LOONA: Recept na mýdlový sliz jest tu:

Na výrobu a uchování budete potřebovat asi 10-ti litrový kýbl nejlépe s víkem (já používám od barvy na malování), starší vařečku nebo jiné „míchátko“, kostku mýdla na praní a kelímek (2,5 dcl) krystalické sody na praní nebo půl kelímku práškové sody na praní. Mýdlo nastrouhejte na struhadle (nebo použijte robot) a rozpusťte v malém množství teplé vody. Po důkladném rozpuštění dolijte do 10-ti litrů a pomalu přimíchávejte sodu. Poté nechte kbelík odstát. Zhruba do půl dne vám obsah zeslizovatí. Na paní přidejte 1 – 2 kelímky (podle velikosti pračky a zašpinění prádla) přímo do bubnu pračky.

(Zdroj: [ ULI @ EKOLOGIE V DOMÁCNOSTI A KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ ] , ale v podstatě je to to samé, co uvádí Markéta Kalistová v Sebezpytu). Nevšimla jsem si, že by to zanechávalo skvrny na černém oblečení. Měla jsem jen problém se zachycováním nerozpuštěných kousků mýdla na svetrech, ale to je danou nízkou teplotou praní vlny, při který se to tak dobře nerozpustí.

Hezký článek o mýdlových ořeších je zde: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?sh_itm=a5586ed451b8de687dba568a1fd88390&sel_ids=1&ids[x4f57b34ba051c204a030e7fc9405d7fe]=1 . Ve zkratce jde o to, že sice je to 100% přírodní, ale tahá se to sem přes půl světa. Filosofií by mělo být spíš to, aby člověk používal nejvíce ekologicky šetrný způsob dostupný v jeho regionu. Nicméně, například ID JANYNA, která sem spolu se svým partnerem dováží biotextil (mrkněte sem: [ Biotextil ] ), upřednostňuje právě mýdlové ořechy a to proto, že biotextil od nich je fakt maximálně přírodní, barvený rostlinými barvivy, bělený sluncem.. a použití čehokoli nepřírodního by "zabilo" tu přirozenost, protože by už na materiálu zanechalo stopu.

LALINA: Bezpečí je vůbec takové zaříkávadlo dnešní doby. Co nevidět budeme v takovém bezpečí, až z toho zcvokneme :)

SCHWEPZ: Pro mě se jako největší paradox lidské existence jevilo, když jsem v příkopě zahlédla láhev od jakéhosi probiotického mléčného nápoje, který má pomoci se zažíváním, navodit rovnováhu v organismu a kdesi cosi.. Úplně z toho čiší to, že člověk sám sebe bere jako něco samostatného, izolovaného.. Vždyť přece už jen to, co říká definice ŽP - životní prostředí je to to, co nás obklopuje vč. nás samých. Je to víc než logický, ale problém většiny lidí je, že neumí zapnout mozek a myslet v souvislostech. To je třeba vidět i na současném bio a eko trendu - lidi cpou spousty peněz do drahých eko pracích prostředků dovážených z ciziny a do bio jablek a mrkve z Itálie, což je ekologická stopa jak sviň. Peru v plně biodegradabilním mýdlovém slizu vlastní výroby za pár korun a snažím se dávám přednost českému ovoci a zelenině - vždyť ono už to vyjde nastejno, jestli do sebe dostanu srágory z pesticidů nebo budu dýchat vzduch znečištěný kamionovou přepravou na dlouhý vzdálenosti.. Samozřejmě nejideálnější je mrkev z vlastní zahrádky nebo od českého biopěstitele.. :-)