• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PAULMUADDIBStrana svobodných občanů 1.56% v parlamentních volbách.
    WANTON
    WANTON --- ---
    BONGI: Ještě pro jistotu. Důchodci, kromě těch pod bodem 4, by žádný minimální státní důchod nedostávali.

    Ten minimální státní důchod tam je jen jako garance pro socialisty, že lidé v nouzi by neskončili pod mostem (podobně jako dávky v nouzi apod.).

    Za anarchokapitalismu by se o lidi v nouzi starali soukromé charity. Lidé by si taky mohli normálně spořit na stáří např. ve fondech, protože by nebyla státní inflace a úspory by se neznehodnocovali. Že lidé na tohle myslí již dnes, prokazuje množství dnes uzavřených životních pojistek.
    WANTON
    WANTON --- ---
    BONGI:
    WANTON:

    Jestli tedy chceš pochopit a máš otevřenou mysl, tak ti vyjde, že lidi, co je jim dnes 15 až 40, by si velmi rychle spočítali, že, aby měli oba 9k měsíčně až budou v důchodu, budou potřebovat minimálně 2 děti, které ve 40 budou vydělávat minimálně 20k hrubého oba. Jistota jsou 3 nebo 4 děti. Mít 4 děti, tak má člověk jistotu, že 4x cca 9k z jejich superhrubé mzdy bude bohatě stačit na jejich důchody. Zvýšení porodnosti bez dávek. :)

    Ono, alespoň mně, tenhle systém i instinktivně přijde v souladu s historií. Když je člověk bohatý, má jen jedno dvě děti, kterým dá vzdělání, že budou mít ve 40 vyšší plat než 20k měsíčně (dítě se 70k hrubého užíví své dva rodiče úplně vklidu, dnes odvádí 30,5k na sociálním a zdravotním (v Anglii praxe střední, vyšší střední a vyšší třídy již od 18. století). Chudí lidé by měli 4-6 dětí a rovněž by je měl kdo uživit, i kdyby všechny měli třeba 15k hrubého ve 40 měsíčně. (Když dnes cikáni uživí 6 dětí na dávkách, musí to jít i bez dávek se zaměstnáním).

    A to nepočítám úsporu u lidí pod 40, bo 30 procent ze superhrubé by určitě neplatili.
    WANTON
    WANTON --- ---
    BONGI: Není to nové? Máš někde link s podobným systémem? ;)

    1. Přechodné období v mém systému není. Jde to udělat s vakanční lhůtou i třeba 3 jen měsíce, aby se rodiče s dětmi mohli dohodnout a připravit. Pak už jen zrušit sociální pojištění u dětí, co mají rodiče v důchodovém věku a snížit sociální odvody pro ty pod 40.

    Řešení pro ty, kteří by neměli děti, měli nezaměstnané děti, popř. děti s příjmy, které by byly tak nízké, že by sotva uživili děti natož rodiče, je pod bodem 4. Takže to můj systém řeší. (Zde tě trochu podezřívám, že jsi ten můj návrh jen prolítnul.))

    Sociální pojištění je OBSAHEM daň. Takže se může zrušit ze dne na den a není potřeba rozlišovat mezi těmi, co už něco zaplatili a co ne. Již dnes jsou dlouhodobě nezaměstnaní, nebo nezaměstnaní po deset let před důchodem a stejně důchod dostanou. Tento požadavek nechápu. Při zavádění průběžného systému v 50. letech rovněž důchody dostali ti, co nic do systému nepřinesli (první důchodci žádné "sociální pojištění" neplatili, rovnou dostali důchody).

    2. Tady jsi zase nečetl pozorně. U nevýhod píši, že by nějaká sociální daň pro lidi pod 40 zůstala, bo by se nějak musel platit ten minimální státní důchod (ve výši NAPŘ. minimální mzdy) pro ty bod bodem 4.

