DANKLAR: Ne. Neměli bychom vystřílet už ani jediného dalšího. Tvůj pohled je čistě sobecký, primitivní, hloupý a neprozíravý. Lidstvo je přemnoženo a hodnota nekonkrétního člověka je nižší než hodnota nekonkrétního ohroženého zvířete.
DANKLAR: Nikomu to nepřijde divné? Mně to tedy přijde zatraceně divné, že lidstvo má potřebu se rozšiřovat na úkor i těch nejposlednějších nedotknutých míst. Nejenže se chováme jako nejnižší a nejprimitivnější organizmy, navíc tím podřezáváme větev sami sobě. Velmi, velmi hloupě. A tobě to nepřijde divné? Srovnáváš se s termitem nebo mravencem? Nemáš pocit, že bychom měli být jako společnost na vyšší úrovni?
Ano, klidně bych toho hrocha nechal někoho ušlapat. To zvíře za to nemůže. Člověk má dost rozumu na to, aby se takovému útoku vyhnul a pokud tvrdíš opak, lžeš.

PATISLAV: Nemusíme je vystřílet všechna přece. Stačí zamezit jejich průniku tam, kde by mohla ohrožovat lidi. No, ale pokud se to už stane, tak já teda budu hlasovat pro likvidaci (ideálně odchyt a vypuštění) zvířete, ne pro zabití člověka. Ten člověk bych totiž mohl být já. To je velmi přirozená reakce, velmi primitivní a proto přirozená.

PATISLAV: ani z tohohle přesvědčení (které je imho většinou vnímáno zkratkovitě a zkresleně) imho nevyplývá, že bytí něčím víc než zvířetem s nerovná oprávnění k bezohlednému nakládání s těmi podřadnými...
jinak imho co se dá čekat, když nevíme, jak jsme s prostředím provázáni.

ANNA: tahle logika zas bohužel naráží na odvěké křesťanskojudaistické přesvědčení, že člověk je něco víc než zvíře. Opravu hodně lidí se domnívá, že my máme právo žít na úkor ostatních tvorů (a tím nemyslím jen živit se jimi, to je v pořádku, to je věčný přírodní princip, myslím žít tak, aby ostatní žít nemohli).

DANKLAR: Ano ale s touto logikou bychom museli vybít všechna zvířata, která jsou člověku jen trochu nezbezpečná. Nemuseli bychom, kdyby člověk neměl potřebu osídlit celou planetu a držel se třeba jen ve městech, v současnosti ale každé divoké zvíře může být vnímáno jako ohrožení člověka a zastřelení v takovém případě skutečně řešením být nemůže. Bohužel jsme svědky toho, že se tak děje a vždycky dělo (proto u nás nemáme prakticky žádné šelmy).

http://www.lidovky.cz/celnici-chytili-paseraky-medvedu-d49-/ln_noviny.asp?c=A100512_000019_ln_noviny_sko&klic=236894&mes=100512_0

A tady zase typické "cena i jen jediného člověka je větší než cena i třeba ohroženého zvířecího druhu".
http://relax.lidovky.cz/hroch-zabloudil-do-obytneho-komplexu-zastrelili-ho-fhe-/ln-zajimavosti.asp?c=A100518_162051_ln-zajimavosti_mtr

co si myslíte o boji s kůrovcem? četli jste někdy o tom, jak to dělají se šumavou na druhé straně němci? Jak tam nechávali ležet mrtvé stromy a z nich se po dekádě rodili nové sazenice. Myslíte, že je lepší těžit, nezasahovat, nebo zasahovat tzv. toulavou sečí (tj. bez holin). zaujal mě tenhle článek:

Miloš Zeman i jeho nová strana SPOZ patří k největším bojovníkům za důslednou likvidaci kůrovcové kalamity na Šumavě, kterou podle nich ochranáři přírody nezvládají. Expremiér dokonce podal na vedení parku trestní oznámení kvůli údajně neprůhlednému hospodaření a před rokem navrhl, aby byl národní park za takového stavu "péče" ekologů raději zrušen.
http://www.lidovky.cz/zeman-je-spoluvinikem-kurovcove-kalamity-tvrdi-ochranari-pnn-/ln_domov.asp?c=A100518_191137_ln_domov_mpr

"Jenže právě za vlády Miloše Zemana vznikla velká část problému, který se nyní na Šumavě řeší," řekl LN ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002 se totiž podle něj vytvářely na Šumavě kácením holiny převážně ve vyšších polohách nad 1100 metrů nad mořem v pásmu horských smrčin.Když pak v roce 2007 udeřil na Šumavě orkán Kyrill, prudký vítr měl právě kvůli těmto holinám usnadněnou cestu do porostů, které na mnoha místech kompletně zničil. "Nebýt kácení v horských smrčinách za Zemanovy vlády, škody po Kyrillovi by byly určitě výrazně menší," tvrdí Krejčí.

Pokud je ropa na mořské hladině postříkána z letadel disperzními činidly tak, jak se to děje nyní v Mexickém zálivu, dojde zcela jistě k menšímu znečištění pláží a také tvorové žijící na mořské hladině budou aspoň z části ušetřeni koupele v ropě. To lidskému zraku lahodí. Pod hladinu naštěstí nevidíme, a tak nás netrápí, co tam aplikaci disperzních činidel způsobíme. Organismy žijící ve vodním sloupci a na dně efekt disperzních činidel rozhodně nepřehlédnou. Díky naší snaze „vyšůrovat“ moře se jim dostane podstatně větší porcí škodlivých ropných látek, než kdybychom se do takového úklidu nepouštěli.
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/138232/Proc-necistit-Mexicky-zaliv.html
„Je to kompromis,“ řekla v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature o použití disperzních činidel v Mexickém zálivu Carys Mitchelmoreová z University of Maryland. „Nikdo nemůže říct, že disperzní činidla nemají negativní efekt na životní prostředí. Vlastně tak jen obětováváme jedny organismy místo druhých. Dlouhodobý účinek disperzních činidel není znám. Jsou samy o sobě toxické a jejich účinkem vznikají kapénky ropy, které jsou stejně velké jako potrava organismů, jež se živí filtrováním mořské vody.“

Dik za typy, podivam se na to.

ANNA: přesně tak a na to navazujou morální otázky. Došel jsem k nepublikovatelnejm závěrům a ten Koukolík se mi evidentně bude hodit:-)

KOKES: nevím, jak jsi ve svojí úvaze došel k tomu, že těla nejsou důležitá. (pokud to tedy není nějaká bezprostřední vize.)

imho tohle jsou otázky, na které nejsou odpovědi typu 1+1=2. tedy "je to takhle a takhle".

ANNA: já mám zase problém s tímhle myšlenkovým pochodem:
Všichni živí ke své obživě zabíjejí živé tvory. Ať jsou to rostliny, nebo zvířata. Jako by to bylo normální, přirozené. Živí požírají jiné živé a z jejich těl si staví svoje. Jako by se tím život obnovoval.
Pokud ale nejsou těla důležitá, co tedy? Co s bolestí, která při tom vzniká? Pokud to tak bylo míněno, nemá nám to být jedno? Nebo jsme překročili rubikon?

LOBIN: nejlepší vyhledávání právních předpisů máš asi na stránkách MŽP, tam je všechno včetně prováděcích vyhlášek http://www.mzp.cz/__c1256e7000424ac6.nsf/Categories?OpenView&Start=1&Count=30&Expand=5.3#5.3

o dobrovolných ochráncích přírody, tzv. stráži přírody hovoří § 81 zákona č. 114/1992 Sb., který odkazuje na vyhlášku MŽP, která stanoví podrobnosti- to je vyhláška č. 395/1992 Sb. (§ 20) a najdeš ji taky na stránkách MŽP http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/7698185c778da46fc125654b0044ddbc?OpenDocument


TAMARIX: no hele zas tak moc do téhle problematiky nevidím, ale na ten zákon navazuje spousta prováděcích předpisů a taky je průběžně novelizován. Od lidí, kteří se jím podrobně zabývají, jsem zrovna moc chvály neslyšela, i když možná mluvíš o celkové koncepci. ale třeba kompetence týkající se kácení jsou tam stanovené naprosto na hlavu, hlavní slovo mají obce, které třeba ve spoustě případů povolují kácení samy sobě.. nemluvě o tom, že jejich obrovské kompetence naprosto neodpovídají jejich profesní vybavenosti. což ovšem není chyba zákona, pravda :-/

PATISLAV: Moc moc prosím na nástěnku ten odkaz na tu 114.. Přesně to je Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a v podstatě je to fakt velmi kvalitně zpracovaný zákon, který je ochranáři vyzdvihován do dnes.

Vždycky když jsme měli na ve škole přednášku někoho, kdo se kolem toho v tom 92 motal, nezapomněl zdůraznit, jak je to úžásný zákon a že zaplať pánbů, že se ho podařilo vytvořit ještě v době, kdy byly ještě snahy něco řešit a nebyly ještě takové tlaky na ŽP.

LOBIN: Myslíš konkrétně ochranu přírody v CHKO? Neví, jestli jsem to úplně pochopila. Každopádně mrkni na zákon č. 114/1992 Sb. - ten úplně nejdůležitější zákon v ochraně přírody u nás. Konkrétně - ČÁST ŠESTÁ, Orgány a státní správa v ochraně přírody, HLAVA PRVNÍ. Ten zákon najdeš třeba tady: http://csth.teraristika.cz/csth/zakon114.htm .