• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    v tomto klubu resime ekonomii na vyssi odborne urovni, neresime ktera ekonomicka skola je nejlepsi, ale jak se od sebe jednotlive skoly lisi, co nabizeji, v cem boduji a kde selhavaji. neboli (neo)klasika vs. (neo)marxismus vs. (neo)keynesianstvi vs. monetarismus vs. rakouska skola.
    rozbalit záhlaví
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    _BENNY: mel k nim blizko. Me se to reseni libi, protoze tim i vlastne donutil farmare, kdyz meli penize navic, aby misto monopolu a skupovani souseda vic investovali do obchodu ci do vzdelani deti a taky aby se osobne starali o to, co se kolem nich deje, protoze Jefferson omezil vladu a byrokracii na minimum a proste kdyz ti lidi neco chteli, museli se snazit sami pac to za ne nikdo neudelal a soucasne tak vladni moc se nemohla stat monopolem sama o sobe, pac moc vlady je vetsi a bere toho svoji legitimitu a autoritu, cim vic je starost (socialni vydaje a vydaje na vzdelani a obranu) na strane statu anikoliv lidu. Jeffersnovo reseni tak sice umoznuje vznik ministerstev (aby se omezila prace deti a zneuzivani a zajistilo pravni minimum), ale neprerusta do - fakticky - neomezene moci nad obcany.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    VIR_KENNY: a pritom Jefferson nebyl zadny socialista, ale spis anarchista :-)
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    _BENNY: von prosadil ve Virginii ten strop majetku pudy, zejo (dodnes je ve Virginii farmarstvi tradicni a je to jedna z opor tamni ekonomiky, takova jistota. Bylo to proto, aby kazdy mel narok na minimum majetku - potom totiz takovy clovek ma cas venovat se jako obcan politice, nema hlad a jeho deti studuji). Chtel to prosadit i federalne, ale tam uz nebyla takova podpora.
    A proc pudy? Protoze zil tesne pred prumyslovou revoluci, jelikoz se snazil omezovat i moc bank (ale pozitivne, misto aby cvlastnili cely mesto a vladli mu, smeroval jejich rust k obchodu a expanzi, rozvoji - tedy stare Smithovske vydelam 100 liber a z toho minimalne polovinu zase investuji, tim se zvysuje jak majetek, tak pracovni mista, spolecnost i firma roste a penize se efektivne vyuzivaji a pruodukce (energie) se neztraci utracenim za chlast, devky nebo volebni kampane :D) tak je ajsne, ze kdyby zil o 60 let pozdeji, omezil by i prumyslniky, ale opek smerem k rozvoji a ne monopolum. Aneb snaha o spolecnost s co nejvice moznostmi pro co nejvice lidi, pricemz se rozviji demokracie a cilem je mit co nejvic lidi s uspokojenyma zakladnima potrebama (domov, jidlo, vzdelani).

    Jo, ja mam Jeffersona taky rad.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    VIR_KENNY: odjakziva ;-)
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    _BENNY: odkdy je ti sympatickej Thomas Jefferson? :)
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    _BENNY: mě to dává smysl z toho hlediska, že hodnota peněz je dnes v podstatě dána tím, že jsou poukázkami na spotřebu, a spotřebovat lze max. to, co je hodnota HDP (z logicky věci)

    banka větší než ekonomika dané země se mi jeví podezřelou z toho hlediska, že nechápu, čím je pak hodnota těch úspor vlastně krytá.. stává se potom spíše jakousi spekulativně-mocenskou strukturou, taková banka, spíše než institucí napomáhající organizaci ekonomického života (což by podle mě banky měly být).

    zase ale na druhou stranu nechápu, jak by bez velkých bank bylo možné financovat opravdu velké projekty s mnohaletou návratností... ale možná by takové projekty vzhledem k jejich centralizujícímu a mocenskému dopadu na ekonomiku vlastně ani neměly být realizovány... nevím.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY: a co se tyce meho osobniho nazoru, takove "antimonopolni" zakonodarstvi je mi sympatictejsi nez selektivni hledani exemplarniho vinika...
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    http://www.lidovky.cz/obri-banky-a-firmy-nesmi-krizi-prezit-dwn-/ln_noviny.asp?c=A100109_000063_ln_noviny_sko&klic=234931&mes=100109_0

    * LN Co by měli politici udělat?

    Měli by rozdělit největší banky na několik menších. Vidím přinejmenším šest bank, které jsou stále příliš velké a mocné, aby mohly zkrachovat. A firma, která nemůže padnout, by vůbec neměla existovat. Jinak tady stále bude obrovský morální hazard. Šéfové těchto firem budou mít příliš velký vliv na politiku, protože jejich pád by vážně ohrozil společenskou a ekonomickou stabilitu. Měli bychom takové firmy postupně rozbít a zlikvidovat zákony, jako jsme to v minulém století udělali s monopoly. Teď už nám připadá úplně přirozené a normální, že antimonopolními zákony zakazujeme, aby někdo příliš dominoval a ostatní na něm byli příliš závislí. Musíme dát do zákonů tvrdý strop na velikost firem.

    * LN Kdo patří do šestky kandidátů na nucené rozdělení?

    Goldman Sachs, Morgan Stanley, CitiGroup, Bank of America, JPMorgan Chase a Wells Fargo.

    * LN Jak si představujete rozdělení velkých, mocných bank na malé?

    Ve Spojených státech už máme zákon z roku 1994, Riegel-Neal Act, který reguluje sílu bank. Žádná banka podle něj nesmí mít víc než deset procent podílu na celkových soukromých úsporách. Stačilo by ho mírně upravit.

    * LN Jak velké firmy by se musely nuceně dělit?

    Žádná banka by neměla mít větší aktiva než 3 procenta HDP. Vzpomeňte si na téměř zkrachovalý Island, tamní banky byly větší než celá ekonomika. Kdyby se banky, které tento limit přesahují, rozdělily, finančnictví by se vrátilo do časů kolem roku 1995, kdy bylo udržitelné.

    * LN Vidíte adepty na nucené rozdělení i v Evropě?

    Ještě jsem se nedíval do evropských bankovních statistik, ale určitě se neudržitelně velcí finanční obři najdou i ve Švýcarsku a v Británii. Nikdo nesmí být tak velký a vlivný, aby měl od státu předem garantované, že nemůže zkrachovat. To jde proti samotnému smyslu podnikání. Krachy jsou a musí být přirozenou hrozbou pro každou firmu. Bez ní neudržíte riziko na uzdě.

    * LN Jak přesně ale poznáme firmu, která je příliš velká a vlivná na to, aby mohla zkrachovat? Dá se ten vliv měřit jen samotnou velikostí, těmi 3 procenty HDP?

    To je důležitá otázka. Máte pravdu, velký vliv může mít i menší banka, třeba proto, že je pro celý finanční systém velmi důležitá. Nějakou laťku ale musíte nastavit a ta 3 procenta HDP mi připadají jako velmi rozumná hranice. Dá se samozřejmě debatovat, že je ten podíl o něco málo nižší než vyšší. Skutečně bych rád rozbil Goldman Sachs na deset menších firem. Dobře ale vím, jak to bude politicky těžké prosadit. Proto se snažím alespoň navrhnout velmi mírný posun a vrátit velikost bank tam, kde byla na začátku 90. let. Tehdy naposledy to bylo dlouhodobě udržitelné. Nikdo vám neukáže žádné důkazy, že společnost něco získala tím, že nám tady za posledních patnáct let vyrostlo několik obřích bank. Na druhé straně ale vidíme obrovskou cenu, kterou jsme ve finanční krizi za záchranu těchto bank zaplatili.

    * LN To zní dost nekompromisně. Jak dokážete, jestli obří banky přinesly společnosti víc zisků, nebo ztrát? To se přece nedá tak snadno spočítat...

    Dá se to docela snadno zjistit. Řekněte mi, kdo vydělal na tom, že máme výrazně větší banky? Co z toho lidé měli? Měli levnější úvěry nebo lepší služby, než když byly banky menší? Žádné takové důkazy nemáme.

    * LN Velká firma může být efektivnější. Když něčeho děláte hodně, máte úspory z rozsahu. Děláte to levněji.

    Nemůžete se na bankovnictví dívat jako na průmysl. Tady nejde o to, na kolik vás vyjde jedna kreditka nebo hypotéka. Finančnictví je pro ekonomiku důležité, protože jí dává šance a možnosti. Má schopnost investovat peníze na správném místě. Firmy ani lidé nedostali lepší služby jen proto, že banky byly větší. Ani díky všem těm sofistikovaným inovacím. Žádné takové důkazy nemáte. Byl jsem hlavním ekonomem Mezinárodního měnového fondu, jsem profesorem MIT, pracuji pro velký think-tank ve Washingtonu. Viděl jsem snad všechny důležité výzkumy a analýzy na tohle téma a věřte mi, nenajdete v nich jediný důkaz, že velké banky přinesly celospolečenský prospěch. Obrovskou cenu, na kterou společnost přišly, naopak vidíte na první pohled. Všechny peníze, které daly vlády na jejich záchranu, se dají snadno spočítat.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/3760/do-pekla-s-politiky-i-bankeri-kevin-dowd.html

    Když jsme o Morgana, někteří ekonomové míní, že byl temnou figurou, jež tahala za nitky v politickém zákulisí a zlobbovala zákonodárce tak, aby roku 1913 založili Federální rezervní systém (americkou obdobu centrální banky, pozn. red.), jenž je prý více soukromou než státní organizací (viz též článek autora blogu).

    Federální rezervní systém, Fed, byl založen z toho důvodu, aby oficiálně činil, to samé, co Morgan neoficiálně dělal roku 1907, kdy propukla burzovní panika. Tehdy Morgan zachránil finanční systém před kolapsem. Jenže spoléhat se v tomto nadále na soukromý sektor bylo poté nahlíženo jako neuspokojivé řešení. Fed tak byl založen - a nemyslím si, že Morgan byl tou úplně ústřední postavou -, aby předcházel a případně zasahoval v případě propuknutí dalších panik a krizí. Postupně byl transformován na mnohem mocnější organizaci. Na počátku třicátých let však selhal přesně v tom, čemu měl dle mínění zakladatelů předcházet, co měl řešit.



    Co soudíte o centrálním bankovnictví obecně? Mají být klíčové úrokové sazby v ekonomice stanovovány centrálně.

    Jsem přesvědčen, že mají být určovány tržně. Stoprocentně souhlasím s těmi, kteří hlásají, že centrální bankovnictví je druhem intervence. Extrémně ničivé intervence. Stále to nedokážu vysvětlit, nevím proč, ale naprostá většina ekonomů, kteří principiálně kvitují a vyzdvihují myšlenku volného trhu a obchodu, ji v oblasti financí a peněz zavrhuje. Volný trh s penězi - to nechceme, říkají, chceme centrální banku. To však není konzistentní postoj. Naneštěstí moc centrálních bank dále sílí a sílí. Pohybujeme se tedy stále dále a dále od té ideje volných trhů v peněžnictví - máme finanční regulace, požadavky na kapitálovou přiměřenost, ochranu investorů.



    Myslíte, že Fed zavinil aktuální krizi? Nastavil zle úrokové sazby v rámci té takzvané politiky levných peněz?

    Myslím, že jde o klíčovou příčinu, avšak nikoli jedinou. Od poloviny devadesátých let jsme prožili tři cykly, během nichž se Fed choval velmi nezodpovědně. Ale nelze na něj svalovat všechnu vinu, samo o sobě by to nenadělalo tolik škody - nebýt ekonomiky potýkající se se strukturálními nedostatky, nebýt agentur typu Fannie Mae či Freddie Mac, jež implicitně garantovala vláda, aby podnítila růst nemovitostního sektoru v USA, nebýt selhání řízení finančních rizik. Tohle všechno stálo u zrodu krize.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    TRAVIX: levneji ano, lepe tezko rict, jednoduseji, pristupneji, ergonomicteji - pochybuju :-)
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    _BENNY: A je tady někdo, kdo to dělá lépe a levněji?

    KOKES: To nic nemění na tom, že to asi nebude hlavní důvod postavení MS na trhu.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Krátkozraké bohatství šampionů | Finmag
    http://www.finmag.cz/clanek/15756/kratkozrake-bohatstvi-sampionu/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Japonsko: doken kokka, dluhy a inflace | Finmag
    http://www.finmag.cz/clanek/15812/japonsko-doken-kokka-a-dluhy/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Když se černá labuť rozhodne ničit | Finmag
    http://www.finmag.cz/clanek/15637/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    KOKES
    KOKES --- ---
    TRAVIX: jen poznámka: to není jen daňové přiznání, je to komunikace se státními úřady obecně, s bankami, zkus si něco stáhnout dellu cz, bez IE se nechytáš, u bank se to pomalu mění.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    to AMD napriklad Intelu malem vyfouklo trh s 64bitovyma procesorama - Intel vsadil na merced/itanium, ktere bylo nove a drahe. AMD prislo s architekturou AMD64 a Intel snad poprve musel kopirovat od AMD (a ne naopak) aby se na trhu udrzel.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    PIZI: ano, to je dalsi duvod existence udajneho monopolu Wintel (a dnes by tam uz asi patrilo i AMD) - klicove slovo je _kompatibilita_. proto se neprosadila spousta jinych a treba i lepsich myslenek - protoze lidi nemaji radi nahle zmeny.
    PIZI
    PIZI --- ---
    _BENNY: O tom to je. Diky kontraktu s IBM na DOS meli zacatek. Diky skladackove architekture a klonum se PC rozsirilo tak, ze MS, ktery se s tim svezl ziskal pozici. Dale jeho umeni spociva v tom, ze dokazal tuto pocatecni vyhodu udrzet. Lide pak uz samozrejme zustali u toho s cim zacali diky tomu ze prechod na jiny system by byl docela nakladny. MS diky zpetne kompatibilite kterou udrzuje, dokazal tyhle lidi udrzet. Nebylo to proto ze by snad win byly nejak lepsi nez OS2 ci Mac. Bylo to imho kvuli nakladum na zmenu, ktere uzivatele nebyli ochotni prijmout.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam