SCHWEPZ: Fenomén, jenž to umožnil, se jmenuje šokové zmrazení vylovených ryb a jejich následný letecký transport na druhý konec planety, který v bohatém Japonsku saturoval rostoucí poptávku po sašimi z tuňáka obecného, považovaného za nejkvalitnějšího, když tamní zdroje (téměř) došly. Nesmírně se zlepšila účinnost samotného lovu, včetně sledování táhnoucích hejn i využití spot­terů v letadlech. Výsledkem byl velmi rychlý pád „tuňáčí biomasy“ v oceánech.

Populace oblíbené ryby začala opět stoupat a dnes je na úrovni roku 1970, což je považováno za malý zázrak.

Tuňák je na pokraji vyhynutí, možnosti na záchranu ale stále existují | Týdeník pro ekonomiku, politiku a byznys
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/tunak-znovu-na-taliri-je-to-tentokrat-s-cistym-svedomim?#dop_ab_variant=1114111&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Na rozdíl od obyčejných ryb umějí tuňáci modroploutví regulovat teplotu svého těla (endotermie), a mohou tak úspěšně lovit i v chladných vodách. Plně vzrostlí jsou velmi blízko vrcholu potravního řetězce, vykrmují se na sledích, sardinkách, makrelách či sépiích, ale sami se stávají kořistí jen několika druhů žraloků včetně bílého a již zmíněných kosatek. A samozřejmě už mnoho tisíc let na ně má políčeno Homo sapiens.

České lesy chřadnou nejvíc v Evropě. Chybí nám úcta k divočině - Aktuálně.cz
https://nazory.aktualne.cz/komentare/ceske-lesy-chradnou-nejvic-v-evrope-chybi-nam-pokora/r~8acc08263a9b11ee8c6f0cc47ab5f122/

Podle mezinárodního výzkumného programu ICP Forest naše lesy chřadnou nejvíc v celé Evropě. Máme téměř 80 procent silně poškozených jehličnanů ze všech 30 zemí, kde každoročně probíhá měření. Česko a Francie jsou na tom nejhůř. ICP Forests měří zdraví evropských lesů pravidelně od roku 1986, zjišťuje, nakolik stromy ztrácejí listy či jehličí.

Podle domácích statistik trpí výrazným poškozením skoro čtyři z každých pěti jehličnanů. Ztráta jehličí dosahující 25 až 60 procent vůči "referenční koruně zdravého stromu", tedy vůči zdravému kusu, byla v roce 2021 identifikovaná zhruba u 70 procent jehličnanů, meziročně to skočilo o tři procentní body nahoru. Výrazně poškozených najdeme téměř 80 procent všech jehličnanů starších 59 let. Odumírání koruny přímo souvisí s odumíráním kořenů a se snížením přírůstu i s úhynem stromů.

Negativní vývoj potvrzuje také české ministerstvo zemědělství v loni zveřejněné Zprávě o stavu lesa: https://eagri.cz/public/web/file/715438/Zprava_o_stavu_lesa_2021_web.pdf

ICP Forest - celá zpráva ke stažení: https://www.icp-forests.org/pdf/ICPForests_TR2022.pdf

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Eight South American countries form alliance to protect Amazon rainforest
https://www.cnbctv18.com/environment/amazon-rainforest-protect-eight-south-american-countries-alliance-summit-brazil-deforestation-17473301.htm

Jihoamerické státy vytvořily alianci proti odlesňování amazonského pralesa, neurčily si však datum | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/amazonsky-prales-odlesnovani-aliance-jizni-amerika_2308090645_har

Podle serveru G1 nová aliance má podpořit země v dosažení cílů, které si stanoví ve svých národních strategiích. Například Brazílie, na jejímž území leží přes 60 procent pralesa, chce ukončit odlesňování do roku 2030. Podle stanice CNN Brasil se stanovením společného data, což navrhovala Brazílie, nesouhlasily Guyana, Suriname a Bolívie.

Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí.

Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje. Počítají s vytvořením společného centra pro potírání zločinů proti životnímu prostředí, které bude koordinovat národní policie osmi signatářských zemí. Dalším cílem prohlášení je posílit Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, které jsou státy členy.

MATT: povedlo se :)
https://twitter.com/Ondrex/status/1685966244267094019

DUL: ja jsem driv taky razil nazor, ze kazdy musi zacit u sebe, ale po par dekadach mi doslo, ze to nefunguje. Je proste zapotrebi volit strany, co najdou odvahu zmenit politiku zeme a omezit spotrebni styl nadiktovany korporacemi. To neznamena omezit spotrebu, ale uplne prehodnotit zpusob te spotreby. Klidne si muzeme zit jako kralove, kdyz priskrtime to, kde celej ten system nejvic proteka.

DUL: V zásadě souhlas. Tři drobnosti - byla to holandská kolonie. Ty společnosti, co vytěží ten prales jou majoritně z těchhle zemí: Čína, Malajsie a samotná Indonésie čili spíš než kafíčko zápaďáků to půjde na automobilismus a jídlo východu. A překvapivě - hlavní, co teď vesničani v Indo řešej je, že si chtěj kopit novej mobil, pustit popík a udělat selfíčko - na žvanec má celkem každej, zas taková rozvojová země to neni.

Ano, nakonec nejvíc do budoucna pomůže edukace, což se v malém děje (placeno z kapes Evropanů), ale ten proces, co tu zemi válcuje (industrializace řízená státem) je o dost rychlejší a nesrovnatelně silnější.

DUL: Celé to video se odehrává s Indonésii. Navrhuju, aby tam vyrazil a lidem vysvětlil, že plast nepotřebují. Z mojí zkušenosti, je tam v současnosti proces zcela opačný. Všichni používají víc a víc plastů. Proč? Cokoliv, co není zabalené sežere hmyz, hlavně mravenci. V podstatě všechno je balené a to ne jako tady na měsíc, ale po jednotlivých dávkách. Že je třeba něco chránit tam dochází pár procentům městské populace. Na vesnici nikomu. Probudí se, až nebudou mít v podstatě žádné pralesy. Smutné.

dovolím si malý spam - rosteme a opět hledáme kolegy do týmu pro praktickou ochranu přírody: [Terénní ochránce přírody]

DUL: To je skvělý, co ty lidi dělaj.

Jen ten popisek "toto jsou klimaaktivisti" je trochu mimo. V jakým smyslu sbírání odpadků zachrání klima? Možná malinko, kdyby se ten plast zrecykloval, ale to je tak všechno. Navíc je špinavej, takže se leda spálí ve spalovně. Smyslem přilepování k silnicím je upozornit na změnu klimatu a donutit lidi vytáhnout hlavu z písku. Když se Greenpeace přivazovali na Eiffelku, tak nechtěli víc pozornosti pro sebe, ale upozornit, že když se bude těžit ropa v Arktidě, tak se tam znečistí ŽP. Stejně tak přilepování k silnicím má (asi trochu neúčinně) upozornit lidi, že když nezačnou aktivně bojovat proti změně klimatu, zažijeme ještě za svýho života docela složitý geopolitický situace. Nějaký podobný lidi znám a samozřejmě krom protestů taky sbírají odpadky. Ty odpadky, co bezostyšně vyhazujou lidi, který pak říkaj, že změna klimatu neexistuje.

Ekologie lesa - Jak se les mění a funguje
doi.mendelu.cz: Ekologie lesa
http://doi.mendelu.cz/artkey/doi-990004-4000_ekologie-lesa.php

Rádi bychom vás upozornili, že právě vyšla nová kniha Ekologie lesa. Pracovalo na ní přes 30 vědců a akademiků z různých institucí ČR a SR.

Kniha představuje čtenáři les jako komplexní adaptivní systém. Oproti tradičnímu ekosystémovému pohledu jsou více zdůrazněny biotické interakce mezi členy této složité sítě. To se neobejde bez vysvětlení některých základních pojmů a fenoménů sítí vztahů v lesních ekosystémech. V těchto sítích vynikají některé druhy, či skupiny druhů, jako druhy klíčové nebo jako tzv. ekosystémoví inženýři. Tyto druhy, skupiny druhů, či dokonce celé fragmenty sítě vztahů jsou představovány na konkrétní úrovni prostřednictvím poznatků osvětlujících fungování lesa jako celku. Publikace rovněž vyniká důrazem na funkční pohled a na pochopení toho, které druhy, místa či procesy představují základ existence lesa jako celku. Cílem knihy je zasadit všechny prezentované informace z ekologie lesa do rámce, který je nanejvýš aktuální a pro středoevropský prostor klíčový, a ukázat, jak mohou tyto znalosti přispět k lepšímu hospodaření v lesích a k jejich adaptaci na klimatickou změnu.

