tak trochu základů odlévání. Navedl by mě někdo k přesnému návodu na výrobu dvoudílné pískové formy? Poprvé bych asi zkusil na ztracený vosk ale rád bych vyzkoušel i dvoudílnou formu. Stále to sám hledám a asi i najdu ale pokud máte v hlavě někdo nějaký vhodný odkaz.. Jsme to na škole brali dost okrajově a jaký já byl student že :/..
Plánuju dělat pár bronzových lukostřeleckých prstenů a podobný píčovinky. Písek mám od kamaráda zvonaře, takovej plastickej červenej (ptát se ho na postupy zatím nechci, stačí že jsem ho outsourcoval o ten písek :P )
bronz bych použil B20.

STQ: Nemam. Oranžově matný :-)
Důležitý je ten mat.

AGOG: tak nahod fotku jak takovy antique 24ct zlato vypada, je dost mozny ze to pujde i mistnima chemiema

POOWL: diky!

STQ: Tak nebylo čistý, ale mix cca 80-20 Au,Ag a výsledná barva byla antique 24Ct. Byla užitá japonská patina. Bohužel mimo japonsko prakticky nemožné vytvořit, protože ingredience nemají mimojaponský ekvivalent. Čistý zlato nejde, ale slitiny okolo 90-95% Au už jo. Takže věděl by někdo? Pro restaurátory by něco i u nás mělo existovat.

STQ: Jj je to tak.
Vyvalcuj to na co nejtensi plech a pak do ohraty dusicny...

Kvartace

Ve středověké Evropě se objevila ještě třetí obdobná metoda, tzv. kvartace. Zlato se při této metodě tavilo s nadbytkem stříbra. Výsledek se poté vystavil kyselině dusičné (známá až od 14. století), se kterou za horka zreagovalo všechno kromě zlata. Nadbytek stříbra (nebo jiného kovu) bylo potřeba přidat z toho důvodu, aby po provedení této metody zůstalo zlata tak málo, aby „nedrželo pohromadě“, tj. kyselina pronikla celým objemem a zreagovala opravdu se vším (tj. na počátku bylo třeba připravit směs/slitinu tak, aby v ní zlata bylo jen málo; zlatá mince s trochu příměsi takto posuzovat nešla). Co zbylo na konci, bylo už každopádně jen zlato.
Stříbro použité ve velkém množství při kvartaci bylo ovšem recyklováno jen se ztrátami, postup byl proto finančně náročný. Nepoužíval se ani tak k oddělení směsi, ale k relativně přesnému stanovené množství zlata ve zkoumaném vzorku.

Vlastně v aqua regia alias lučavka královská což je mix čisté kyseliny dusičné a chlorovodíkové.

Zrovna to konzultuju, jakmile je to jednou slitina zlato navázané chemicky na stříbro nejde rozpustit jen stříbro. Musí se to rozpustit v čisté kyselině dusičné a pak elektrolýzou vyseparovat zlato.

panove povedlo se mi dneska omylem stavit dohromady docela dost zlata se stribrem a potreboval bych vyseparovat zlato nazpatek. docetl jsem se ze kyselina dusicna by mohla sezrat vsechno a nechat jenom cisty zlato - je to realnej predpoklad nebo je tam nejakej hacek? pripadne existuje nejakej rychlejsi a snazsi domaci zpusob? dekuju dekuju :)

SFUMATO: To to jsem si myslel.

no problemo :)

ZCR: jasný že je to víc podobný smaltu, ale v podtatě jen to jen vykládání kovu kovem tak že intarzie je takový docela hezký přirovnání (zatírání nebo nevim uplně přesně sem sice i šperkař ale dělám s exotickejch odpadovejch dvěv a zvládám si i brousit i kamení, ale kov sem neměla timhle směrem ještě v ruce)

BARBARDUCHA: imho by to i nějaký zlatník měl zvládnout, je to technika sice stará, ale celkem zavedená; intarzie je něco tochu jiného, technikou je to, pokud si dobře pamatuju, spíš bližší smaltu. Postup je popsaný v takové té (pěkné) populární knížce Tvoříme z kovu (Jiří Konvička)

AGOG: díky moc aspon za info, nejvíc mě překvapilo jak nikdo nic, tak sem si řikala že asi vlastně ani neznáte, jde v podstatě o něco jako intarzii ale v drahym kovu

BARBARDUCHA: Aha niello, to vypadá na docela komplikovanou a dnes poměrně vzácnou techniku. Spíš asi nějaký restaurátor.