ALMAD: Chápeš to naprosto správně.
Logiku argumentů libertariánů se, marně, snaží rozbít lidé již 130 let, počínaje německou historickou školou. Dnes mají libertariáni výhodu, protože nikdo v naší uspěchané době není ochoten načíst tři čtyři libertariánské knihy, aby mohl zkusit logiku libertariánů rozbít; slýcháme tak stále ty samé primitivní argumenty, na které máme již naučené odpovědi, šedé zóny u libertariánství jsou však zcela jinde, než si odpůrci myslí.
Vedlejší efekty, jsou-li nějaké, nikdy nemohou být horší než vedlejší efekty centrálně plánovaných odvětví ekonomiky. Když to zjednoduším, tak tvrdit, že vedlejší efekty aplikace libertariánských myšlenek jsou horší než aplikace socialistických myšlenek, je jako tvrdit, že jakékoliv ekonomické odvětví řízené za komančů centrálním plánováním mělo lepší (méně škodlivé) vedlejší efekty než to samé ekonomické odvětví po pádu komunismu a po jeho liberalizaci, což je empirií potvrzený nesmysl.
Teď by se mohl objevit i) protiargument přirovnávající lpění na logice libertariány za víru nikoliv odlišnou od víry lidí věřících v Boha nebo ii) protiargument založený na tvrzení, že libertariáni jsou fanatici, arogantní stvoření odmítající zlatou střední cestu, neboli kompromis. (Zde stojí za to uvést, že v Čechách se zlatá střední cesta používá v jiném významu než jak je chápána již od římských dob ve světě: Aurea mediocritas (Horatius, Ódy, 2, 10, 5) ve smyslu nespokojovat se s málem, ale nechtít příliš. Myšlenka prosazovaná v literatuře od Hésioda, filosoficky rozpracovaná Aristotelem a jeho školou.)