IXTREMIST: k bodu c. 2:
zkuste spojit spicky palce a prostrednicku na rukou a paty k sobe... docela to pekne uzavre energeticky obal

KRYSQA: asi seš prostě hodně náchylná na přejímání cizí energie... zkoušela si s tím nějak pracovat? myslím jako se svojí energií?

SHMAIDA: jako kdybych tohle uměla, tak je mi fakt nejlíp!! protože se mi to stává až nechutně často, mám na mašťáky fakt asi radar, nebo nevim, dokonce se mi i stává, že když sem s někym, kdo je mi odně blízkej, kterej se s takováma lidma stýká, tak prostě nemůžu..odcházim, skoro panikařim... tohle je asi muj nejaktuálnější problém, tak doufám, že se tu dozvim nějakej fígl :)

KRYSQA: to by mě taky zajímalo, jak se to dělá :)

IXTREMIST: nebo jaxe tomu dá zabránit? kolikrát si říkám, že bych na sebe potřebovala nějakej obal, kterej jim tu energii bude vracet a ne že to celý nasaju a pak nespim, nejim, koukám do tmy..třeba i celou noc... :/

IXTREMIST: troufám si říct, že tohle je hrozně zjednodušenej pohled na věc ... :) ale věřím tomu, že když s tím někdo umí pracovat, tak je to jednoduchý

IXTREMIST: to mi prozraď, jak si tu energii přepóluješ...já mám zas problémy s lidma, co si třeba jeli nebo spíš jedou matro a pod.chemky, prostě ten hnus v nich se na mě přenáší, hazí mi to hrozný stavy, nějak nevim, co si s tim počít...?

IXTREMIST: to chce ale velkou dávku sebekázně a umění, převést negativní energii na pozitivní... třeba lidi, co s energiem pracovat neuměj s tím mají problém...

osobně mám třeba problém se starýma lidma, aniž by museli cokoliv říkat, vysávají energií takovým způsobem, že se mi z toho kolikrát chce brečet... no, spíš se mi z toho chce pak spát --- a řekněte babičce: hele, babi, už k tobě nebudu chodit, prže od tebe odcházím úplně vyřízená :)))

LALINA: to je fakt, takhle si jednu dobu ještě v Motole chodila popovídat jedna zdravotní sestra, to si tam vždycky u nás v kanceláři sedla, vyplnila si ty formuláře na fasování zdravotnického materiálu a pak nejmíň hodinu vykládala jaký má problémy doma a v práci a se sousedama...no všichni z ní byli úplně hotový a jak přišla, už pod nějakou záminkou odcházeli pryč. Tak jsem tam jednou zůstal jen já, měl jsem puštěnej nějakej metal a účtoval jsem faktury a ona furt vykládala a vykládala a pak asi po víc jak půlhodině říkala "vy mi rozumíte, že jo?" a já teprve pak zvednul hlavu od počítače a říkám "Co prosím? Promiňte, říkala jste něco? Já vás teď vůbec neposlouchal..." A ona se nasraně zvedla a odkráčela a už si k nám nechodila popovídat...

tak to se mo stalo snad poprve, ze bych vlezla do diskuze a nasla nejen to, co sem hledala, ale uz se nemusim ani na nic psat, priklady, co tu padly, konkretne
LALINA:
presne vystihujou to, co sem zazila nekolikrat v zivote a naposled sice kratce a rychle, ale za to velmi intenzivne a ano nejlepsi rada je
"Nedejte tomu človeku to, co chce."

a kdyz to prestanete delat "spravne", tak on se sam nekam presune

možná nezaškodí si hrát tak trochu na tupého... nahluchlého, nechápavého, netečného... nereagovat hned na všechno. Nebrat si to jako téma k dalšímu hovoru. Bejt zrovna něčím sama zkrušena, zaměstnána, prostě..."eeee. cožes to říkala? promin, me to dneska nejak nemyslí...co si o tom myslím? no já nevím...nic..." Tak sice budu třeba u toho človeka za troubu, ale to je dobrá cena za to, že se zbavím upíra .-))
Jakmile upír nevyvolá obyvklou reakci, brzo ho to přestane bavit a bude se poohlížet jinde. Jakmile ale ve vás vidí dobře reagující zdroj, jen tak se ho nezbavíte. Neříkejme tomu tedy "energetická obrana", které se možná často projevuje spíše jako útok, ale pasivní rezistenci. Nedejte tomu človeku to, co chce.

Kdysi jsem mela kolegyni a ona do me pořád hustila svoje trable v rodine.. říkala jsem ji "Katastrofa"... věděla jsem, že spoutu věcí si děla sama, tušila jsem, že něco z toho vyprávění je asi přehané, ale přesto jsem se tím trápila a snažila se prijít na to, jak bych jí pomohla... Jenže jak to trvalo dlouho, začaly se ty storky porád opakovat a dosahovaly takovejch rozmeru, že to bylo moc a me to začalo už připadat k smíchu. Nejsem přítel lidí, kteří dělají ty samy kraviny pořád dokola.....už jsem se tomu všemu proste musela smát.... Už jsem vtipkovala a místama byla i jedovatá... Už jsem nereagovala "správně" :-)) ..její návštěvy byly řídší a nakonec prestala chodit uplně....
Trvalo fakt hodne dlouho, než jsem posléze pochopila, že ona se tím takovým zvrhlým způsobem vlastně bavila (jak ji jeji druh týrá a jak ji všude jenom šidej, lzou a trápej, na uradehc, v nemocnicích, porodnici, sociálka atd..) a že si ke me jenom chodila udelat dobře...

LALINA: se mnou by trvalý soužití možný bylo, jen potřebuju hodně vlastního prostoru...asi jsem si příliš zvykl na staromládenecký život... :O)

ANNA: Aničko, to já samozřejmě vím...jsem sice vyhlášený tím že mám ve své sbírce poměrně velké dýmky, ale tak velké zase nejsou... ;O)

no, když si tak srovnám možnosti, tak můžu za a) odejít, protože sedět s upírem v místnosti stejně nenabízí moc zábavy (pokud se tedy nebavíte studiem upírů, cvičením v zacházení s nimi, nebo přihlížením, jak je někdo z vašich známých krmí -nepředpokládám, že by se někdo z nás pohyboval ve společnosti osvícených, to by se tam asi nepohyboval ten upír); za b) energeticky se chránit... takže mám vizi hospody, kde se energeticky chráním a koukám na čóro móro okolo...

odchod není hned útěk a i útěk je zcela legitimní reakcí, kolikrát to zachránilo život.
energetická ochrana je fajn, ale imho to chce nějakou schopnost se energeticky ochránit.
imho i ta neochota kapitulovat, vzdát nějakou společenskou akci, pokud mi to nedělá dobře, je ve výsledku taky o vlastní ješitnosti a o přitažlivosti odříkaného:)