BONGI: Není to nové? Máš někde link s podobným systémem? ;)
1. Přechodné období v mém systému není. Jde to udělat s vakanční lhůtou i třeba 3 jen měsíce, aby se rodiče s dětmi mohli dohodnout a připravit. Pak už jen zrušit sociální pojištění u dětí, co mají rodiče v důchodovém věku a snížit sociální odvody pro ty pod 40.
Řešení pro ty, kteří by neměli děti, měli nezaměstnané děti, popř. děti s příjmy, které by byly tak nízké, že by sotva uživili děti natož rodiče, je pod bodem 4. Takže to můj systém řeší. (Zde tě trochu podezřívám, že jsi ten můj návrh jen prolítnul.))
Sociální pojištění je OBSAHEM daň. Takže se může zrušit ze dne na den a není potřeba rozlišovat mezi těmi, co už něco zaplatili a co ne. Již dnes jsou dlouhodobě nezaměstnaní, nebo nezaměstnaní po deset let před důchodem a stejně důchod dostanou. Tento požadavek nechápu. Při zavádění průběžného systému v 50. letech rovněž důchody dostali ti, co nic do systému nepřinesli (první důchodci žádné "sociální pojištění" neplatili, rovnou dostali důchody).
2. Tady jsi zase nečetl pozorně. U nevýhod píši, že by nějaká sociální daň pro lidi pod 40 zůstala, bo by se nějak musel platit ten minimální státní důchod (ve výši NAPŘ. minimální mzdy) pro ty bod bodem 4.
Blbě se odhaduje, kolik lidí je dnes bezdětných, kolik lidí má všechny děti nezaměstnané, kolik dětí má mzdu tak nízkou, že by třetina jejich superhrubé kombinovaně nestačila na výši 2x minimální státní důchod. Navíc se blbě předpokládá, kolik rodičů a dětí by se nedohodlo a kolik by jich tedy potřebovalo soudní ochranu (tady by se muselo chvíli počkat, než naše pomalé soudnictví najede, pro ty regresy státu na dětech). U všech výše uvedených příkladů by ale v čase jejich počet klesal, to lze tvrdit i bez tvrdých čísel.
Stejně jako invalidní a vdovské důchody jsou dnes jen nepatrnou částí sociálního pojištění, tak sociální daň, kromě těchto dvou, by obsahovala i daň pro bezdětné apod. Když plácnu nějaké číslo, tak sociální daň obsahující bezdětné, vdovské a invalidní důchody by mohla být ve výši 3 - 5 procent ze superhrubé u lidí pod cca 40. A to je ta daň, která by zůstala a kterou by platili lidé do těch cca 40. (Takže v konečném důsledku by lidem pod 40 zůstalo více peněz na to, aby mohli uživit více dětí nebo spořit. Takže i kdyby platili 20 procent ze superhrubé, stále by si o deset procent ze superhrubé oproti dnešku polepšili.)
Takže máš to od 15 let do cca 40 let sociální "solidární" daň ve výši 3-5 procent ze superhrubé.
Dnes: čistá 15,850,-, tj. hrubá 20k, superhrubá 26,8k, odvody na zdravotní a sociální celkem dnes 9k. Nepočítám tam slevy na dani z příjmu za děti, kterých by bylo IMHO více než dvě (to k tomu, že je tam i zdravotní pojištění (daň), která z těch 9k uloupne). Předpoklad je, že tato mzda je u člověka okolo 40 let věku. Takže jedno dítě uživí jednoho rodiče, pokud má ve 40 letech 20k hrubého.
Navíc s těmi důchodci, kteří by měli jedno z dětí nezaměstnané nebo všechny, by se pracovalo stejně jako s bezdětnými, ale bylo by to dočasné.
U těch dětí, u kterých je mzda tak nízká, že by třetina jejich superhrubé nedosahovala výše minimální mzdy, by stát pouze doplácel rozdíl, zase jako solidaritu s chudými. (Tady by se to zase v realitě tolikrát nestalo, chudí lidé by tendovali k tomu, aby jejich rodiče bydleli s jedním ze svých dětí, navíc by ušetřili na jeslích, školce, za hlídání apod., tj. mezigenerační solidarita, která existuje již dnes, by se posílila, tj. rodina by opět měla funkci jako před 50 a více lety)
Takže pro ty od 15 do 40 let - ti by odvody na sociální platili ve (hrubě předpokládané) výši do 5 procent, místo dnešních 30 procent. I kdyby však platili 20 procent, stále by na tom byly lépe než dnes.
Kde vidíš chybu? Já např. moc nevím, jak s živnostníky. Kdyby však těch mých předpokládaných 5 procent pro zaměstnance bylo reálných, tak se dá živnostníkům stanovit minimální paušální daň jako mají dnes. Zde rovněž hraje roli to, že když má člověk dvě děti, tak nebývají oba živnostníky. Zase, mohou nastat situace, kdy bude mít člověk 4 děti a všichni budou živnostníky. Tyhle hraniční situace jsou ještě k diskusi.
Navíc bez sociálního pojištění by se lidem např. tolik nevyplatila daňová optimalizace u společností, kde si lidé dávají minimální mzdu kvůli zdravotnímu, drží společnost dva roky ve ztrátě, jeden rok v minimálním zisku, aby nebyli podezřelí u berňáku, tj. dividendy si nevyplácejí, a peníze odčerpávají ze společnosti např. cesťáky nebo nájmy. Takže by to mělo i synergické dopady na výběr daní. Rovněž by nebylo potřeba tolik úředníků, bo by např. ubyl celý jeden úřad.