no, na letní pitíčko tam mám ještě pár lahví ležáčku, 11, světlý plzeňský slad, S189 kvasnice a žpč/angus chmel + trochu citry nastudeno, a pak na letní večery 11 a 14 tmavé světlý plzeňský + melaoidní, sládek+citra a citra znovu na studené, T58 kvasnice


CYBERWOLF: jo, to znám .... ta 14 měla taky být 11

DWORKA: tohle je falešný kyseláč, ibišek je prý dost kyselý na to, aby to okyselil sám :) Nicméně na léto plánuju nějaký opravdický kyseláč s rybízem nebo malinama. Případně teďka o víkendu jsem měl něco kouřového a kyselého a velmi mi to chutnalo, takže možná bude Lichtenhainer.

X_RATED_IDIOT: :))) původně měla být 11°, ale mám problémy při chmelovaru, nikdy neodhadnu odpar. Vařím na plynu a někdy to vyjde krásně a někdy jdu výš. Ale neřeším.
Teď jsem dopil svojí první uvařenou 10° a ta byla povedená. Vím, že samochvála smrdí, ale občas je potřeba:))) Určitě ji chci zopakovat, možná ji zařadím po 11° do svého výrobního plánu:)

CERMI_FOX: ten ibišek mě zajímá,dej info jak to dopadlo,jinak ja rád vařím Gose a kvasim to philkama,super kvasnice nemusíš se dělat s kettle souringem,takze uplne bomba

DOCENT: dík. Belgické jsou proto, že je vyrobili (teda... namnožili, nasušili, nasáčkovali) v Belgii, nic víc za tím není.

CERMI_FOX: pořád mám pocit, že refraktometrem nic nezjistíš, měříš tim jen hustotu nálevu, pokud budeš dostatečně míchat, hodnota na ref už se ti nezmění po pár minutách, protože víc už se nevylouhuje

Já to chápu tak, že ty cukrotvorné teploty jsou optimální pro funkci enzymů. Neznamená to, že při jiných teplotách ty enzymy nefungují (asi těžko můžem očekávat, že se zrní při klíčení, kdy štěpí škroby aby mělo z čeho růst, zahřeje na 70 stupňů), ale že při těch teplotách jim to jde nejlíp. Pak ještě bude určitě rozdíl, kolik kterých amyláz a škrobů v kterém sladu je a jak to hraje dohromady, ale to už je na mě příliš exaktní a nepouštěl bych se do toho.

X_RATED_IDIOT: rmut to ohriva celkem rychle, za nejakych 5-10min se to zvedne z nizsi na vyssi.
Ze je praxe jina nez teorie je mi prave jasny, je to priroda, ne pocitac, proto si hraju s tou jodovou zkouskou pripadne refraktometrem, abych zjistil, jak se to chova v ruznych fazich.

V podstatě je potřeba si tu teorii odladit na svý technologii podle vlastní huby

CERMI_FOX: tak teorii máš asi dobře. Jenže praxe může bejt úplně jinde. Ono to nemaká jen při těch prodlevách, ono to maká furt i při vyhřejvání, takže pokud máš dostatečně nízkoj progres výhřevu, na vyšší teplotě už nemusí bejt co zcukřovat