PIZI: v tom případě ale musíš uznat, že jsem vymyslel téměř stejnou koncepci, i když to nastudované nemám :-) pouze tomu nechci říkat "peníze", pokud je jasné, že hodnotu v čase garantovat nelze.

JAGA: tady bych ještě upozornil na zajímavost, že zisk z prodeje firem starších než 5 let je v ČR osvobozen od daně z příjmu. tedy tento tzv. exit je státem přímo podporován jako nejčastější podnikatelská strategie jak z firmy vyvést nezdaněný zisk... což ovšem diskriminuje živnostníky a menší firmy, které se chtějí tomu na co se zaměřili věnovat "soustavně"...

WIPER: ty místní měny jsou dost dvojsečné. myslím je tu problém v tom, že lidi podléhají iluzi, že ta místní autorita má dostatečné pravomoci vynutit si jejich platnost.

resp. dočasně to může být přijímáno dobrovolně - stejně jako lidi nezištně dobrovolně pomáhají při požárech, povodních a jiných přírodních pohromách. z dlouhodobého hlediska jsou ovšem skutečné peníze spjaté s určitou mírou represe a vynucování, které ta místní komunita ani myslím nechce uplatňovat.

takže bych sázel spíše na stravenky a spotřební poukázky. ty se vyznačují mj. omezenou platností v čase (na rozdíl od peněz, které trochu záludně vytváří iluzi možnosti neomezeného udržení hodnoty "odložené spotřeby" v čase... což ovšem potom klade na celý ekonomický systém dost nesplnitelné požadavky....

Doporučuji článek v Respektu 22/2010 Jak utéct dluhům, který vypráví příběh úspěšného hospodaření jednoho malého městěčka v Německu. Na to navazuje příběh o zkrachovalé české vísce Rokytnice nad Jizerou a její poučení z nešetrného financování rozvoje obce.

JAGA: já sám jsem velice městský člověk... vypadnout z města na týden, na dva, na měsíc... to ano... ale trvale bych asi na venkově nevydržel (i když nevím).

osobně jsem ale liberál, a nevěřím, že zisk = plundrování. věřím, že může existovat cosi jako "spravedlivý zisk" - i bez represe, bez drancování, bez otevřeného lhaní či dezinformování, apod. ale uznávám, že tohle je věc toho, jak je ten pojem vůbec chápán v té které kultuře (třeba šáríja pokud vím uznávám zisk z obchodu, ale neuznává úrok z půjčky- reba, apod.)

podle mě nejde o to rozdělovat jadernou energii nějak "spravedlivě" a "neziskově" - nevěřím centrálnímu plánování čehokoliv - ale spíš jde o to dát (klidně třeba i prodat - myslím dát ve smyslu "nezakazovat" + "vysvětlit, naučit" + "učinit reálně dostupným") jednotlivcům i komunitám nástroje napomáhající jejich vlastní nezávislosti. to může sahat od nějakých primitivních ekologických postupů (ale pozor - není primitivita jako primitivita) až po hi-tech.

XCHAOS: Jo, to je pravda, taky mám k jaderné energii intuitivní odpor mj. proto, že znamená posilování a utvrzování pozic a neblahých praktik ČEZů a jim podobných.
Jak čtu toho Holmgrena dál, tak jsem pochopila, že on zas nemá takovou tu (až naivistickou a idylickou) představu soběstačných vísek s primitivními eko technologiemi, z čehož jsem ho zpočátku podezírala. On optimisticky doufá, že lidé budou mít dost rozumu a sami sebe "uregulují" tak, aby se přestal projevovat ten (všude kolem nás) působící mechanismus pozitivní zpětné vazby - tzn. roztáčení kol konzumu, plundrování zdrojů, honby za ziskem atd. atd. - a že budou schopní uvědomovat si systémově důsledky svého konání. Otázkou je, pod jak velkými tlaky lidé budou muset být, aby se tohle podařilo. Sama mám problém začít aspoň trochu důsledně u sebe!

JAGA: tohle je moje oblíbené téma, celkem.

lidi budou mít tendenci tvrdit, že k jakékoliv změně životního stylu jsou nuceni "násilím", i když to není pravda.

jinak FV panely a jadernou energii bych neházel do jednoho pytle. propaganda proti FV panelům je obrovská, protože otevírá potenciál k velké decentralizaci a k omezení moci a kontroly nad populací a vůbec k omezení pocitu, že bez "velkých dodavatelů" a "těch nahoře" by to nešlo.

VSOUKOLOHLOR: O těch sociálních podnicích tuším píše Naďa Johanisová v té knize, co se jmenuje "Ve škvírách ekonomiky" nebo tak nějak - přesnou definici taky nevím, ale jsou to komunitní projekty, které jsou sice výdělečné, ale berou přitom ohled také na jiná kritéria - na to, aby lidé byli spokojení se svou prací a bavila je, aby se udržovaly či křísily místní tradice, šetřily přírodní zdroje, chránila příroda apod.
Ještě něco - začala jsem číst toho Holmgrena, tu tlustou knihu o permakultuře, a vrtá mi hlavou jeho předpoklad, že po ropném zlomu a šoku z globálního oteplování se vyvine lidská společnost spoléhající na drobnou komunitní ekonomiku a soběstačnost komunit. Úplně se mi to nezdá, protože podle mě bude lidstvo mít tendenci spoléhat na jadernou energetiku propojenou s vodíkovou dopravou, také např. fotovoltaické panely nebo okna pro pasivní domy se myslím nedají dobře vyrábět v chaloupce na koleně - takže to úplně tak jako Holmgren nevidím. Chci říct, že těžko nastane konstelace, kdy konzistentně vymře ta technokratičtější část lidstva a přežije ta, která se uchýlila do chaloupek a k soběstačnosti. Spíš si to ty technicky vyspělejší státy zařídí tak, aby na všechno opět více doplatily ty méně vyspělé společnosti, vždyť to známe. - Ale já jsem zvyklá psát sci-fi, tak mám možná jiné uvažování. Co vy všichni tady na to???

B_ART: Klidně šťourej, když je to opodstatněné, není to vůbec na škodu, naopak. Jen podotýkám, že jsem zde pouze zkopíroval pozvánku bez toho, aniž bych ji předem nějak hodnotil.

Co je sociální podnik netuším, možná to bude kalk z angličtiny, social business či něco na ten způsob.

K druhé otázce. Domnívám se, aniž bych tu chtěl organizátorům dělat tiskového mluvčího, že tím autor namísto "mají" mínil spíše "by měly", v optimálním případě, že je zjevné, že se to ne vždy daří atp., ovšem hlavním důvodem oné potřeby bude asi velmi těžká prokazatelnost toho, co jsou společensky měřitelné užitky, jinými slovy, že je velké množství škarohlídů, kverulantů, kteří z principu lají každému veřejnému výdaji coby malé domů těch, kdo o něm mluví, kdo se o něj zasazují. Čili můžeme se smát tomu, jak jsou dané teze formulovány, nepsal je podle všeho někdo, kdo vládl excelentně přiléhavými vyjadřovacími schopnostmi, to však neznamená, že ta konference musí být hnedle cirkus. Možné to je, ale raději bych soudil až na základě proběhnuvšího, než na základě zvacího letáku.

VSOUKOLOHLOR: ty jo, omlouvám se, že šťourám, ale co je to "sociální podnik"?
a "Veřejné výdaje mají přinášet společensky měřitelné užitky – lze to demonstrovat na případových studiích a příkladech dobré praxe." - jak se dá "mají přinášet" "demonstrovat na případových studiích"? normativ nemůžeš "demonstrovat", ne? asi chápu, co se tim má vyjádřit, ale jestli bude celá konference tak vtipná, jako tahle formulace, tak bych skoro do cirkusu zajel.. :P

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Fakulta sociálně ekonomická
Katedra financí a účetnictví

pořádá mezinárodní konferenci na téma

„Financování sociálního podniku a měření sociální a veřejné přidané hodnoty“

ve dnech 14. – 15. října 2010, v Ústí nad Labem

Teze:
Veřejné výdaje mají přinášet společensky měřitelné užitky – lze to demonstrovat na případových studiích a příkladech dobré praxe.

Témata a zaměření konference:

Problematika podstaty a multizdrojového financování sociálních podniků s akcentem na zdroje vlastní, z filantropie a zdroje veřejné; rozhodovací mechanismy, legislativní rámec;

dopady veřejných podpor a ko-financování rozvoje sociální ekonomiky do rozvoje ekonomiky a sociálního kapitálu na lokální a regionální úrovni, přírůstky sociální a veřejné přidané hodnoty;

možnosti a metody měření efektů veřejného financování (viz výše) ve vztahu k otázkám důvěryhodnosti vlád a jimi podpořených subjektů, sociální audit;
podmínky a meze veřejného financování rozvoje sociální ekonomiky, použití relevantních metod identifikace a měření sociální a veřejné přidané hodnoty v zahraničí a v ČR;

teorie a praxe rozvoje sociální ekonomiky, role sociálního podniku, role sociálního kapitálu, role občanské společnosti.

Pořadatel:
Katedra financí a účetnictví FSE UJEP (Ing. Magdalena Hunčová, Ph.D.,e-mail: Magdalena.Huncova@ujep.cz, tel.: +420 475 284 704)

http://fse1.ujep.cz/data/KFU_pozvanka_SE_2010.pdf

VSOUKOLOHLOR: tak na základě účasti na farmářských trzích v Praze 6 můžu dodat i něco jako report... dali jsme si tam kus pštrosa, a nebylo to špatný :-)

http://respekt.ihned.cz/video/c1-43584750-z-pole-rovnou-na-talir

http://zpravy.idnes.cz/farmarske-trhy-slavi-v-praze-uspech-rozrustaji-se-do-dalsich-ctvrti-1g1-/praha.asp?c=A100415_154737_praha_cem

Hana Michopulu - Tradiční trh: návod k přípravě
http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/tradicni-trh-navod-k-priprave


Stanislav Kutáček - Aplikace teorie externalit na vybraný segment odvětví dopravy (disertační práce) - http://is.muni.cz/th/11271/esf_d/

Stanislav Kutáček - http://www.udrzitelnost.cz/soubor2.php?s=lokalni-multiplikator-lm3.pdf - "Lokální multiplikátor, vyvinutý před několika lety v londýnské New Economics Foundation (NEF), pomáhá popsat míru lokalizace místní ekonomiky (obce, regionu), tedy nakolik se peníze uvnitř takto definované ekonomiky „otáčejí“ a kolik jich utíká nenávratně pryč."

Více studií zde: http://www.udrzitelnost.cz/?id=32-studie-a-postupy

"Herman Daly (nar. 1938), americký ekologicky orientovaný ekonom a profesor na University of Maryland, někdejší ekonom Světové banky, autor myšlenky neekonomického růstu, se ve svém článku z listopadu 2008 zaměřil na prapůvodní příčinu finanční krize, která poté, co tvrdě zasáhla finanční sektor a zadlužené americké domácnosti, začíná nyní doléhat na jednotlivé americké a evropské státy. V čem spočívá dle Dalyho ústřední problém globální ekonomiky?

Krize, která zasáhla globální ekonomiku, není krizí likvidity. Ta by totiž předpokládala, že ekonomika se dostala do potíží kvůli podnikům, které již nemohly dostat úvěr a půjčku, aby zafinancovaly své investice. Krize je ve skutečnosti důsledkem nadměrného růstu finančních prostředků vzhledem k růstu reálného bohatství, což je v zásadě pravý opak příliš nízké likvidity.

Daly se dále odvolává na knihu nositele Nobelovy ceny za chemii Fredericka Soddyho nazvanou v originále Wealth, Virtual Wealth and Debt: The Solution of the Economic Paradox. Tato kniha vydaná v roce 1926 předznamenala krach trhu v roce 1929 a Soddy v ní upozornil na elementární rozdíl mezi reálným (budovy, stroje, ropa, prasata) a fiktivním bohatstvím (peníze, dluhy)." - dokončení na http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/krize

Richard Douthwaite - Ecology of Money - s předmluvou Bernarda Lietaera.

Celá kniha dostupná zde:

http://www.feasta.org/documents/moneyecology/contents.htm