    Blbě se odhaduje, kolik lidí je dnes bezdětných, kolik lidí má všechny děti nezaměstnané, kolik dětí má mzdu tak nízkou, že by třetina jejich superhrubé kombinovaně nestačila na výši 2x minimální státní důchod. Navíc se blbě předpokládá, kolik rodičů a dětí by se nedohodlo a kolik by jich tedy potřebovalo soudní ochranu (tady by se muselo chvíli počkat, než naše pomalé soudnictví najede, pro ty regresy státu na dětech). U všech výše uvedených příkladů by ale v čase jejich počet klesal, to lze tvrdit i bez tvrdých čísel.

    Stejně jako invalidní a vdovské důchody jsou dnes jen nepatrnou částí sociálního pojištění, tak sociální daň, kromě těchto dvou, by obsahovala i daň pro bezdětné apod. Když plácnu nějaké číslo, tak sociální daň obsahující bezdětné, vdovské a invalidní důchody by mohla být ve výši 3 - 5 procent ze superhrubé u lidí pod cca 40. A to je ta daň, která by zůstala a kterou by platili lidé do těch cca 40. (Takže v konečném důsledku by lidem pod 40 zůstalo více peněz na to, aby mohli uživit více dětí nebo spořit. Takže i kdyby platili 20 procent ze superhrubé, stále by si o deset procent ze superhrubé oproti dnešku polepšili.)

    Takže máš to od 15 let do cca 40 let sociální "solidární" daň ve výši 3-5 procent ze superhrubé.

    Dnes: čistá 15,850,-, tj. hrubá 20k, superhrubá 26,8k, odvody na zdravotní a sociální celkem dnes 9k. Nepočítám tam slevy na dani z příjmu za děti, kterých by bylo IMHO více než dvě (to k tomu, že je tam i zdravotní pojištění (daň), která z těch 9k uloupne). Předpoklad je, že tato mzda je u člověka okolo 40 let věku. Takže jedno dítě uživí jednoho rodiče, pokud má ve 40 letech 20k hrubého.

    Navíc s těmi důchodci, kteří by měli jedno z dětí nezaměstnané nebo všechny, by se pracovalo stejně jako s bezdětnými, ale bylo by to dočasné.

    U těch dětí, u kterých je mzda tak nízká, že by třetina jejich superhrubé nedosahovala výše minimální mzdy, by stát pouze doplácel rozdíl, zase jako solidaritu s chudými. (Tady by se to zase v realitě tolikrát nestalo, chudí lidé by tendovali k tomu, aby jejich rodiče bydleli s jedním ze svých dětí, navíc by ušetřili na jeslích, školce, za hlídání apod., tj. mezigenerační solidarita, která existuje již dnes, by se posílila, tj. rodina by opět měla funkci jako před 50 a více lety)

    Takže pro ty od 15 do 40 let - ti by odvody na sociální platili ve (hrubě předpokládané) výši do 5 procent, místo dnešních 30 procent. I kdyby však platili 20 procent, stále by na tom byly lépe než dnes.

    Kde vidíš chybu? Já např. moc nevím, jak s živnostníky. Kdyby však těch mých předpokládaných 5 procent pro zaměstnance bylo reálných, tak se dá živnostníkům stanovit minimální paušální daň jako mají dnes. Zde rovněž hraje roli to, že když má člověk dvě děti, tak nebývají oba živnostníky. Zase, mohou nastat situace, kdy bude mít člověk 4 děti a všichni budou živnostníky. Tyhle hraniční situace jsou ještě k diskusi.

    Navíc bez sociálního pojištění by se lidem např. tolik nevyplatila daňová optimalizace u společností, kde si lidé dávají minimální mzdu kvůli zdravotnímu, drží společnost dva roky ve ztrátě, jeden rok v minimálním zisku, aby nebyli podezřelí u berňáku, tj. dividendy si nevyplácejí, a peníze odčerpávají ze společnosti např. cesťáky nebo nájmy. Takže by to mělo i synergické dopady na výběr daní. Rovněž by nebylo potřeba tolik úředníků, bo by např. ubyl celý jeden úřad.
    WANTON
    WANTON --- ---
    DANYSEK: Je to stejná žaloba jako když někdo neoprávněně užívá název, užitný vzor, patent. Dost jednoduchá žaloba.
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    WANTON:
    Proto je tam to slovo výhradně, bobe. Např. Microsoft jako přirozený monopol jsem už zmiňoval.

    si utek od piratu, ne? :P
    DANYSEK
    DANYSEK --- ---
    WANTON: Microsoft neni zadny monopol, bobe :) Ano, jsi nudny - snazis se pusobit dojmem, jak moc mas nacteno, ale na konkretni otazky odpovedet vlastne neumis :) Elektromagneticke vlneni soudem nezakazes.
    BONGI
    BONGI --- ---
    WANTON: No neni to nic moc noveho a stejne jako v predchozich pripadech tam neresis podstatne problemy:
    1. Prechodne obdobi nemuzes stavet .. casem to vymizi, ale musis naprosto pregnantne urcit formu reseni pro ty, ktere se v teto situaci ocitnou. Priklad - lide, kteri v okamziku T uz dvacet, tricet let odevzdavali odvody na socialni zabezpeceni nemuzes proste zahrnout do skupiny stejne, jako ty, ktere to jeste ceka a vsem vymezit stejny minimalni duchod. A nejde jen o desitky let, pregnantne musi byt stanoveno reseni i pro ty, co do byvaleho systemu prispivali i treba jeden mesic.
    2. V ramci vyzivovaci povinnosti rikas Jakmile by jeden rodič dítěte dosáhl výše uvedeného věku(statem stanoveny vek), dítě by přestalo platit sociální daň,,," Co do te doby? Platil be se nejaky fixni ( stejny) odvod na hlavu v produktivnim veku? Nebo by se platily odvody podle prijmu? Pokud podle prijmu, jak pak zohlednis zasluhovost, kdyz vsem das minimalni fixni duchod?
    3. Ve vychodach ( odstavec 5) ale rikas, ze odvody by se prestaly platit od 40 let. To neodpovida predchozimu navrhu? Ale opet plati - jake odvody do 40 let? Vsechny stejne ci zavisle na platu?

    Podle meho nazoru nemas prechodove obdobi vubec zpracovane a pritom, to je velmi podstatny bod, od ktereho se odviji potrebne statni rezervy/zdroje na jeho financovani. Navic skupina, ktera bude zavisla na statni pomoci ( deti jsou nezamestnane, uz umrely, rodice nemeli deti, deti si vydelavaji malo atd) nemusi byt mala, zvlast v pocatku a aktualni potreba statnich zdroju s tim take musi pocitat. Pokud nebude cely system dotazeny pro vsechny etapy, hrozi, ze bude napaden u ustavniho soudu ( a mnohdy zcela opravnene) a jeho zasahem pak nabouran a disfunkcni.

    Prechod na takovy system muze byt jen docasne paralelni se stavajicim, kdy se bude obcan rozhodovat pro variantu a ci b. To ovsem vyzaduje akumulovane statni zdroje, ktere toto obdobi ( a nemusi byt kratke) budou kryt. A protoze se bohuzel prosvihla doba, kdy byly v rezerve penize z velke privatizace, ktere se na ro, misto prosustrovani a rozkradeni, mohlu vzit, jsou to prave zdroje, ktere zmene systemu brani.
    WANTON
    WANTON --- ---
    DANYSEK: Proto je tam to slovo výhradně, bobe. Např. Microsoft jako přirozený monopol jsem už zmiňoval.

    Soudem. Cease and resist dopis, pak zdržovací žaloba. Piece of cake.

    Pokud může stát hlídat užívání frekvencí, tak to může dělat i vlastník frekvence.

    Nudíš mne.
    DANYSEK
    DANYSEK --- ---
    WANTON: asi by sis mel lepe nacist zpusoby vzniku monopolu, zda se ze mas mezery ;-) Monopoly mohou vznikat (a take vznikaji) i bez pomoci statu.

