někde jsem četla v návodu na výrobu masti, že by teplota sádla neměla přesáhnout 50 stupňů Celsia (ne při vyškvařování, ale při přípravě masti).
- rozehřát sádlo, aby do něj šly dobře vmíchat byliny
- vmíchat byliny
- odstavit a nechat zchladnout
- nechat v chladu 3 dny stát

potom se může směs buď zcedit, nebo rozpustit, přidat další dávku bylin, odstavit, nechat 3 dny stát etc.

DANUNA: jo - dát to do chladného sádla a zahřívat je asi šetrnější postup.

Recept na měsíčkovou mast sice nemám, ale rozhodně můžu potvrdit, že nejlepší masťový základ, jakož i promašťovadlo lidské kůži nejbližší, je vepřové sádlo. Doporučují i alopatové např. na zaléčený ekzém apod.

SANCHA: Taky se priklanim k sadlu a hazim jeden recept (dost podobny, co psala ZUZKAOU: )

(...z knizky 500 nejlepších receptu lidove mediciny)

Ctyri hrsti kvetnich uboru, nejlepe cerstvych, nadrobno nasekame a dame do 1/2 kilogramu rozpusteneho veproveho sadla. Ohrivame, dokud nevzkypi, jeste zamichame, odstavime a nechame 12 hodin stat. Potom trochu ohrejeme a prefiltrujeme pres ridke platno. Dobre vymackame a ulozime do malych kelimku na chladne misto. Pouzivame k osetrovani vsech vnejsich poraneni a koznich onemocneni.

experimentuju už nějakou dobu s nejrůznějšími mazadly, zvlášť přes zimu se mi hodně vysušují ruce + často pracuju s barvami, hlínou, což tomu přidává. plus mám kůži hodně citlivou.
srovnávala jsem vazelínu, kokos. tuk, mast se základem z vepř. sádla, bambucké máslo, plus mast, kde je krom bambuckého másla v základu směs rostlinných olejů.
- vazelína - stačilo pár zkoušek a rozhodla jsem se vazelínu vynechat ze seznamu toho, co na sebe patlám. nízká vstřebatelnost+iritace pokožky (pokud jsme měla na kůži praskliny, začaly skoro okamžitě krvácet).
- kokos. tuk - chvíli trvá, než se začne vstřebávat, při dlouhodobějším použití mi přišlo, že se pokožka začne spíš vysušovat.
- vepř. sádlo ok
- bambucké máslo ok
- mast v základu z bambuckého másla a rostlinných olejů - vcelku ok, ale vadilo mi, že je méně voskovitá, než samotné bambucké máslo, nevytváří tak na pokožce film.

plus pozor na to, jaký rostlinný olej se používá. o slunečnicovém jsem slyšela, že při častějším používání kůži spíš vysušuje, vstřebává se hůř než olivový např. plus kamarádka měla na slunečnicový olej alergickou reakci (vyrážka).

základ do mastí vlastní výroby dělám z vepř. sádla, lanolinu a trochy oliv. oleje většinou.

ZUZKAOU: muzu potvrdit, mast ze sadla jednoznacne nejlepsi (napriklad na bolavy nos po nachlazeni idealni)

RAEL: v tom okamžiku vazelína + olejový výluh. Ale teda sládlo se daleko lépe vstřebává do kůže.

Mám lékařskou vazelínu ;) Díky za rady.

RAEL: Popripade vegetarianska obdoba sic presne pomery bych musel hledat a internet jiste poradi (třeba - http://www.rachelssupply.com/bwax.htm) - byliny naložit do oleje (min 2 tydny), pote precedit, olej rozehřát, do oleje vložit včelí vosk a rozmixovat - dle pomeru vznikne mast, telove mleko, balzam.

ZUZKAOU: teď tak cvičně koukám na složení různých mastí - a z těch sušených to dělají tak, že je nechají macerovat v lihu a tento posléze smíchají se sádlem a dalšími ingrediencemi.

RAEL: jakákoliv mast, třeba i měsíčková.

Asi by to šlo i ze sušenejch, ale z čerstvejch je to jednoznačně lepší. (Řekla bych, že se sušenejma se bude hůř zacházet, že se budou pálit.)

Rozehřeješ vepřové sádlo (ideálně domácí, abys věděla že v tom je jen to sádlo - tj. kouit syrové sádlo, nakrájet na kostky, nechat vyškvařit, přecedit a to co se škvarečkama nesníš, použít na mast.), hrnec s horkým sádlem postav na nejmenší plotýnku, přidej do toho květy (dvě hrsti na 200g sádla, ale určitě se nic moc nestane, když to bude koncentrovanější).

Nech to na slabém ohni zavadnout, pak to odstav a nech pár dní stát, aby se vylouhovalo co půjde. Pak to opatrně rozehřej a přeceď.

Dají se do toho přidávat eterické oleje, nebo nějaké za studena lisované oleje (bude to pak trošku řidší), nebo propolis, umím si představit i nějakou mast s medem. Oleje, propolis i med přidávat až když je to studenější než 30 stupňů, jinak tam zničíš enzymy, které potřebuješ.

Progoogli si složení různých prodávaných mastí a experimentuj.

Dotaz:
Kdysi si babička vyráběla měsíčkovou mast. Hrozně si to pochvalovala. Ráda bych si to taky vyrobila, ale babička už není abych s ejí zeptala na postup. Například: Vyrábí se z čerstvých nebo sušených květů? (Tedy pokud si dobře pamatuju že to byly květy. Taky heřmánková se snad dá udělat...

Ahoj, jsem ráda, že existuje takováto diskuse :) Objevila jsem na zahrádce mnoho léčivých bylinek (které se dost často považují za plevel): kopřivu, pampelišku, lopuch, hluchavku, řebříček a další. Plus některé bylinky cíleně pěstujeme, např. řepík, šalvěj, mátu, levanduli. Chtěla bych do budoucna počet léčivých rostlin rozšiřovat, takže jsem si koupila jeden tymián v květináči a pak různá semínka: diviznu, sléz, heřmánek, třezalku, meduňku, lichořeřišnici, mateřídoušku, třapatku. Mateřídouška a lichořeřišnice už jsou zasázeny v truhlíku za oknem, na ostatní jsem zatím neměla čas... Idea je taková, že v budoucnu chci jedlou a léčivou zahrádku.

DANUNA: Ještě mě napadlo, domácí víno jste z toho nezkoušely? Jinak pěkné ilustrativní foto :))

DANUNA: Díky za rady, další konkrétní dotazy zatím nemám, ty vyvstanou až časem až se doberu k zasazení :) Snad jen jestli Rykytníku nevadí řezání rozrůstajících větví, protože jestli se dorůstá až 6 metrů do šířky, tak to samo o sobě asi bude komplikovat sběr plodů (předpokládám, že je to keř podobné hustoty větví jako jiné trnité keře). Btw, já jsem se dočetl, že se plody nechávají na stromech zmrznout a pak se jen oklepají na plachtu která je rozprostřená na zemi, údajně se tak předejne rozmačkání měkčích plodů během "klasické" sklizně otrháváním.

KOCOURR: Osobní zkušenosti bohužel nemám (zahrádce se doma úspěšně vyhýbám ;), ale rodiče zrovna před týdnem jeden zasadili (získali jsme od známých tři rostliny, ale máme problém s jejich umístěním, protože potřebují značný prostor). Je mi známo pouze to, že k tomu, aby rakytník plodil jsou potřeba samčí i samičí rostlina - je větrosnubný. Jedná se o dost rozměrný keř, který za pár let doroste "koruny" kolem 3 metrů co do šířky a výšky 1,5 až 6 metrů, takže je náročnější na prostor. Kořenový sysém je poměrně mělký a většina kořenů se rozprostírá v hloubce 10 až 60 cm. Co se týká podnebí, tak "u nás" (v Polabí) se mu daří velice dobře. Nedaleko v Ostré u Lysé nad Labem ho pěstují ve velkém, bez chemických prostředků a úroda byla opravdu veliká - podařilo se nám od nich část úrody získat. Sami jsme z něj pak vyráběli několik "produktů" - nejlepší zpracování je jednoznačně rakytníková marmeláda (je vynikající!!!), rakytníkový med, sušený rakytník, rakytníkový olej, otec se pokoušel nakládat rakytník i do lihu, ale zpracování bylo složité (směs se srážela) a výsledek neodpovídal vynaložené námaze. Ještě mě napadá jedna maličkost - před případným zpracováním plodů je nejlepší plody zamrazit přímo na větvičkách, jinak se celé rozpatlají a bude to k ničemu. Zmrzlé plody dostaneme z větviček, necháme rozmrznout a dále zpracováváme.

Otec se do něho tak zamiloval, že si pořídil několik publikací o něm, z nichž bych doporučila především:

Pavel Valíček, Emil V. Havelka: Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti, Nakladatelství Start Benešov, 2008, 86 str.



...je v ní popsán původ, historie, pěstování, množení, sklízení, případné choroby, léčebné účinky a nespočet receptů.

Jak říkám - zahrádkaření není nic pro mě a netuším, co všechno je dobré vědět, ale kdyby byl nějaký konkrétní dotaz, můžu se optat - ten táta o něm ví snad všechno...

Máte někdo zkušenosti s pěstování rakytníku řešetlákového?
http://www.ekozahrady.com/rakytnik.htm
Chci si několik exemplářu zasadit a zajímay by mne zkušenosti ostatních, v jakých podmínkách se mu nejlépe vede...

OMI: No odvar na vlasy sem si taky dělal ze vzrostlejších kopřiv a vlasy mi nevypadaly:-) takže předpokládám, že na vlasy by to vadit nemělo. Ale na pití se obecně doporučují mlaší kousky sebrané před rozkvětem (sbírané tak do 20. května).