DNF: rad ti to objasnim :)
poukazuju na (mylnou) uvahu, ktera smesuje nejaky "zdroj" a management tohoto zdroje. je to uvaha, kterou delas zrejme i ty, kdyz z toho co pisu vyvodis, ze tvrdim, ze nejime moc masa, pripadne ze to co delame je v poradku.
souhlasim, ze to, co delame, ma dusledky, ktere jsou pro prostredi degenerativni. souhlasim s tim, ze je potreba to co delame zmenit tak, aby to nebylo degenerativni a pokud mozno to i bylo regenerativni. co je v tom, co delame, klicove? je to to, ze "jime maso"? nebo je to to, jake procesy v sobe obsahuje to, ze "jime maso"? anebo to same ale jinak: je problemem ten "zdroj potravy" nebo spise management toho zdroje potravy? anebo jinak formulovane: je kazde maso to same? je v nem obsazen ten samy proces? je kazdy zpusob, jakym ziskavame "maso" degenerativni? a musi byt? a co to urcuje, ze je degenerativni?
pokud dobre rozumim tomu, odkud vychazis, tak jakykoliv zpusob produkce masa (chovu zvirat) je degenerativni, a proto musi byt omezen. zaroven jakekoliv nedegenerativni zpusoby chovu by znamenaly snizeni produkce masa, protoze nedegenerativni zpusoby chovu jsou extenzivnejsi, potrebuji vetsi plochu, a v tom kolik mame plochy jsme omezeni.
pokud to takto zplostime, rekneme ze existuje jen jeden typ managementu zvirat, a to ten soucasny, k nemuz zaroven neni alternativa, protoze jine zpusoby produkce nejsou tak vynosne, pak chapu kam te to vede.
pokud to nezplostime a budeme chapat, ze jsou ruzne zpusoby managementu zdroju, a ze tento management nemusi byt degenerativni, a ze nemusi byt mene vynosny, oteviraji se nam nejake jine moznosti. jsou iluzorni? urcite si to muzeme myslet, pak se asi neni o cem bavit, ani neni zadne vychodisko pro diskusi.
pokud to pripustime, muzeme se o tom bavit. typicky velkou produktivitu maji systemy managementu zvane holistic planned grazing ci mob grazing. co se bylozravcu tyce, biologickym limitem je produktivita pastvin. (krome biologickych limitu jsou to limity socialni a ekonomicke, ktere jsou vyjadrenim stavu mezilidskych vztahu a pochopeni ekosystemovych procesu.) napr. cesky system paseni optimalizuje na minimalni pracovni narocnost. industrialni chovy rovnez chteji snizit pracovni narocnost. na co tedy cilime? na malou narocnost? k cemu nas toto zuzene videni v3de, jake ma dusledky, a kolik v dusledku skutecne stoji? ... pastvina je ekosystem nad zemi hlavne travin a bylozravcu. jake jsou limity tohoto ekosystemu co se tyce produktivity? urcuje se to na plochu? nekdo to standardizoval? nesouvisi to se zpusobem managementu toho ekosystemu? nebo ka teda kazdy ekosystem pastviny stejnou produktivitu na "plochu"? atd. atp.
oblibenou praxi cloveka je nastavovat limity, ohranicovat, oplocovat, zestejnovat, abychom se v tom vyznali. a tak nam zbyly jen "les", "orna puda", "zahrada", velkochovy. vsude regulujeme vyskyt zvirat. vybili jsme velke bylozravce v evrope i americe. nevyuzivame jejich moznosti pri budovani pudy (rhizodepozici travin stimulovanych v dusledku interakce s bylozravci) (=sekvestrace uhliku ve velkych objemech, stimulace vodnich, mineralnich, mikrobialnich cyklu). misto toho ty zvirata nekam zavreme a pak tvrdime, ze jsou ony problemem. ne, problem vytvarime my, nasim stylem managementu a tim, jake ekosystemove procesy tento management podporuje nebo umensuje. (a ne, absence tech zvirat neni v ekosystemu "prirozena", ta zvirata tu nejsou kvuli nam, to my si myslime, ze vime lip, co ona maji delat [coz davame najevo stavenim plotu, zabran, hal] a to ma dusledky.)
jestli te to zajima, jsem k dispozici pro dalsi debatu.