Právě přicházím z Hradu... totiž, pardon, právě jsem přijela z permakulturní konvergence v Domašově nad Bystřicí. Letmo moje dojmy: Pořadatelé (družstvo Trvalý život) jsou asi 4 lidičky, kteří před rokem koupili starou rozlehlou budovu zotavovny a snaží se ji dávat dohromady, obklopit vzorovým PK pozemkem a zřídit zde centrum eko osvěty. Kdybyste jim někdo chtěl pomáhat, přidat se k nim, zabrigádit si tam apod., budou nadšení. Zatím je všechno v plenkách. Kolem je nádherná příroda Nízkého Jeseníku. Na akci přijelo něco mezi 15 - 20 lidmi, někteří s dětmi, také několik zbloudilých fanoušků indiánského hnutí, kteří pak zase odjeli. Jádro "tahounů" působí velmi přepracovaně - předsedkyně Dana Kellnerová je ekologická pedagožka z Brna, pokladnu, časopis Klíčová dírka, členskou základnu apod. táhne v zásadě několik jejích kolegyní. Lenka Kvasničková, šéfredaktorka Klíčové dírky, působila až zdeptaně a skoro toho chtěla nechat, tak jsem se okamžitě dala "zapřáhnout" do spolupráce. Ze Slovenska přijela mj. Patrícia Černáková, dcera legendárního Karola Končka a velmi silná osobnost, z Čechů výrazně diskutoval Mirek Jílek - např. o tom, že správně má etika PK obsahovat i princip regulace populačního růstu, což v CS překladech zcela chybí. Nakonec se většina přítomných dala uvrtat do rady (já taky) a řekli jsme si, že příště by to chtělo místo dlouhého schůzování lepší a zajímavější program i pro ty, kdo schůzovat nechtějí (prezentace různých PK projektů nebo dokonce festiválek), tak uvidíme. V Brně snad bude počátkem prosince mikulášské PK setkání.

VSOUKOLOHLOR: také se počítám mezi neolitické kontrarevolucionáře, tak trochu :-)

Permakulturní konvergence - 9. - 11. července 2010
Základna Družstva Trvalý život
U Bystřičky 181, Domašov nad Bystřicí
pro všechny příznivce i členy Permakultury (CS)

Podrobnosti:

http://permakultura.cz/view.php?nazevclanku=pozvanka-na-permakulturni-konvergenci-2010&cisloclanku=2010050003

JAGA: především ovšem většina lidí nebude odmítat uznat souvislost mezi případným oteplováním a činností člověka. a ani nebude ochotna uznat nevyhnutelnost vyčerpání zdrojů - za vším budou hledat nějaké spiknutí ...

Plánuje někdo z Brna jet do Olomouce na schůzku českého EnergyBulletinu?

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/otevrena-schuzka-redakce-priznivcu-energybulletinu

(odkaz je "inverzně" k tématu tohoto klubu)

Cory Doctorow: My computer says no - opinion - 07 June 2010 - New Scientist
http://www.newscientist.com/article/mg20627635.700-cory-doctorow-my-computer-says-no.html?full=true&print=true

WIPER: nene, je to ze současnosti. Mluví o tom, jak převedli velkou část radnice na SPOL. S.R.O. a dokázali tak zaplatit dluhy a naspořit si peníze do obecního rozpočtu. zásadní na tom je to, že lidi dělají některé činnsoti dobrovolně a zdarma (údržba něterých prostor a objektů, stráž u přechodu před školou, ... ) a zároveň vedou o investicích diskuze. Ten starosta má obrovskou podporu asi 93% hlasů.

Je to možná příliš málo "alternativní", ale do začátku proč ne.

B_ART: Oboji je iluze. Zadny rozdil. Oboji predpoklada schopnost predpovedet, nebo stoprocentne ovlivnit budoucnost. Bavime se o vecech v oblasti plany alespon 10 let dopredu.

PIZI: ok, necháme to bejt :)
já vidim podstatnej rozdíl mezi "naplánovat si deset konkrétních kroků dopředu" a "vědět přesně, k čemu směřuju", ale dokuď se nebavíme v nějaký konkrétní rovině, tak je to asi fakt jenom slovní přestřelka..

B_ART: Vim co je smer, ale nevim z jakych kroku se sklada. Vim ze prvni krok vede tim smerem. To staci. To ze se druhy krok bude rusit s prvnim je nesmysl. Druhy krok budu vymyslet az po tom prvnim. Samozrejme ze jako druhy nezvolim nejaky ktery se bije s prvnim.

Neefektivni je planovat x kroku, kdyz vim, ze budoucnost nedokazu predpovedet, tudiz je mi jasne, ze cim vzdalenejsi kroky planuji, tim mene pravdepodobna je jejich skutecna realizace. Je neefektivni planovat neco o cem tusim, ze se to nerealizuje.

Zakladem pro tve uvazovani necht je toto pravidlo. Planovat budoucnost na urovni statu, je tim vic posetile cim delsi casovou vzdalenost se snazime preklenout.

PIZI: ano, myslim, že kdyý děláš dílčí opatření, tak musíš mít nějakou představu, co budeš dělat po něm nebo současně s nim, jak se budou jednotlivý kroky doplňovat, jaký má bejt mezi nima načasování, propojení atd. .. i dva kroky stejnym směrem se můžou navzájem rušit a tlouct, když nebudou provedený koordinovaně a s nějakou jasnou představou, co z nich má vlastně vylézt a kam to má pokračovat, nebo přinejmenším to může bejt dost neefektivní..
možná, že jsem ten cíl v prvním příspěvku definoval moc radikálně, ale plánovat jenom po jednotlivejch krocích a nevidět dál mi připadá zcestný.
(a už se opakuju, co...)

IDENTITY: Jo, tu Alenu Wagnerovou trochu znám, to ona před časem tak dlouho hučela do Rut Kolínské, že v ČR potřebujeme síť mateřských center, až ji do toho uvrtala. Hezké počtení!

Zrovna dneska jsem si na tohle téma moc pěkně početla.
http://www.radioservis-as.cz/tydenik/24_vidi1.htm

B_ART: No já mám z médií takový pocit, že vláda, parlament, nejvyšší manažeři nadnárodních společností atd. atd. opravdu posedle a nervózně hlídají hlavně ten růst HDP a svá rozhodnutí mu podřizují, zatímco ty ostatní věci jdou až v druhé linii. Samozřejmě že kdyby se úplně vykašlali na školství, zdravotnictví, policii... atd. a nechali tyto oblasti úplně zpustnout a rozložit se, zadělali by si na průšvih, protože pro lidi je to důležité taky. Ale blbé je to, že ten růst HDP není jen nějaké prázdné abstraktní číslo, ale při současném nastavení ekonomiky se v praxi skutečně projevuje tak, že lidé mají práci a daří se jim pomaloučku čím dál líp, kdežto stagnace a pokles HDP znamená nezaměstnanost a všeobecnou nespokojenost. Takže ono to opravdu důležité je - ale to je podle mě právě špatně, v tom systému je cosi shnilého. Ono to připomíná biologický systém, který je ve stádiu růstu a bujení, jenomže každý růst a bujení se musí někdy zastavit. A pak nastane rozklad a degenerace. Ideální by bylo, kdyby to lidé včas zachytili a vymysleli nějaké řešení. To znamená najít nějaký rovnovážný (leč dynamický, trvale udržitelný) stav, o to jde myslím i tomu Holmgrenovi v té jeho knize. On si zřejmě nepředstavuje, že by se tato regulace děla na úrovni státu, spíše na úrovni komunit - ale předkládá spíše postřehy o fungování systémů než nějaké praktické rady, jak konkrétně by se lidé mohli dohodnout a "zesíťovat".

B_ART: To, co rikas, ze musim vedet musim vedet jen pro to opatreni ktere se prave chystam udelat. Tedy na zacatku pro to prvni. To je cesta, ne cil. Cil je treba 50 opatreni v rade a u nej tohle promyslene mit nemusis. Ani nevis jestli jich bude 50. Mas prvni o kterem jsi presvedcen ze je spravnym smerem, totiz smerem, ktery nejak zlepsuje zivot. Udelat ho, je podle tebe cesta do pekla?