DANKLAR: Máš pravdu, že tady ses choval slušně. Omlouvám se. K tomu konkrétnímu příkladu - je fakt, že hroch byl tam, kde být neměl, problém ovšem je v tom, že těch míst, kde být "má", je čím dál méně. A samozřejmě máš pravdu - nejprve by měl proběhnout pokus o odchyt, což v hrochově případu neproběhl (z absurdních důvodů), a myslím si, že zastřelení je ospravedlnitelné jen v minimu případů (akceptovat se dá třeba u tygra zabijáka, který si navykl na lidské maso a cíleně ho vyhledává).
KUATO: No, jde o to, že své děcko necháváš rajtovat na vesnici, protože víš, že mu takové nebezpečí nehrozí. Kdybys věděla, že na něj může zaútočit hroch (medvěd, vlk...), tak bys ho buď vůbec samotného nepustila anebo až poté, kdyby ses přesvědčila, že ví, jak se má při setkání se zvířetem zachovat. Ve zbytku se shodujeme s jediným dodatkem - zastřelení by mělo být opravdu krajní řešení. Hroši mají sice pověstnou hroší kůži, ale uspat se rozhodně dají.

PATISLAV: teda, kdyby ten hroch zabil moje decko, ktere si vyjede po obede na kole a do vecera o nem nevim - ach sladka vesnice - (stejne jako moji rodice nevedeli o me a jejich o nich), tak bych si rekl "kurva co ti myslivci delaji, ze tady nechaji pobihat jen tak to hovado." ten hroch je jiste v danem kontextu nevinny. bohuzel situace ma dve spatne vychodiska - zabit hrocha a nechat hrocha nekoho zabít, nez bude zabit. pokud bychom se nachazeli v povodi Nilu, kde hrosi ziji a toto nebezpeci je tam soucasti bezneho zivota, byla by to jina situace. pak bude platit axiom, ze lide, kteri neumi v danem prostredi prezit svoji smrti jen potvrzuji svoji nevhodnost pro zivot v tomto prostredi. je to neprijemne, je to bolestive, ale je to fakt (u nas toto plati taky - muzes se nechat z nepozornosti srazit autem).

PATISLAV: Fakt si nerozumíme. Já jsem PRO ochranu zvířat. Jenže tohle je trochu jiný případ. Představ si, že by ti u nás běhal medvěd po městě. Jasně, když půjdu do lesa, je to moje blbost, že mě sežere, mám si dávat bacha. Ovšem je to jiné, když jsem ve městě, kráčím parkem a najednou BAF a medvěd. To by ti taky nevadilo? Potom by následovala odchyt a vypuštění, bylo-li by to možné. Jinak odstřel. Takže to samé, jako s hrochem.

A k tomu mému stylu diskuze - to je zvláštní argument, já tady s tebou mluvím slušně, možná máš pocit, že máme jiný názor (já myslím, že téměř ne) a začneš mi preventivně nadávat. Jo, to si pak buď jistej, že můj konfrotační tón a nezřízená vulgarita uvidí světlo světa.

DANKLAR: A tohle je další nedomyšlenost. Kdyby hroch zabil moje děcko, byla by to jen a jen moje vina a moje nezodpovědnost, za kterou bych pykal do konce života a plně bych si to zasloužil. Ten hroch by v tom byl opravdu nevině. Většina zlých věcí, které se stávají, si lidé buďto zaslouží anebo s nimi minimálně musejí počítat. Létáš letadlem? Musíš počítat s tím, že může spadnout. Chodíš v noci sám Karlínem? Musíš počítat s tím, že tě někdo přepadne. Jezdíš rychle na motorce? Počítej s dárcovstvím orgánů. Jdeš na výlet do džungle? Dobrou chuť, tygříku. Koupeš se v Nilu. Bacha na hrocha. Kdo rizika podceňuje nebo ignoruje, bývá obvykle nepříjemně překvapen. Otázkou však je, proč za rychlou jízdu motorkáře trestat stromy vykácením alejí a proč za nezodpovědnost turistů či domorodců trestat hrochy, kteří v řece žijí nesrovnatelně déle, než člověk vůbec existuje.

DANKLAR: To platí pro lidi, kteří diskutovat dokáží. Ty jsi známý svým konfrontačním přístupem a nezřízenou vulgárností, tak mě tady laskavě nepoučuj. To, že je tvůj přístup primitivní, jsi nadto sám přiznal.

A smaž si záhlaví, o diskuzi tady vůbec nejde.

PATISLAV: Pokud neumíš diskutovat jinak, než s pomocí urážek, nebudu s tebou ztrácet čas. Jen bych ti přál, aby ten hroch zabil někoho pro mě nekonkrétního, třeba tvoje děcko. Pak možná pochopíš.

DANKLAR: Ne. Neměli bychom vystřílet už ani jediného dalšího. Tvůj pohled je čistě sobecký, primitivní, hloupý a neprozíravý. Lidstvo je přemnoženo a hodnota nekonkrétního člověka je nižší než hodnota nekonkrétního ohroženého zvířete.
DANKLAR: Nikomu to nepřijde divné? Mně to tedy přijde zatraceně divné, že lidstvo má potřebu se rozšiřovat na úkor i těch nejposlednějších nedotknutých míst. Nejenže se chováme jako nejnižší a nejprimitivnější organizmy, navíc tím podřezáváme větev sami sobě. Velmi, velmi hloupě. A tobě to nepřijde divné? Srovnáváš se s termitem nebo mravencem? Nemáš pocit, že bychom měli být jako společnost na vyšší úrovni?
Ano, klidně bych toho hrocha nechal někoho ušlapat. To zvíře za to nemůže. Člověk má dost rozumu na to, aby se takovému útoku vyhnul a pokud tvrdíš opak, lžeš.

DANKLAR: když ti přijde jedna perspektiva dostačující, co s tím já udělám, že.

z čistě pragmatického hlediska: většina živočišných druhů na planetě, nejspíš všichni, jsou součástí jediného systému, který je neskutečně provázaný na mnoha a mnoha úrovních. imho každý druh včetně člověka má určitý vymezený prostor - vymezený možnostmi systému, ve kterém žije. lidská technika imho umožňuje různé meze rozšiřovat a v mnoha lidech vzniká dojem, že žádné meze nejsou. jenže to je blbost, stačí se logicky zamyslet, ve zkratce miliarda lidí nevyžije z jednoho rohlíku na den.
podobně nevíme, co jaké dopady můžou mít pro nás triviálně působící věci, že tu a tam něco vyhyne. nikdy nejde jen o část, protože ta část nežije ve vzduchoprázdnu. kdo ví, jestli hroch nemá souvislost s nějakým procesem, který je nakonec zásadní nejen pro hrochy.

problém je, že nejde jen o jednoho hrocha, a že celý ten případ Hroch ilustruje infantilní lidské smýšlení. lidi umírají a budou umírat, rozhodně víc lidí umře na přežranost a rakovinu, než na hroší útok.

hroch si může myslet, že je pán tvorstva, ale nedisponuje nejspíše velice efektivními zbraněmi. my ano. přijde mi logické zacházet s jakoukoli mocí uváženě, protože imho všechno má dvě strany ostří.

Hroch si teritorium hájí masivně - v Africe je nebezpečnější jak lev. Mnoho lidí, kteří se šli opláchnout k Nilu už nikdy nespatřilo další východ slunce. Člověk je ale na rozdíl od hrocha nadán rozumem (frontální laloky mozku, percepce a kognice) - a v nynější civilizčním údobí také různou technikou. Není důvod proto s hrochy ne-koexistovat a střílet je v rámci "zvyšování bezepčí". Faktem ale je, že jak se civilizace rozšířuje jsou problémy se soužitím masivnější - sloni v africe magrují a hle: tam kde byla všude savana jsou nyní políčka - narodili se další miliony dětiček a chtějí jíst. Nebo lvi - teritorium mizí. A tak to je u mnoha a mnoha druhů. Smutné je, že lidská činnost a rozrůstání do posledních koutů přírody (zabírání bitopů pro svou spotřebu) pravděpodobně bude znamenat i konec pro naše blízké přébuzné - gorilly horské a nížinné - krásná a silná zvířata prostě už nemají kam jít.

PATISLAV: Nemusíme je vystřílet všechna přece. Stačí zamezit jejich průniku tam, kde by mohla ohrožovat lidi. No, ale pokud se to už stane, tak já teda budu hlasovat pro likvidaci (ideálně odchyt a vypuštění) zvířete, ne pro zabití člověka. Ten člověk bych totiž mohl být já. To je velmi přirozená reakce, velmi primitivní a proto přirozená.

PATISLAV: ani z tohohle přesvědčení (které je imho většinou vnímáno zkratkovitě a zkresleně) imho nevyplývá, že bytí něčím víc než zvířetem s nerovná oprávnění k bezohlednému nakládání s těmi podřadnými...
jinak imho co se dá čekat, když nevíme, jak jsme s prostředím provázáni.

ANNA: tahle logika zas bohužel naráží na odvěké křesťanskojudaistické přesvědčení, že člověk je něco víc než zvíře. Opravu hodně lidí se domnívá, že my máme právo žít na úkor ostatních tvorů (a tím nemyslím jen živit se jimi, to je v pořádku, to je věčný přírodní princip, myslím žít tak, aby ostatní žít nemohli).

DANKLAR: Ano ale s touto logikou bychom museli vybít všechna zvířata, která jsou člověku jen trochu nezbezpečná. Nemuseli bychom, kdyby člověk neměl potřebu osídlit celou planetu a držel se třeba jen ve městech, v současnosti ale každé divoké zvíře může být vnímáno jako ohrožení člověka a zastřelení v takovém případě skutečně řešením být nemůže. Bohužel jsme svědky toho, že se tak děje a vždycky dělo (proto u nás nemáme prakticky žádné šelmy).

http://www.lidovky.cz/celnici-chytili-paseraky-medvedu-d49-/ln_noviny.asp?c=A100512_000019_ln_noviny_sko&klic=236894&mes=100512_0

A tady zase typické "cena i jen jediného člověka je větší než cena i třeba ohroženého zvířecího druhu".
http://relax.lidovky.cz/hroch-zabloudil-do-obytneho-komplexu-zastrelili-ho-fhe-/ln-zajimavosti.asp?c=A100518_162051_ln-zajimavosti_mtr

co si myslíte o boji s kůrovcem? četli jste někdy o tom, jak to dělají se šumavou na druhé straně němci? Jak tam nechávali ležet mrtvé stromy a z nich se po dekádě rodili nové sazenice. Myslíte, že je lepší těžit, nezasahovat, nebo zasahovat tzv. toulavou sečí (tj. bez holin). zaujal mě tenhle článek:

Miloš Zeman i jeho nová strana SPOZ patří k největším bojovníkům za důslednou likvidaci kůrovcové kalamity na Šumavě, kterou podle nich ochranáři přírody nezvládají. Expremiér dokonce podal na vedení parku trestní oznámení kvůli údajně neprůhlednému hospodaření a před rokem navrhl, aby byl národní park za takového stavu "péče" ekologů raději zrušen.
http://www.lidovky.cz/zeman-je-spoluvinikem-kurovcove-kalamity-tvrdi-ochranari-pnn-/ln_domov.asp?c=A100518_191137_ln_domov_mpr

"Jenže právě za vlády Miloše Zemana vznikla velká část problému, který se nyní na Šumavě řeší," řekl LN ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002 se totiž podle něj vytvářely na Šumavě kácením holiny převážně ve vyšších polohách nad 1100 metrů nad mořem v pásmu horských smrčin.Když pak v roce 2007 udeřil na Šumavě orkán Kyrill, prudký vítr měl právě kvůli těmto holinám usnadněnou cestu do porostů, které na mnoha místech kompletně zničil. "Nebýt kácení v horských smrčinách za Zemanovy vlády, škody po Kyrillovi by byly určitě výrazně menší," tvrdí Krejčí.

Pokud je ropa na mořské hladině postříkána z letadel disperzními činidly tak, jak se to děje nyní v Mexickém zálivu, dojde zcela jistě k menšímu znečištění pláží a také tvorové žijící na mořské hladině budou aspoň z části ušetřeni koupele v ropě. To lidskému zraku lahodí. Pod hladinu naštěstí nevidíme, a tak nás netrápí, co tam aplikaci disperzních činidel způsobíme. Organismy žijící ve vodním sloupci a na dně efekt disperzních činidel rozhodně nepřehlédnou. Díky naší snaze „vyšůrovat“ moře se jim dostane podstatně větší porcí škodlivých ropných látek, než kdybychom se do takového úklidu nepouštěli.
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/138232/Proc-necistit-Mexicky-zaliv.html
„Je to kompromis,“ řekla v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature o použití disperzních činidel v Mexickém zálivu Carys Mitchelmoreová z University of Maryland. „Nikdo nemůže říct, že disperzní činidla nemají negativní efekt na životní prostředí. Vlastně tak jen obětováváme jedny organismy místo druhých. Dlouhodobý účinek disperzních činidel není znám. Jsou samy o sobě toxické a jejich účinkem vznikají kapénky ropy, které jsou stejně velké jako potrava organismů, jež se živí filtrováním mořské vody.“