PDF KE STAŽENÍ (647 stran): https://doi.mendelu.cz/pdfs/doi/9900/04/4000.pdf

MATT: zde jsou fotas
foto – Disk Google
https://drive.google.com/drive/folders/1wVJaW-wSsLOLGidH8CYQFhailegEV28_?usp=sharing

EU passes nature restoration law in knife-edge vote | European Union | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/2023/jul/12/eu-passes-nature-restoration-law-vote-meps

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil značně kontroverzní návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo 300 zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

Nature restoration law: MEPs adopt position for negotiations with Council | News | European Parliament
https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20230707IPR02433/nature-restoration-law-meps-adopt-position-for-negotiations-with-council

MATT: to každopádně, je to komplexní jev a krajina není soubor izolovaných prvků. Ty velko-lány se dají vidět i ze satelitu (ve srovnání s Rakouskem třeba, kde ta JZD a zaorávání mezí za bolševika neproběhlo). Ale už se na tom dělení lánů pracuje, je to direktiva EU a uvidíme jaký to bude mít vliv (v dlouhodobém měřítku).

ted jsem se dozvedel, povodi ohre normalne strika brehy roundupem.. :(( nastesti teda ne vsechny jeho podniky, ale tak nejak v globalu asi jo..

mailova korespondence kamosky

Vážení,
ráda bych se informovala, jakou chemickou látkou byl proveden na konci června postřik rostlin v korytě potoka Šporka v Novém Boru.
Od pracovníka, který postřik prováděl, jsem se to nedozvěděla, pouze mi řekl, ať raději nějakou dobu nepouštím děti do potoka si hrát. Nicméně že postřik není nijak škodlivý pro vodní i jiné organismy (pravidelně zde v potoce vídám černého čápa, užovky, ještěrky).
Domnívala jsem se, že invazní rostliny typu netykavka, křídlatka atp. se likvidují vytrháváním a že použití herbicidů je poblíž vodního toku nepřípustné - navíc postřikem, kdy se může aerosol rozptýlit i do blízkého okolí.

Děkuji předem za informace,

XXXXXX,

----------------

Vážená p. xxxx,

Povodí Ohře, státní podnik, v rámci svých kompetencí správce toku řeší i problematiku nechtěné vegetace v průtočných profilech toků pouze v intravilánech obcí a to primárně v úpravách (opěrné zdi). Vegetace zde působí statické poruchy na stavebních prvcích. Mechanické odstraňování se provádí pouze maloplošně z důvodu náročnosti a nemožnosti umístění biomasy, která z hlediska invazivity není vhodná k ukládání na klasické skládky. Na pomoc se sanacemi využíváme pouze přípravek Roundup biaktiv, který je na bázi glyfosátu a není brán jako závadová látka pro tok a pro další organismy, vázané na tok. Tento preparát nepodléhá ani výjimce k užití chem. látky u toku a dokonce do toku. Zásah jako takový byl v předstihu oznámen na orgán ochrany přírody nejvyššího statutu pro tuto lokalitu, a tím je CHKO Lužické hory. Tato látka je velice rychle odbouratelná ze životního prostředí půdními bakteriemi a tudíž nezanechává rezidua v půdě a pozemcích všeobecně.
Tento přípravek není karcinogení pro děti a sdělení mělo pouze preventivní charakter.
Děkujeme za spolupráci.
S pozdravem
Jiří Klíma, biolog závodu TE

SCHWEPZ: skoro bych rek, ze za to muzou velky pole, absence mezí a prechodovech pasem mezi lesem a polem, nikoli pouze "zarustani", at uz si pod tim predstavim cokoli.