BIOH: puntickar by usazoval do sterku:) muzes udelat loze ale vlhkost imho nevadi, jde o to zhutneni podkladu.

SNUPAK: lepší usazovat jen tak do hlíny nebo udělat lože z písku / štěrku?

BIOH: no mam:) co by te zajimalo? kamenolom si zvol podle druhu a barvy kamene co se ti líbí, zavolej tam a domluv se ze si prijedes vybrat. vetsinou se ochotou zrovna neroztrhnou...doprava vetsinou vlastni plus jerab. auto s rukou je taky mozny ale slozi ti to sotva za plot. hodne zalezi jak daleko od mista kam zajede jerab chces ten kamen umistit. 4-5 tun to mas tak 2 - 2,5 kubiku velky kamen.

ten kamen bude nejlip vypadat zapusteny do terenu. je dobry pripravit si jamu 30 - 40cm hlubokou ( podle velikosti a tvaru), nejaky kameny nebo tramky na podlozeni bude-li treba (jerabnik musi vytahnout kurty na kterych bude sutr viset) no a pak zahazet zemi a hutnit. zalezi podle stability ale vetsinou neni problem..

bezna cena je kolem 200.- za tunu. nekde maji kategorii zahradni kamen a to pak je kolem 1200.-/t. dopravu a jerab sezen nekde v okoli, ujete kilometry jsou velka polozka..

chceme do zahrady kamený monolit - máte někdo zkušenosti s nějakým kamenolomem, dopravou, pokládkou etc... asi něco kolem 4 - 5 tun

FEFTAN: tak předne si myslim že dávat to do pytlů neni uplne ono, hlavne kvuli pracnosti jinak v plastovym pytli bych se bál nejakýho trochu jinýho procesu toho hnití /rychlejšího/ takže tam by mohl bejt po tech pár mesících kompost jinej předne pustí hodne vody která bude ne dne pytle.. možná ve spodní části pytle udelat nejaký odvetrávací díry by asi fungovalo dobře.. dál je třeba počítat v jaký fázi to je pokud je to málo tak bych šel do igelitu s se spodním od vetráváním / ale necpal bych to moc / a v postoupilejším stádiu rozkladu bych rači zvolil jutový pytle tam už by to mohlo bejt docela jedno že se k tomu dostane víc vzduchu... co je ale uplne nejpřednejší bych zkusil vymyslet jinej způsob skladování... pro vetší množství kompostu bych volil 1/diy konstrukci z kari sítí s tim že ideální na následnou manipulaci je udelat na jedný strane odjímatelnou spodní třetinu /kvuli odberu.. 2/jinak se obdobný klece prodávaj dle velkosti a materiálu od dvou do peti táců jestli budeš chtít pošlu odkazy....

Nedokázal byste mi někdo poradit v čem nejlépe skladovat(maximálně pár měsíců) kompost?
v prodyšnejch pytlích anebo naopak v plastovejch neprodyšnejch pytlích? mám ho najednou nějak moc a chtěl bych ho krapet uložit na léto

KAZMON: diky pane za nakopnutí :), práve jsem se zamiloval do toho matrose :) Ferona hlasa 15Kc bez dane/m 10mm hladkyho prutu. Ginegar vyjde na 260kc/ m odvinuty z role siroke 6m. To bych se mohl vejit do 2 litru. Jupi jeee.

Foliovník z tech trubek neni nezajímavej, já bych se ale vrátil ke klasice a to jak kvuli cene, bytelnosti, tak kvuli zjednoduššení stavby:
svařovanej nebo zdrátovanej foliovník z roksoru... //v průmeru0,5cm// roksor stojí ve ferone cca 15kč bez dane za metr.. čož je zahubičku když spočítáš že je třeba 3x4m /do oblouků/ plus 3x3m /podélne kvuli stabilite/ což se vejdeš do pěti kila...
na různý vchody a otvory na větrání bych nevymejšlel nic složitýho, jen bych vetší přesahy folie..
co do krásy nic moc, ale videl sem jak se spodek, do cca 0,5m řeší barevnou agrofolií. Videl sem zelenej, ale myslim že jakákoliv přírodní barva to napohled určitě zvedne....
pro představu:

BUBLINATOR: diky, ty spojky si asi odpustim, protoze by to zbytecne prodrazovaly.

kdyz si to tak predstavuju, tak by to asi slo udelat cely z pe trubek a mechanickych spojek connecto a pak bych ty trubky asi naplnil piskem at je to stabilnejsi. na slunicku to sice rychleji degraduje ale nejakou dobu by to melo vydrzet. vyslo by te to asi na sest set

zdar, chystam se letos na foliak, nemate nekdo zkusenost se stavbou z PE trubek a obloukova konstrukce? Chci neco maleho na zahradu, pocitam 2x3m.

ok, rozumím:)

