Děkuju včera/dnes všem za milou společnost a zážitek. Obzvláště potom dvěma milým slečnám, se kterými jsem prošla kus starého města, což bych se sama určitě neodhodlala. A nutno říct, že mi to dodalo dost odvahy k dalším věcem. Potom, co jsem se s nima rozloučila a nechala se odvézt ke kamarádům pro své věci, jsem vyšla do Prahy, uskutěčnila svoji první jízdu tramvají, dále došla od Karlova Náměstí až na Anděl, kde z jistých důvodů bohužel znova vlezla do taxi. Tramvají jsem se až k nám neodvážila, abych náhodou nepotkala někoho známého. A udělal jsem nejspíš dobře, protože, když jsem si kupovala jídlo, potkala jsem svého kamaráda, který o mě neví. Pravděodobně vylezl z tramvaje, do které jsem se na Andělu neodvážila nasednout a kterou jsem míjela cestou. Což mě, už celkem relativně uklidněnou, vyvedlo dost z míry. Naštěstí si snad ničeho nevšimnul, doufám. Snažila jsem se, by mi neviděl do tváře a už měla naštěstí objednáno, tak jsem rychle popadla jídlo a odkráčela. No a potom už po známé cestě došla až k sobě domů. Uch.
A teď mi dochází, že bych tohle asi ještě před půl rokem nezvládla a určitě ne i bez vás. Takže ještě jednou moc děkuju.