    Kdyz tedy muzes podle sebe frekvenci vlastnit, jak chces vymoci sve vlastnicke pravo? :-) Jak chces vlastnictvi prokazovat? A predevsim jak chces dalsim lidem znemoznit, aby danou frekvenci dami nepouzivali... :) Prece kdyz vlastnim samotny radiovy vysilac, tak mam pravo jej pouzivat (ius fruendi) na libovolne frekvenci... nebo chces toto pravo uzit vlastni majetek nejak omezovat (stejne, jako to nyni cini stat)?

    Ve skutecnosti ani frekvenci vlastnit nemuzes - stejne jako vzduch. Tvaris se, jak mas strasne moc nacteno, ale ve fyzice mas mezery prokazatelne velke. Frekvence nikdo nevlastni - stat dnes pouze dle nejakych pravidel koordinuje jejich pouzivani. Abych byl presnejsi - ta koordinace je na mezinarodni urovni - tedy prekracuje hranice jednoho statu a cele staty se podrizuji mezinarodnim pravidlum.
    WANTON
    WANTON --- ---
    DANYSEK: Mám to chápat tak, že se mnou souhlasíš, že dnes monopoly vznikají výhradně DÍKY státu?

    Dá se vlastnit vzduch? Kde nemůžeš vymoci vlastnické právo, tj. technicky vymoci, tam neexistuje. To jsou i torrenty, zatím. Co nemůžeš vymoci, nemůžeš vlastnit. Obdobně Kolumbus nemohl prohlásit Ameriku za své vlastnictví. Proto lidé od nepaměti pozemky ohraničovali plotem nebo jinou rozhradou.

    Frekvenci vlastnit můžeš.

    Na tobě je vidět, že nemáš moc načteno.
    WANTON
    WANTON --- ---
    JIMIQ: jj, směr vystihuješ dobře. Jen jsem o jeden krok napřed IMHO. Dnes je spoření ničeno státní inflací, takže spoření (ať už do strožoku nebo ve fondech) jako alternativa průběžného systému IIMHO nemůže fungovat. Za 50 let bude mít 1 Kč uspořená dnes dvacetinovou třicetinovou hodnotu...

    Návrh na reformu průběžného systému

    1. Cílový idální stav (B)

    Dlouhodobá udržitelnost důchodového systému.

    Zajištění důstojného stáří.

    Zvýšení porodnosti.

    Propagace „správných“ hodnot u dětí a populace jako celku.

    Co možná nejmenší role státu v tomto odvětví.

    Co možná nejmenší množství státem placených zaměstnanců, kteří v tomto odvětví „pracují“.

    Snížení nebo zrušení daní, zejména sociální daně.

    2. Objektivní stav, kde se nacházíme pravě teď (A)

    Většina z nás se nejspíše shodne na tom, že průběžný systém s tím, že vymíráme, protože máme nízkou porodnost, je dlouhodobě neudržitelný.

    Většina z nás se rovněž nejspíše shodne na tom, že jakékoliv spoření nebo investice jsou obtížně realizovatelné pro většinovou populaci, neboť i) stát neustále znehodnocuje měnu a tedy úspory, ii) většina lidí si nespoří, ať už, že nemají z čeho, nebo že nechtějí (nic je navíc nenutí chtít – hedonismus dnešní společnosti, lidé hodnotí mít dnešní peníze v prackách více než mít v prackách peníze v budoucnu, neboli na důchod nemyslí).

    Reforma je tedy velmi obtížná, pokud uvažujeme pouze reformu průběžného systému (např. zvedání věku odchodu do důchodu, podpora porodnosti dávkami) nebo přidání dalších pilířů (spoření, investice ať už skrze penzijní fondy nebo jiné fondy investičního chrakteru).

    Základním předpokladem reformy je však její prosaditelnost. K tomu však musí být ve společnosti shoda (Svobodní nikdy nezískají přes 50 procent křesel v Poslanecké sněmovně), takže žádné radikální reformy nejsou dle mého názoru prosaditelné. Návrh reformy tak musí být přijatelný i pro jiné strany.

    Jakákoliv dnešní reforma stávajícího systému rovněž dle mého názoru problém s průběžným systémem pouze oddaluje. Průběžný systém s nízkou porodností je dle mého názoru odsouzen k bankrotu, jak klesá porodnost a roste dožití.

    Vnější řešení, imigrace, jako nejjednoduší řešení, má svá úskalí, která všichni vidíme např. na situaci v UK nebo jiných západních zemích Evropy. Dá se uvažovat o řízené imigraci např. z Ukrajiny, přesto ty rozdíly v kultuře nejsou zanedbatelné a imigrace z těchto zemí má svá rizika.

    Vnitřní návrhy řešení se potýkají s inherentní chybou průběžného systému (zejména porodnost) a inherentní chybou u spoření (zejména inflace).

    3. Návrh reformy - A->B

    Nikdo (pokud se mýlím, tak se omlouvám) zatím nenavrhl jiné řešení než zachování stávajícího průběžného systému nebo přidání pilířů.

    Již dnes však funguje „důchodový systém“ pro jinou část populace než jsou důchodci, a to děti:

    „Výživné (alimenty) nejčastěji představuje peníze, kterými má rodič povinnost přispívat na potřeby svého dítěte, pokud není schopno samo se živit.“

    Tato povinnost rodičů je nyní uvedena v ust. § 915 odst. 1 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“).

    V odst. 2 je však rovněž uvedeno, že „Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.“ (zvýraznění doplněno)

    Vyživovací povinnost (v různě kvalitě) je však stanovena i mezi jinými příbuznými (např. prarodiče a vnuci/vnučky, nově zešvagření příbuzní apod.).

    Podle NOZu tak mezi rodiči a dětmi platí vzájemná vyživovací povinnost, stejně jako mezi ostatními příbuznými i manžely. (Platilo to tak i za předchozí úpravy v zákoně o rodině.)

    Nesetkal jsem se s případem, kdy by rodič tuto povinnost dítětě (soudně) vymáhal. Je to tedy spíše morální povinnost, než aby reálně rodič své dítě žaloval, že mu má zajistit „slušnou výživu“. Alimenty se naopak vymáhají často.

    Dnes této (morální) povinnosti dítětě „konkuruje“ právě průběžný systém důchodů. Nikdo nespoléhá na své děti, že mu ve stáří zajistí výživu (včetně bydlení apod.). Existují případy, kdy děti dobrovolně dávají peníze svým starým rodičům, ale je to spíše výjimka a je to na bázi dobrovolnosti.

    Určitě však nezní proti srsti, když někdo u nás a z nás řekne „stát se o mne na stáří postará“.

    Když však mluvím se svými přáteli, kteří jsou z rozvojových zemí, morální povinnost dětí postarat se o své rodiče je v těchto zemích mnohem více zakořeněna a společností vymáhána než u nás (a než v západní Evropě). I když většina z těchto zemí má nějaký systém státního důchodu, většinou důchody nestačí ani na tu slušnou výživu a děti musí „pomáhat“ – (např. Ukrajina nebo další postsovětské republiky). Asiaté mají tuto morální povinnost rovněž velmi silnou, Arabové rovněž.

    Dá se přehnaně tvrdit, že v těchto zemích tak děti musí pomáhat rodičům ve stáří, protože stát nedokáže zajistit důchody ve výši, která by důchodcům stačila k přežití. (Jestli je to životní úrovní v těchto zemích nebo tím, že stát na tuto povinnost spoléhá jako např. v Uzbekistánu, pomíjím.)

    Co kdyby však tato morální povinnost dětí zajistit slušnou výživu svým rodičům byla nastavena stejně jako jsou dnes nastaveny pro děti alimenty?

    Jako základní předpoklad přechodu z průběžného systému důchodů na systém „alimentů“ pro důchodce považuji dobrovolnost. Stát by primárně ponechal zajištění této povinnosti na dohodě dětí a rodičů.