BUBLINATOR: hele mohli bysme polemizovat:
já mám nastraosti asi 100 myskantáku a 70 peniset už třetí rok a na podzim stříhám většinu z nich každej rok. nekterý lidi to vyložene vyžadujou z důvodu připravenosti na jaro čili nejde o lenost... nezamrzná hloubka//je hloubka, kde je v nevetších mrazech nad nulou// je u nás podle oblasti a druhu půdy až 150 cm, jenže tady nejde o nezamrznou hloubku,ale o hloubku kam se dostane ten intenzivní mráz, kterej tomu už ubližuje....beru v povedomí, že sou trvávy zamulčovaný dostatečnou vrstvou borky..a navíc opakuju, že šlo o okrajový téma jestli ten človek na zahradě třeba má....atd.

sry nechci prudit sem rád, že sem přispíváš :) mám proste takovejhle názor na to a vim, že se se spoustou odborný veřejnosti neztotožnim, jenže vetšinu témat rozebírám s lidma co se v tom pohybujou nejakej pátek a netvrdil bych tady nikomu neco zámerně spatne, k tomu nemám důvod...

kdyz to svazes tak to slouzi porad jako okrasny prvek v zahrade (myslim ze pokud ma zahrada peknou kompozici, tak ty travy plni svuj okrasny ucel i v zime), a uklizis stejne - listi ze stromu, odpad z trvalek apod. jinak nezamrzna hloubka je u nas 6O cm a ze zkusenosti vim ze vymrzaj i starsi rostliny a pricinou je jejich riznuti na podzim (samozrejme zalezi na konkretni lokalite). navic kdyz to svazes tak se ti to nelame a argumentovat tim, ze sveho klienta pripravis o zimni okrasu zahrady (zahrada je pak vic zplostela), za kterou on zaplatil a ktera ma svou roli v celkove kompozici, jen kvuli sve lenosti je dost neprofesionalni

BUBLINATOR: Trávu nemůžeš házet do jednoho pytle, je pravda že neni uplne běžný trávy stříhat na podzim, ale obecenjší je že to seříznout jde./Stará zahradnická škola si rve vlasy/ Podle stáří, když už zminuješ to promrznutí, je možný že nejaký ranně vysazený kusy by mohly zmrznout, ale více vzrostlý trávy jsou už bez rizika. Navíc zamezíš rozptýlení suchejch stébel po zahradě a na jaře nemusíš tolik uklízet. Vysoký klasiky jako penisetum, miskantus, boutelua maj kořeny cca až dvacet čísel do zeme kam se už mráz v našich končinách nedostane. Navíc konkrétne temhle druhům mráz zas tolik nevadí. A tady bych se nebál stříhat na podzim.
Ale další rozšířený druhy jako je třeba kostřice nebo ostřava, druhy který jsou nižšího vzrůstu do půl až metru by opravdu hrozilo zmrznutí, ale je pravda že nekterý z tehle nižších druhů můžou zmrznout tak nebo tak.
***
Sem za, že sem to bral jako okrajovej příspevek a nerozvádel sem to. Představil sem si jak nekomu uprostřed zahrady ční dvoumetrovej miskanták/kterej může mít přes metr v průmeru a docela často se sází mezi různý kameny a skalky, kde je následný hrabání atd. složitjší/ a me jakožto človeku, kterej se s tim každej rok najaře nekomu sere, napadlo-seknout dokud to neni snehem polámaný a všude rozházený.

KAZMON: Okrasne travy bych nechal, jen bych je svazal. Kdyz to riznes, je vetsi pravdepodobnost, ze to vymrzne

FALLENANGEL: jj, osobní zkušenost-žádná, ale co sem zatim vysondoval/nic těžkýho to neni/ tak je důležitej ten rozměr komposteru nebo kompostu.. a pak je taky potřeba mít tech žížal dostatečný množství -když jich je málo hrozí že vychcípaj resp. se nebudou množit potřebnou rychlostí
konkrétní čísla zatim ale nemám

wow, jen jsem sem vlez, uz sem se dozvedel kupu veci

book :D

KAZMON: myslel sem letní řez samozrejme...
jinak me ješte napadá mladší stromky se daj omotat jutou-proti mrazu a na náchylnejší stromky nebo rostliny na přezimování omotat rákosovou stínovkou
například pokud máte takovou araucárii v záhone/nejde přesunout na zimní zahradu/
je na tu nejvetší zimu dobrý přehodit jutovinu přes špici a tou stínovkou udelat takovej zábal celýho kmene vetve samosebou uvnitř..
ideální je taky poschovávat vše do co nejvetší vrstvcy mulčovací kůry, třeba práve ty růže.

SKINNER: jinka ta vertikutace- tpo je takový agresivnejší hrabání-jedná se vlastne o odstranení uschlých stébel-tim vzniká prostor pro nový, mladý stébla.. jde taky o celkový provzdušnení travníku. bacha na hloubku toho kutání ta nesmí ani v nejmenším zasahovat do zeme - mohlo by dojít k narušení kořenů.
používá se na to samozřejme vertikutátor podobnej sekačce, ale upne nejlepší, pokud polcha neni pet hektarů, sou vertikutační hrábepoužívá se nejdřív hrubá strana a pak ta jemná. musí se dodržovat hrabání do kříže/aby vznikaly jednotlivý trsy/ takže ve finále človek vlastne hrabe celou plochu 4krát