KOCOURR: Jj, nechávají se přemrznout, protože jinak jsou na kaši (nejdou ani otrhat). My jsme to řešili tím, že se na podzim ořezali celé větvičky (plody jsou na nich opravdu "nahusto"), daly do krabic a zamrazit - pak se krásně oklepaly (trošku jsme jim pomohli vidličkou ;)

Trny sběr plodů komplikují značně, protože jsou jimi větve hodně porostlé, ale nejde s tím nic dělat (ač jsem se snažila být opatrná, měla jsem ruce dost drasticky rozpíchané).
V té chytré knížce píšou k řezu v kapitole "Ošetřování za vegetace":

Řez rostlin k formování koruny provádíme za 2-3 roky po výsadbě s cílem získat kompaktní, nízce rozloženou korunu s pravidelnými základními větvemi. Zmlazovací řez se provádí u rostlin starých 10 i více let, kdy jsou přírůstky již velmi malé a dosahují pouze 10-15 cm, základní větve začínají usychat a výnosy se prudce snižují. V tomto případě se keře seřezávají pouze na tříleté dřevo. Ochranný řez se provádí každým rokem, kdy se vyřezávají uschlé a namrzlé větve. Všechny řezy provádíme časně na jaře ještě před rašením, pouze suché větve odstraňujeme v průběhu celého roku.

No a víno jsme zatím nezkoušeli. Tady k tomu píšou:

K získání rakytníkového vína je třeba šťávu zředít vodou a doplnit cukrem, a tio v několika dávkách. Rakytníková šťáva (1 litr) se doplní na 1,6 litru vodou a přidá se 0,5 kg cukru. Cukr se potom doplňuje v množství po 0,1 kg čtvrtý, sedmý a desátý den. Po vykvašení by mělo mít 13% cukru, 0,7% kyselin a 13% alkoholu. Takto získané víno je velmi aromatické s velmi jemnou chutí.