    Můj návrh reformy tedy zní:

    1. Stát by stanovil věk člověka, kdy tato povinnost dítětě vzniká obligatorně, tzn. např. 60, 65, 70 let. Již dnes je teoreticky tato povinnost povinná, ale nikdo ji nevymáhá, dalo by se tedy uvažovat o zavedení např. stejného tretného činu, jako neplacení alimentů s tím, že by tam bylo stanoveno, že tento trestný čin je i nezajištění slušné výživy pro své rodiče, kterým je nad xy let. Před tímto věkem rodiče by tato povinnost dítěti zůstala tak, jak je dnes, tj. ve sféře morálního pravidla.

    2. Jakmile by jeden rodič dítěte dosáhl výše uvedeného věku, dítě by přestalo platit sociální daň. (Přestali by ji tedy platit všechny děti rodiče.) Tím by dítě (děti) získalo třetinu ze své superhrubé mzdy na zajištění této povinnosti.

    Kolik z té třetiny mzdy by dalo svému rodiči, který dosáhl výše uvedeného věku, by bylo na jejich dohodě. Lze si představit situace známé z rozvojových zemí, že by rodič žil s nějakým svým potomkem a živil ho přímo, tedy bez plateb. Pak by se mohli děti dohodnout, že tomuto díteti budou platit poměrně náklady. Nebo si lze představit, že se děti budou skládat na nájemné apod., na výživu apod.

    3. V případě, že by děti nebyly dobře vychované, tj. byly by deliktventní, a neposkytovali by svému rodiči ničeho nebo málo (např. pod minimální mzdu) by na návrh důchodce vstoupil do hry stát a bylo by možné tuto povinnost vymoci podobně jako se vymáhají alimenty. Stát by v zákoně stanovil rovný minimální důchod, např. ve výši minimální mzdy, a tento důchod by platil ze státního rozpočtu důchodcům nad výše uvedený věk. Poté by tyto peníze vymáhal po dětech, společně a nerozdílně, nejlépe srážkami ze mzdy (ostuda u zaměstnavatele a kolegů v práci zaručena). Dítěti by však „sleva na dani“ u sociální daně zůstala.

    4. Bezdětní rodiče (ať již svou volbou nebo že nemohou mít děti a to ani adopcí) nebo rodiče s nezaměstnaným dítetem/dětmi nebo rodiče s dítětem/dětmi, kterému by ani třetina ze superhrubé mzdy nepostačila k zajištění důchodu svému rodiči ve výši minimálního rovného důchodu by rovněž získávali minimální důchod od státu s tím, že by se jednalo např. o dorovnání v případě, že třetina ze superhrubé mzdy dítětě je pod výši minimální mzdy.

    Výše uvedený návrh má tyto výhody:

    1. Podpora porodnosti

    Mít děti by byla mnohem větší motivace. Výnosy z této investice by se vrátily mnohem více než dnes, kdy děti jsou spíše (popř. pouze) splněním biologického pudu. „Zisk“ z této investice by tedy stoupnul a tedy i množství dětí.

    2. Podpora „správných“ hodnot

    Rovněž by bylo důležité, aby rodiče své děti lépe vychovali. Když je vychovají dobře, je pravděpodobnost, že se na stáří bez problémů dohodnou. Tyto hodnoty jsou již dnes v NOZu, ale jejich plnění je dnes diskutabilní. Kolik rodin je funkčních? Např. rozvodovost apod.

    3. Podpora vzdělání

    Investice do kvalitného vzdělání by se rovněž vyplatila více. Rodiče by tlačili na školský systém, aby poskytoval kvalitní vzdělání, záležela by na tom jejich kvalita života ve stáří. (Přepokládám zde přímou úměru, čím kvalitnější vzdělání, tím vyšší mzda dítěte.) Papír by již nebyl „jediným“ cílem vzdělání.

    Změna důchodového systému by tak mohla tlačit i na změny v jiných odvětvích, např. i soudního, viz níže.

    4. Přechod

    Na můj systém by se dalo přejít okamžitě s tím, že problémy při jeho zavádění nejsou obtížné odstranitelné (např. viz sociální daň níže).

    Minimální rovný důchod může stanovit stát stejně jako zavádí minimální mzdu, krátkým zákonem. Úprava NOZu a navazující zákony by se dělali podobně jako jsou dnes ustanovení v NOZU a zákony pro alimenty. Žádná velká legislativa by tak nebyla potřebná.

    Rovněž se nejedná o radikální krok ve smyslu toho, že bych chtěl zavádět něco nového, jen by se rozšířilo to, co dnes zde již je, tj. povinnost dětí postarat se o své rodiče. Tato povinnost zde byla i dle staré úpravy, která platila od cca 1964, takže žádná radikální a extrémní změna.

    Můj systém je rovněž dlouhodobě udržitelný, není závislý na inflaci, dle mého názoru nejlépe motivuje lidi mít děti.

    5. Další následky

    Ze zrušení sociální daně by vyplynulo, že člověk by od cca 40 let věku neplatil sociální daň. Zůstalo by mu tak ideálně mnohem více peněz (v tomto věku je nejproduktivnější a má tako nejvyšší plat), než by bylo potřebné pro placení důchodu svým rodičům, takže rovněž by mohl investovat přebytečné peníze (podle svého).

    Výše uvedený návrh má tyto nevýhody:

    1. Sociální daň

    Úplné zrušení sociální daně pro ty, u kterých rodiče nedosáhly důchodového věku, není asi reálné (jestli by to utáhly ostatní daně nevím). Nějaká sociální daň by tedy asi musela zůstat, neboť existují lidé, kteří jsou i) bezdětní (svou volbou), ii) s nezaměstnaným dítetem/dětmi nebo iii) rodiče s dítětem/dětmi, kterému by ani třetina ze superhrubé mzdy nepostačila k zajištění důchodu svému rodiči ve výši minimálního rovného důchodu a kterým by musel důchod zajišťovat výhradně stát.

    Pokud jsou mé předpoklady správné, tak by se tyto dysfunkce časem oslabily. Bezdětní by ze své volby přestali nechtít děti. Nezaměstnaní (ti dobrovolně) by chtěli pracovat, protože by jim rodiče vštěpovali „správné“ hodnoty, tj. i povinnost pracovat a neflákat se, a protože by museli živit své děti. Množství děti by vzrostlo, takže případů, kdy by děti ze svých nízkých mezd nemohly své dva rodiče uživit, by při množství dětí 3+, kleslo.

    Toto je jediné kriterium, které je závislé na čase a které se projeví až po cca 20 a více letech. Jinak však okamžitímu přechodu na můj systém nic nebrání (dle mého názoru).

    2. Vymahatelnost alimentů/důchodů

    Dnešní vymahatelnost práva je žalostná a u alimentů zvlášť. Reforma by tedy byla nutná i u vymahatelnosti téchto práv. Odebírání řidičáků ukázalo, že to jde i bez podstatnější reformy soudnictví.

    Potřebu podstatnější reformy jsem výše vyřešil tak, že by důchody platil stát a teprve poté by je vymáhal po dětech těchto důchodců.

    * * *

    Na závěr bych ještě uvedl, že radikální reformy, tj. anarchokapitalistické apod., jsou politicky neprosaditelné, proto jsem se zaměřil při budování mého návrhu výše právě na možné protiargumenty etatistů – zejména na takové ty názory „Co by svobodný trh dělal s lidmy bez dětí, nechal je pod mostem?“ popř. „“Myšlenka je to sice hezká, ale na její zavedení potřebujeme „nového komunistického člověka““. nebo „Myšlenka hezká, ale k jejímu zavedení bude potřeba postupné závádění a tedy 2 a více generací osvícených politiků.“

    Můj návrh se vlastně vrací k systému, který fungoval v Evropě a ve světě tisíce let a mnohde stále funguje, děti se musí postarat o své staré rodiče. Tato povinnost je formálně zavedena i v občanskéém zákoníku a byla i v tom komunistickém občanském zákoníku, není to nic „nového“, jen je tam, za účelem prosazení, přidán stát, jako garant toho, že ten systém „bude“ fungovat a že důchodci delikventním jednáním svých dětí nebudou „pod mostem“.

    JIMIQ
    JIMIQ --- ---
    WANTON: muzes se zde podelit o detaily, jakym zpusobem bys resil duchody? Mne by jak ideal pripadalo, ze by mel duchodce od statu garantovany zivotni minimum (jeho vyse je na dalsi debatu) a odvody by byly mensi nez dnes (treba jenom 10% misto soucasnych skoro 30%). Zbytek at si kazdy nasetri sam. Samzrejme soucasnym duchodcum by se doplacelo dle jejich soucasneho duchodu.
    DANYSEK
    DANYSEK --- ---
    WANTON: Nebo jak soukrome subjekty ovlivnuji pravidla statu s cilem ziskat monopol/kapital predevsim pro soukromy subjekt. Stat je pouze hloupym prostrednikem, ale je to predevsim soukromy subjekt, ktery se trh snazi svoji aktivitou pokrivit a nastavena pravidla zmenit ve svuj vlastni prospech.

    Vlastnictvi frekvence (vlneni urcite vlnove delky) je nesmysl uz sam o sobe. Ad absurdum by to znamenalo, ze nekdo muze vlastnit i svetlo - ktere je taky jen nejakou frekvenci (elektromagneticke vlneni o frekvenci 390-790 THz). Z opacne strany je to pak slysitelny zvuk (mechanicke vlneni 16Hz-20kHz). Podle anarchokapitalistickych teorii se tedy i fyzikalni jevy daji vlastnit, nebo jak to teda je? :-) A kde jsou teda ty racionalni hranice? Ted to vypada, ze anarchokapitaliste jsou banda zaslepenych ekonomickych pomatencu vnimajici vse kolem sebe jen pres vlastnictvi... :) Ignorujice treba fyziku a fakt, ze fyzikalni jevy nejake umele lidmi vytvorene hranice tak nejak neresi.

    Jinak frekvence uzivane wifi providery jsou sdilene - v jednom prostoru jich koexistuje obvykle i nekolik (zvlaste v husteji obydlenych oblastech; samozrejme k prihlednutim k technickym omezenim), a nikdo naopak nema a nemuze mit monopol - idealni konkurence to neni, ale to je dano prave predevsim temi technickymi limitacemi - frekvenci neni nekonecne mnoho a vzajemne se ovlivnuji. Nicmene vzajemne si poskytovatele konkuruji - kvalitou sluzeb, jejich pridanou hodnotou, doplnkovymi sluzbami atd.
    WANTON
    WANTON --- ---
    DANYSEK: Aneb jak vzniká monopol DÍKY státu...;)

    Na svobodném trhu by frekvence využívané nyní wi-fi providery byly jejich vlastnictvím, včetně ochrany soudy. Jinak, než všechny tyto providery koupit, by jim Kellner konkurovat s O2 nemohl.
    WANTON
    WANTON --- ---
    RUDOLF: Tak ono je to o politické strategii a Svobodní jsou zatím amatéři. Takový výrok by si neměl nikdo dovolit.

    Já se teď např. snažím změnit důchodovou politiku Svobodných a z reakcí jsem zatím dost překvapen.
    DANYSEK
    DANYSEK --- ---
    FRONEMA: lehce nabyl,lehce pozbyl :-)
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    Starosta vyloučený Svobodnými vydržel dva měsíce, potopil ho komunista - iDNES.cz
    http://usti.idnes.cz/...e-vydrzela-dva-mesice-f2j-/usti-zpravy.aspx?c=A150116_071917_usti-zpravy_skr
    GOONER
    GOONER --- ---
    RUDOLF: zdroj?
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    LOL!

    V sobotu jsme sněmovali.
    Zde je pár postřehů.
    1. Svobodní jsou jako myslivci nebo včelaři. Díky své racionalitě jsou atraktivní především pro muže. Takže na sněmu nás bylo asi dvacet na jednu ženu.
    Levicové strany dobře vědí proč tlačí procentuelní zastoupení žen všude možně. Spolky jako je ten náš, jejich kvóty jen těžko naplní.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam