pocit, že ČR to dělá).

    ad druhy odstavec - jenze zkus si predstavit, ze mas kazde treti/ctvrte volebni obdobi nejakou krizicku, mensi ci vetsi. jak tohle chces udrzet? penize "jakoby" zmiznou, nikdo nic nema, banky pusti na trh nove penize, ty se uchyti, system se nejak stabilizuje... kam se vytrati ty predchozi utracene penize?

    Zřejmě bych byl velmi opatrný na to, co se vlastně ve skutečnosti děje. Mírnou recesi, která je způsobena nějakou dobnou změnou nálady mezi investory, imho nemá cenu vůbec řešit, to se stabilizuje samo. Ale tohle řešení by mělo být k dispozici pro případ, že skutečně hrozí pád bankovního sektoru a všechny chuťovky s tím spojené. Jak by asi dnes vypadaly USA bez sanace bankovního sektoru, který nalomily rizikové hypotéky a obchod s nimi a dodělala jej následná krize důvěry?
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    a co se tyce samotne CR...

    nedisciplinovana vlada si udela deficit jaky chce. nase centralni banka patri mezi ty nejvice nezavisle na svete. docela lituji, ze se kdysi davno Klausovi nepodaril prosadit zakon o vyrovnanem rozpoctu :-)
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    JOSEF_K: ad prvni odstavec - to co rika Kohout je de facto interpretace stareho Keynese. bohuzel, nejak si nemohu vzpomenout na jediny stat, ktery je schopen alespon po prvni tri volebni obdobi vytvorit v dobe konjuktury prebytek a v dobe krize dobre proinvestovany deficit. vsichni se drzi jen te druhe poucky, viz tzv. vulgarni keynesianstvi. je to tim, ze jsou centralni banky nedostatecne nezavisle? je to tim, ze se centralni banky ve svych odhadech casto pletou? tezko rict.

    ad druhy odstavec - jenze zkus si predstavit, ze mas kazde treti/ctvrte volebni obdobi nejakou krizicku, mensi ci vetsi. jak tohle chces udrzet? penize "jakoby" zmiznou, nikdo nic nema, banky pusti na trh nove penize, ty se uchyti, system se nejak stabilizuje... kam se vytrati ty predchozi utracene penize?
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    _BENNY: Co záhy uvidíme nebo neuvidíme, je teď těžké odhadnout:). Pokud zůstanu u Kohouta a jeho knihy, tak je třeba rozlišovat mezi monetární a fiskální politikou. A současně nezapomínat, že fiskální politika vytváření deficitů v době konjunktury je imbecilní bez ohledu na cokoli. Kohout nemá nic proti doplnění chybějící likvidity na trh a vytvoření dluhu v době recese. Jenže je nutné tento dluh splácet v době konjunktury, a to se jaksi neděje a nedělo. Pokud to vztáhnu na naši republiku, tak u nás není problém deficitu jako takového, ale strukturálního deficitu. Zkrátka sociální tát se rozbujel do té míry, že je dlouhodobě neufinancovatelný. Podle grafu to vypadá, že pokud zůstane stávající penzijní systém a bude pokračovat současný demografický trend, máme tu v roce 2050 dluh cca 300% HDP.

    Takže jinými slovy: je přípustné dodat na trh chybějící peníze, ačkoli patrně vyvoláme inflaci a zvýšíme dluh. Nebo třeba jen deklarovat, že stát ručí za bankovní vklady. Tím se vyhneme runům, hladovým frontám, pádům bank, bankrotům v míře, v jaké je přinesla velká deprese. Jenže je to přípustné pouze v případě, že dluh bude splácen a že jej bude z čeho splácet. Pokud v ČR dnes více než 80% rozpočtových příjmů jde na mandatorní výdaje, není dluh z čeho splácet.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY: a jeste lepe to asi uvidime u Ciny, ktera do sveho hospodarstvi napumpovala (mezirocne) celou tretinu menove zasoby M2, vysledkem cehoz byl rust HDP o neuveritelnyyych... 8,9 % :-) banky budou pujcovat jinak pujdou ke zdi, o to drive se vysledku v kratkodobem horizontu dockame. osobne to vidim na dalsi bublinu a dalsi zasahy centralnich bank. takove haseni pozaru radioaktivnim spadem :-)
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    resp. nedovedu pochopit, jak pri instalaci pojistky proti mensim pruserum muze dojit ke vzniku pruseru jeste vetsiho a zaroven je mozne toto reseni problemu povazovat za uspokojive, nebo dokonce nezbytne.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    JOSEF_K: tak vysledky druhe mozne cesty na vlastni oci uvidime zahy, Obamovy stimulacni balicky udajne vychazi z pouceni z Velke Deprese. tento zpusob reseni problemu se panu Kohoutovi ovsem taky moc nezda.

    ale koukneme na to z jineho pohledu - v te dobe jiz existoval FED, ktery mel vsem temto problemum zabranit, mel vytvorit stabilni polstar pro rychle zbohatnuvsi i rychle schudnuvsi subjekty na trhu. to se mu nejen ze nepovedlo. pokazil spoustu veci na roky dopredu. a ja bych se vubec nedivil, kdyby prave par drobnych spatnych intervenci FEDu cely tento maglajz zpusobil.

    dnes ma FED druhou sanci ukazat co v nem je. myslis, ze tentokrat FED vyjde z boje neposkvrnen? ;-)
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    _BENNY: Důvěru skutečně naordinovat nelze, ale na druhou stranu, proč by pád trhu musel znamenat pád všeho? Jak jsem zjistil, pražská burza v letech 1929-1933 spadla méně, než spadla nyní. Rozdíl je jen v tom, že dnes se všeho všudy nic neděje, zatímco tehdy se toho dělo víc, než by bylo milé:).

    Třeba včasná státní sanace bankovního sektoru mohla ten průšvih ve třicátých letech zastavit. Nemuselo dojít k runůn na banky atd.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    JOSEF_K: ja zase vzdycky vahal pri cteni Kohoutovy interpretace ;) chybejici likviditu (v dusledku vznikle paniky a neduvery) nepovazuji za pricinu problemu, ale za jeho pruvodni jev. duveru v trhy prece naordinovat nelze...
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    _BENNY: Je otázka, zda nemá pravdu Kohout, když tvrdí, že kdyby fed měl v počátcích krize možnost dodat na trh chybějící likviditu, nemuselo zkrachovat tolik bank a nemuselo dojít k hladovým frontám atd. Nevyhnutelným důsledkem by jistě byla inflace, ale je otázka, zda je inflace větší zlo než 10 000 padlých bank, znehodnocené (zlikvidované) úspory a hladové fronty. Co píšeš ty, jsem si dlouho myslel taky, ale teď - po přečtení Kohoutovy interpretace - je má jistota poněkud nalomena.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    JOSEF_K: ano, taky me to trklo. podle me je pravdiva takova verze, ze odstraneni zlateho standardu Roosveltem v roce 1933 a nasledny protekcionismus celou situaci pouze zhorsil (a krizi protahl na dalsich 10 let), nikoliv vsak nastartoval.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    _BENNY: S tím zlatým standardem je to minimálně zvláštní. Podle wiki byl odstraněn v USA v roce 1933, což je už v průběhu krize. Zároveň ale tentýž zdroj uvádí jeho odstranění jako jednu z příčin. A do toho máme od konce 2. sv. války brettonwoodský systém, který je svým způsobem zlatý standard:). Ví někdo, jak to skutečně bylo?
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY: neboli, k zastaveni rustu bubliny a jeji splasknuti dojit muselo. monetarni a fiskalni politika by s tim sice mohla trochu zatocit, ale se skutecnosti, ze vznikla bublina ktera ma tendenci prasknout by nenadelala nic. tomuto stavu musela predchazet jina nerozumna financni politika.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize

    Ekonomika USA nebyla příliš zasažena válkou a byla na vzestupu, čímž výrazně zvýšila svůj náskok před ostatním světem. Díky přehnanému optimismu, odstranění zlatého standardu a dalších vlivů se staly moderními investice na burze financované ziskem. Toto vedlo k nadhodnocení firem, které způsobilo růst akcií nad jejich reálnou hodnotu. Dalším problémem byla výrazně protekcionistická politika, která bránila splácet evropské úvěry, což vedlo k hromadění mezinárodních platebních prostředků (zlato) v USA. Takový stav vedl k tomu, že se americká ekonomická situace odrážela ve všech ostatních ekonomikách.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    ABYSS: Co jsem četl, tak lpěním na zlatém standardu. Jinými slovy fed odmítl pustit do oběhu likviditu, která logicky chyběla, protože ceny akcií padaly a lidé, kteří si na nákup akcií půjčili, neměli na zaplacení. To způsobilo pády bank (údajně během krize v USA padlo snad 10 000 bank). Zlatý standard neumožňoval prakticky žádnou monetární ani fiskální politiku. Ale ber to s velkou rezervou, v tomhle skutečně nejsem žádný odborník, vycházím z poslední Kohoutovy knihy Finance po krizi.
    ABYSS
    ABYSS --- ---
    Hojte, nevíte čím byl zapříčiněn pokles peněžní zásoby během velké krize 29 v USA? Vím, že politikou fedu, ale nerozumim tomu jak:).,,
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Miroslav Zámečník: Myos Hormos a světový obchod | HN.IHNED.CZ - názory
    http://hn.ihned.cz/c1-39563200
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Douglas Rushkoff - Ekonomie není přírodní věda - kerray.cz
    http://www.kerray.cz/2009/douglas-rushkoff-ekonomie-neni-prirodni-veda/cs/
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam