ALMAD: Pokud bych chtěl, aby reforma měla přecejen nějakou šanci na prosazení, tak bych navrhoval jen absenci státu na stanovení ceny za výkony, léky, apod. U cen se dá celkem jednoduše argumentovat a není příliš sporné, že když stát stanovoval ceny za komunistů, tak dost selhával a buď vytvořil převis nabídky nebo poptávky. (U léků stanovil dnes ceny zase špatně, jsou příliš nízké, takže musel reagovat na zahraniční kupce, kteří některé léky zkupovali a na české pacoše se nedostalo.)
Ono ale když by stát nestanovoval cenu, tak by muselo být ponecháno stanovení ceny na pojišťovnách a poskytovatelích (u léků na farmaceutických společnostech). Nutně by to znamenalo, že by se zefektivnila síť zejména nemocnic, což by znamenalo jich tak třetinu zavřít. Pak by to nutně znamenalo, že by se zdravotní daň zrušila a lidé by si platili zdravotní pojištění sami (i když by IMHO bylo levnější než dnes a s lepší kvalitou, zejména v rychlosti poskytování služby). Tady by se tedy muselo pomoci těm "nepojistitelným", takže by se z nějaké daně musela platit péče pro tyto lidi.
Takže třeba systém atestací ať si stát vklidu nechá, i když ten by sám o sobě potřeboval reformu jako sůl.
Takže to výše je dle mne "BMW", nikoliv "Ferrari".
"Oktávka" je perestrojka, tj. stanovit natvrdo standard a nadstandard.
Vše výše uvedené je ale politicky neprosaditelné, takže jen intelektuální cvičení.