TADEAS: to nevis proboha, nejen v CSSR ale hlavne v SSSR - podivej se co udelali okolo Norilsku treba, to toxicke jezero. Hadej co se s delo s lesy v CR pred rokem 89, treba Krusne hory.

KOCOURMIKES: zdroj?

... a pozdeji v tom globalnim supply chainu lze obtizne hovorit o nejakem lepsim a horsim rezimu, protoze ten ekosystemovej rezim je nakonec jenom jeden, a je jim prave ta soucasna varianta agrotechnologistiky. protoze neexistuje ekonomicko-politickej rezim, kterej by z toho byl vyvazanej. muzeme nekde vytvaret prijemnejsi a min znecistena mista k zivotu, ale to je podle me predevsim diky tomu, ze impakt (ekologicka stopa) toho, co konzumuji populace v takovych mistech, se deje jinde.

pokud to vezmu ze sveho pohledu uplne zesiroka, pak: jakakoliv lidska civilizace je v zakladu logistika (tj. organizace koncentrujici energie, rozvedeneji "agro-techno-logistika"). pokud ma tahle logistika zohlednit svoje sirsi ekosystemove ukotveni, musi se zmenit na eko-logistiku, tj. ta logisticka cinnost ve svem provadeni zaroven musi upgradovat zakladnu zdroju a tim nosnou kapacitu prostredi. to je zaklad nejake regenerativity, a to je to nejsirsi zakotveni, ze ktereho se pak daji volit vzdy konkretni, lokalni, problemu odpovidajici cesty a reseni. ale nestaci se zamerit na nejaky "problem" "komplexne", "multidisciplinarne", protoze to nam jeste vubec nezaruci, ze budeme operovat v takovem kontextu, ktery je regenerativni, tj. ktery upgraduje zakladnu zdroju. a takovy kontext naprosto nemame. zakotveni toho kontextu by znamenalo jeho zakotveni do ustaveni naseho spolecenstvi, tj. zmenu nejakych mezilidskych ustav vubec, a od toho odvozovanych instituci. dokud si to nerekneme a takto nestanovime, potacime se neznamo kam.

TUHO, TUHO: jak rikas, socialismus na tom byl podobne jako zapad, i kdyz to tyhle rezimy nebyly schopny vyhnat do takovych obratek. k tesnemu paralelnimu rozvoji a vymene zemedelskych znalosti a technologii mezi usa a ussr viz napr. james scott - seeing like a state, kap. 6 - Soviet Collectivization, Capitalist Dreams.

je tak nejak popularni hledat tu chybu v kapitalismu, kterej je jednim z rezimu organizace socio-ekonomickejch civilizacnich vztahu, anebo obecneji v modernite a instrumentalite. ja si myslim, ze je to jeste sirsi, a ze destruktivnost vyplyva z toho, ze organizace lidskeho spolecenstvi do podoby civilizace vyzaduje koncentrovat energii (odpoved na JAZZZ). koncentrovat umime dobre, a kdyz jsme pokrocili k tomu, ze uz soucasti tohohle procesu nemusi byt konverze energii skrze lidsky metabolismus na praci, ale jde to extrasomaticky pres paliva, synteticka hnojiva a mechanizaci, tak to nabralo vetsi obratky. ale civilizacni formy organizace lidskych spolecenstvi kolabovaly i bez vyuziti tehle cesty. takze jde podle me spis o to, ze nedokazeme koncentrovat energie ve vetsim meritku pro lidske civilizacni pouziti nedestruktivne, tj. tak, abychom touto cinnosti upgradovali nosnou kapacitu prostredi namisto jeji degradace.

ale samozrejme, ze pokud ve stavajicim rezimu chceme lokalizovat ty klicove aktery, tak mnoho z nich je soucasti te jadrove kapitalisticke site, a z toho pohledu se pak da rict, ze na vine je kapitalismus, i kdyz v nejakem sirsim kontextu to nesedi a pokud lidi budou nekdy chtit budovat takovy typ civilizace, ktery neni degenerativni vzhledem k zakladne zdroju, nebude jim stacit identifikovat, ze na vine je jisty tak ci onak v te dobe vypadajici rezim.

KOCOURMIKES: a proc k tomu vedmomemu niceni zivotniho prostredi dochazi? co je tim motorem takoveho jednani?

vypadá na hezký dokument
Magické hlubiny: Řeky a potoky — iVysílání — Česká televize
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11453892072-magicke-hlubiny/316298380100001-reky-a-potoky

JAZZZ: To nerozporuju, ja se jen pozastavuju nad tim obecnym smyslenim. Ze lide chteji vedet jestli je to "dobre" nebo "spatne". A takhle to nefunguje, je to temer vzdy o vyhodach a nevyhodach vs. vyhodach a nevyhodach alternativy. Nikdy neni jedno spravne reseni pro vsechny lokality. A to posuzovani je potreba delat celkove, komplexne, ne jakoze zafokusovane na vypreparovany problem.

Je to jako s repkou. Jeji problem je ta extremne masivni produkce, ne samotna repka - ta patri z hlediska potravinarstvi k nejlepsi olejninam. Kdyby se pestovala v CR jen potravinarksa odruda repky pro domaci potravinarsky trh + neco malo navic, zadny problem nebude existovat. Ale tady vznika nazor jakoze repka je spatna plodina a tak ani radsi nekupovat repkovej olej (je dietologicky lepsi nez slunecnicovej napr.). Pritom problem je jinde.

U vetsiny (nerikam ze uplne vsech) problemu ktere se diskutuji v auditkach jako tohle jde o masivnost, naduzivani, overkill toho daneho postupu, prostredku, plodiny, principu. Stacilo by s tim spravne pracovat, ne to zakazovat uplne. Neexistuje nic co lidstvo dela masivne aby nemelo negativni externality, jde o to o nich vedet, minimalizovat je, ale netvarit se ze jakoze jedina spravna ambice jsou nulove externality - to nebudou nikdy a u niceho.