muj nazor...
pokud budu vychazet z toho, ze mentalni energie funguje na podobnem principu jako fyzikalni energie, bude pro ni platit zakon o zachovani energie. Tzn., ze teleso s vetsi energii predava teplo telesu s mensi energii dokud jejich energie nebudou srovnany. Z toho by vyplyvalo, ze predavani a ziskavani mentalnich energii je naprosto bezne a prirozene a tim padem se lide nedaji delit na upiry a obeti. Kazdy z nas jsme totiz obojim. V tomto ohledu je dle meho nazrou podstatne spise to, jakym zpusobem mentalni energii ziskat. Sem presvedcen, ze mentalni energii lze ziskat premenou fyzikalni energie. napr.: poslechem hudby, sportem, sexem, euforii zpusobenou alkoholem ci omamnymi latkami a ja nevim cim jeste... nebo znasobenim mentalni energie, kterou mame napr.: spankem, pozitivni mezilidskou(se zviretem) interakci,... . Za upiry by se tak mohli povazovat pesimisticti lide, kteri neprovozuji mnoho aktivit a konicku a mentalni energii tim padem ziskavaji predevsim odcerpavanim z jinych lidi. Samozdrejme svou energii spotrebovavame i jinym zpusobem, nez tim "nechat se vysat". Kazdodeni pobyt v praci je zivym dukazem .) a zde zase zalezi na tom jak efektivne lide tuto energii dokazou vyuzit. Dale si myslim, ze stejne jako predavani tepla lze zpomalit ruznymi izolanty, stejne tak si mohou lide vytvorit psychicke bariery pro uvolnovani nebo prijimani mentalni energie. (Tyto bariery se dokonce mohou aktivovat automaticky v dusledku nizke hladiny energie a tak se pri zvysene unave projevi napriklad zvysenou ignoranci, agresi, vztekem,...). Pravymi psychickymi upiry jsou pro mne tedy lide, co neumeji mentalni energii efektivne ziskavat a vyuzivat, zato ji hodne prijimaji od okoli a nepropousti ven. Naopak lide, kteri umeji vytvorit spoustu mentalni energie z malickosti, umeji ji efektivne vyuzit a zasobi s ni sve okoli jsou takovi ti lide, co proste "zari" a kazdy je ma rad. Dale si myslim, ze tato energie ma mnoho podob a umime ji tranformovat. Urcite se najdou upiri, kterym staci dopomoci malym douskem specificke skaly teto energie na to abyste v nich zazehli jejich vlastni jiskru a tim jako darce ziskate daleko vic mentalni energie nez ji darujete.

KALIPH: tys me připomněl ještě jednu možnou krásnou zámenu, kdy je možno označit někoho za upíra na základě toho, že mě interakce s někým unaví, rozhodí, apod.
Dříve, když jsem ještěl naslouchala lidem s problémama se to stávalo, že oni přišli., kladli otázky, chtěli odpovědi a já místo hotových odpovědí jsem jim kladla taky otázky.. Vedla jsem je k tomu , aby zapřemýšleli, aby si došli k něčemu sami, páč to má cenu největší.
Byly to místama opravdu bolestivé nebo těžké okamžiky a musela jsem to hlídat, aby se to nezvrtlo a i když dotyční by bejvali mluvili a mluvili, musela jsem ukončit ty hovory nejpozdeji za dve hodiny, protože potom už by to bylo přes moc pro nás oba. A někdo mi občas po takovým sezení řekl: "tyjo, vždycky, když s tebou muvím, tak se potom cejtím hrozně"..)ale pokračoval by klidne dál:-))
Nebo, " tyjo, vždycky, když s tebou mluvím, tak me po čase začne bolet hlava."
Ale byli to lidi poměrně pokročilí a tak svoji unavu nepřipisovali mě, ale tomu, že jsme hloubali hodne hluboko v problémech a to je vždycky nepříjemné a nebo že proste museli v tu chvíli hodně přemýšlet (a třebas i netradičně, nenaučeně přemýšlet) a na to nejsme zase tak zvyklí, takže hlava bolí.
Nikdy me nikdo z nich nerekl ani v legraci, že jsem upír .-)

čili je možný, že třebas i nevědomně děláme neco, co nás stojí hodně sil, ale je to naše neschopnost, antipatie, neochota nebo odpor, co nám tu záležitost dělá nepříjemnou a místo abysme se podívali na skutečnej důvod, je nejsnadnější říct, že někdo je upír a ten za to může...
Svalit "vinu" na druhého je snadný, ale docela nerozumný řešení...protože nás to nedovede nikam dál...k sobě a do sebe.