GATTA_NERA: nevim, tohle se neda planovat a mozna me to tehotenstvi bude vic bavit:) ale mam jen pocit, ze je tu spousta deti, ktery by si zaslouzily taky domov - je to jeden z duvodu proc nejsem zastancem procesu umeleho oplodneni..

BAARKA: proč vlastní jen jedno?

POZITRON: tohel me velmi zajima, sama planuji mit vlastni dite jen jedno, pokud to pujde a jedno bych rada adoptovala, pokud to pujde..moc bych si rada o tom nekde neco precetla, hlavne jak se vyvarovat techto pocitu u ditete:))

ANICHQA: je, to jsme na tom podobne, mama byla tehotna, kdyz mi bylo asi 8 a taky to nevyslo. ale ja tedy nejsem jejich biologicka dcera, takze si myslim, ze to dopadlo dobre, pac bych pak treba mela nejakej iracionalni pocit, ze me maj min radi nez dite, ktery je "jejich", coz by ale stoprocentne byla blbost.

JULYZ: tjn..ale ne když je ti 18 a víc..a už si člověk vybojoval svojí samostatnou pozici..:)

BAARKA: U nas to byl naopak spis pokus dat dohromady rozvracene rodinne vztahy. Vlastne kdyby matka tenkrat ty deti porodila, nikdy by se pak nerozvedla s otcem atd. Zkratka by to dopadlo uplne katastroficky pro nas vsechny. Takze i dnes to vnimam spis pozitivne....

ANICHQA: u me to asi bylo tim, ze mama bojovala o zivot a videla jsem tatu jak je z toho znicenej, a byli jsme sami doma, ten moment a obraz nas dvou tam jeste mam...a moc dobre si pamatuju mamu s brichem a jak mi oznamovali, ze budu mit brachu, jak me na nej pripravovali..a pak nic, skoda

BAARKA: melo bylo asi 6, a vlastne jsem si vubec neuvedomovala, co se deje. Takze me to nakonec emocne zcela minulo.

ANICHQA: to moje mama mela podobny problem, akorat kvuli tomu byla pak desne dlouho v nemocnici..a me to tenrakt docela vzalo, bylo mi asi pet..

SARAJ: uplne souhlasim, tata ma od dvacet, osmnact a deset let starsi sourozence a poradny vztah ma jenom k ty o deset let starsi.

Moje matka teda po me jeste byla tehotna, mela to byt dvojcata, ale nakonec to nevyslo. Moc jsem toho ani nelitovala.

NIKKY: ja jsem si sourozence neprala nikdy. Vubec jsem nechapala deti, co se tesily na sve budouci bratricky a sestricky.

na druhej strane, ak píšete, že nadmerný záujem rodičov o vašu osobu vás obťažuje, táto zmena spôsobená novým súrodencom môže byť dosť úľavná :o)

SARAJ: No ja se ani moc nedivim..uprimne jsem si sourozence prala jen do urcity doby..a pak uz ani ne..nevim, asi urcita sobeckost, zvyk zit ve trech a pocit, ze rodice (ktery me samozrejme obcas dost stvou) jsou jenom moji..:)

EINSTEIN: hele,tak to budes jedinacek dal a ten - bude taky... takze si rodice vychovaji 2 jedinacky:)

zas takova traga to snad neni

CORNELA: 40tnici

BAARKA: já taky :)

EINSTEIN: ja bych mela radost..

najhorsie je, ze ani rodicia si to nenaplanovali...

SARAJ: my jsme celkem mala rodina a navic mame pribuzny v zahranici..ale i presto jsem v kontaktu s tetou, strejdou a bratrancema mini. jendou tydne v kontaktu.. u nas to celkem taky jede, ale nebylo to jednoduchy vzdycky...moje puberta se s tatou nekamaradila o on s ni..

SARAJ: Kontakt s rodinou? Co nejmene.

GATTA_NERA: stejny u mne:)

SARAJ: přítel je pořád v kontaktu i telefonicky, má dobré vztahy s rodinou. Já to mám jiné, jak je maminka na mě fixovaná, tak má potřebu o mě vědět úplně všechno, to je pro mě nepříjemné, takže tolik spontánně nevolám. Trochu příteli závidím jeho rodinu, je u nich veselo, u nás jsou všichni vážní.

jinak ja jsem v ty praci srovnavala odbornou a popularne naucnou literaturu na toto tema - byl to velky boom v dobe kdy jsem to psala...ale pobavilo to.. moje mamka je treba nejmladsi ze 3 dcer - benjaminek a je to neuveritelne videt ve vyberu jejich partneru,chovani, vztahu k rodicum ... tak mne obcas desi co ctu o jedinaccich

GATTA_NERA: rada bych,ale zemrela v mem pocitaci a pac jsem byla blba,tak jsem nezazalohovala...takto zahucelo mnoho seminarek...


hele jak casto udrzujete kontakt se svoji rodinou? drahej je totiz z celkem velky familie a treba vanoce, narozeniny atp fakt jedou ...a ja se necejtim

TAPINA: ja to mam takhle s bratrancema..mam dva starsi bratrance cca o deset let, josu to francouzove, ale mame k sobe desne blizko, jsme neco jak jejich mala sestra a vzdycky kdyz se vidime, tak delame dojem desne sehranyho tymu!:)

Můj manžel je takový atypický druh sourozence. Má bráchu staršího o 10 let, který v 16 letech emigroval. Ale když se třeba jen jednou za rok sejdou, tak je na nich vidět, jak k sobě nějakým způsobem patří, baví se jako kdyby se viděli minulý týden.

tak to mame presne..

pohle djedinacka, je pohled jedinacka:))

Muj pritel je se svym brachou nejlepsi kamarad..o bratrovi slysim denne (ma narozeniny stejny den jako ja:) zvlast kdyz ted je na stazi v Egypte...je ja uz jsem nemluvil s brachou tyden...musime koupit zase tu kartu a musim mu zavolat:)) a ja mam jeho brachu rada, jen mam pocit, ze musim delat stejne dobrej dojem jak na rodice:)) haha

a mam trosku strach, ze mezi s sebou rozebiraji uplne vsechno, vcetne me, coz mi trosku vadi..

SARAJ: nechceš nám tu seminárku nasdílet?

Jinak přítel má bratra a jak oba máme jiný přístup k věcem vznikají z toho nedorozumění. On nechápe a nemůže vědět, jak vidím věci já, jako jedináček, protože to nezažil. Ale vždycky si to vysvětlíme.

BAARKA: pro mne ne teda.. mne se jednou za cas stava, ze proste vyhlasim neco jako sverovaci embargo, uz proste nechci nic slyset,vedet nic.. a potrebuju se venovat jen sama sobe..pak mam zase silu na ostatni.
na skole jsem delala jendu seminarku na tema souroenecke konstalace a celkem vtipny.. pritel je treba starsi brat a ma maldsi segru,ja jedinacek jak remen.. obcas je to celkem sranda souziti