KUTAS: No a jelikož tady ty příspěvky uz tu vážně nejsou tak to tak nak popisu jak to dělám ja:
Roli hrál rozměr komposteru a bylo myslím důležitý mít výšku min. Dvakrat víc než šířku, štěrbiny na provetravani a větší množství žížal. Ja přidávám trochu zmiňované bakterie a horkou vodu při téměř každé nové varce... dal uz jen měříme teplotu, aby první aktivní část kompostu čili vrchní nižší třetina neměla víc než 40 stupňů, střední část by se neměla min než 30 ani víc jak 70 stupňů( kvůli malé nebo moc velké činnosti mikro fauny) a spodní část ma postupně chladnout na okolní teplotu ... nakonec zaměříme pH spodku, kde absolutní spodní hranice je na 5,5... ideál je neutrál.

Ono hodně taky záleží na co se výsledný produkt použije třeba takovým kyselomilnym rostlinám by vyšší kyselost pomohla ( ale to se bavíme o úzkém kruhu konifer rododendronu a azalek/ na zeleninu chceme pH co nejblíž k sedmi/)

Celá ta sranda mi netrvá déle než šest měsíců. Výsledek na obrázku. Zpracovany kompost nalozim do proderaveneho plastového sudu od piva. Zhruba do poloviny zasypu hrst zizal( k velký nevýhodě přispívá asi ten sud, ze se mi tam ty žížaly nechtějí množit velká vlhkost, takže doplnuju) nakonec proleju hustou směsi ( do menšího hrnce přidám vodu 150g melasy a půl kostky droždí, vše rozpustim při teplotě okolo 60 stupňů).
Ve snaze založit další kolonii bakterii, které vzniknou údajně díky reakci te melasy s drozdim. Bakterie vytváří látky zvané galaktolipidy, které příznivě pusobi na chlorofyl a tudíž usnadňují fotosyntezu.
Nechávám měsíc odlezet, potom vše opatrně vysypu otočím mokrym nahoru a opakuju melasovou zálivku po dalším měsíci je kompost s kyselosti nekde okolo 7,5 a na obrázku je patrný ze jde uz v podstatě jenom o zizali humus, známky slámy a vlákniny jsou uz zanedbatelné....

KUTAS: Jasan, jen ze je tu ta diskuze o kompostu je vedle. U me se dřevem nepochodite. Důvody jsem vysvětloval. Z mého pohledu je ten kompost u vas relativně v pořádku. Jinak bych se nebránil tomu využívat ten potenciál dřeva doplna čili spalovat do nejmenší vetyvky.. nemyslím to úplně doslova snad si rozumíme no a pokud něco prebyde a vyloženě je třeba to zkompostovat tak přidat správný činitel ( nejlepší jsou kobylince ve slame) plus nějakou zásadu... samoze lepší nedávat na jedno místo ale rovnoměrně přidat spolu s dalším.... jelikož proti ostatnimu nemám žádnou výhradu...

Chtěl bych rict, ze sem rad za všechny příspěvky, názory... ale téma kompost bych tímto uzavřel ! Charakter auditka je jinde.. vkládejte fotky a delte se o nápady řešení jednotlivých konstrukčních problému, nebo zahrady jako celku! Diskuze ma fungovat pro lidi, kteří chtějí poradit nebo mají řešení ... polemiky jasných témat jsou vítány, ale neměly by se stát prioritou!!

Celulóza a lingin tvoří cca 80 % všeho dřeva... zbytek jsou usazeniny tam se můžou vyskytovat zajímavé prvky ...
proč se dusík používá při ochranné atmosféře v nádržích s horlavinami první třídy když podle vas vyhori z obyčejného dřeva?? Dusík je nehorlavy prvek stejně jako draslík a hořčík ... nic víc zajímavého se ve dřevě nenajde.

Je to typická vlastnost českého nimroda, ze si vymysli "pravidlo, které platí" v jeho případě a používá ho obecně. Když o problematice neví prakticky nic a příručce mladého kutila píšou ze je to OK!!

LINKOS: Jak velkej obsah dusíku ti teda roste v celuloze??? Navíc změřtesi svůj zhraradkarskej kompost tycovym pH metrem než budete stepkovat další větyvky.
Ono za ty roky az se vám dřevo v komposte totálně rozloží uz budete myslet možná jinak.

Co patří do vašeho zahradkarskeho kompostu je vaše věc.
Do kompostu se dřevo nedává!!!!

A ve svých bio snech, ze ne konzumujete karcinogeny z každodenního jídla.... když se ty různý látky prohání vesměs všude okolo nás uz 150 let a strasite igelitem nebo natrenym prknem lol
Proste tvrdíte celou dobu velký nesmysl v obou případech.

KAZMON: ale to tvoje "jen" C ma zasadni vliv na vazani zivin v pude + vazani vody atd. Kolik N ti tam zustane,i pri premene na biouhel ti vetsina N schori,co teprve kdyz to palis na popel.

Mohou dostat do potravin... Ono jde o to,ze jako spravny zahradkar co kompostuje vse co mu na zahrade vyroste,tak i tyto rostliny, by meli projit kompostem. Levne potravinarske cosi nejim a kdybys chodil tim polem budis,pri velke fantazii.
Ale jde o princip,davat si do zahrady neco o cem vis ze to je karcinogeni a oddelit to igelitem ktery uv pomerne rychle rozklada a uvalnuji se dalsi karcinogeny do pudy v ktere pestujes jidlo,je jednoduse divne a nabadat k tomu dalsi je jeste pidivnejsi.

LINKOS: Nechápu, topení.. nic? A co myslíš za jiný látky v celulóze a ligninu jen smesy C O H ?
Navíc ty zajímavější látky ( který by se tam mohli vyskytovat)jako N K Mg se hořením mění na oxidy, což je pro kompost slast.

Ano kreozol uvolňuje karcinogenní látky, který se při nespravne manipulaci můžou dostat do potravin.
Kolik karcinogenu, ale denně člověk vstřebá jen levných potravinářských tuků nebo procházkou okolo pesticidy osetreneho pole ...

KAZMON: ano na záhonech s okrasnými rostlinami se není čeho bát vyrostlé rostliny pak nezapomeň odvést na skládku nebezpečného odpadu. :)

Hlína z lesa je ale něco jiného než kompost do kterého se na začátku přidali piliny.
To je hezké, že popel obsahuje hodně vápníku, ale co ten zbytek? Kolik si toho ztratil odhořením? Kolik hmoty si tím ztratil? To co obsahuje popel obsahovalo i to listí a piliny, ale popel spoustu toho co obsahovalo listí a piliny už neobsahuje. Chápeš jak to myslím? Spálením na popel toho spoustu ztratíš.

Jsou lidi co si kompost i z listí pochvalují dávají ho i pod rajčata a podobně. Nebo se dá dát pod stromky, má to jednoduše lepší využití, než to za velkého kouře pálit někde v zahradě.

Takže: spalování je pro lidi co si s tím materiálem nedokáží poradit, jinak existuje několik vhodnějších postupů.

KUTAS: je to zkratka olej z dehtu. obsahuje to spoustu nebezpecnejch latek co se po nejaky dobe muzou uvolnovat do pudy. coz vadi hlavne v zahonech se zeleninou a vubec jednoletejch rostlin. v okrasnejch zahonech a na ostatnich mistech se neni ceho bat.


LINKOS: no uz sme to tu resili tolikrat, jo je to bezna praxe. Ale vychazim z faktu, cas a kvalita.
ona ta praxe se rozsirila vlastne kvuli tomu samemu co se ti na tom libi uklidis a mas toho vic!
ono to pridavani stepky ma duvod hlavne kvuli provzdusnovani a pribytku biomasy. Ta nevyhoda je ta kvalita, kdyz mas kompost plny ruznych plisni, drevokaznych hub a hmyzu?...zkus si v hline z lesa vypestovat mrkev nebo papriku...
v kompostaracch primaichaji co je potreba a ta kvalita toho kompostu nebude takova jako kdyz budes mit kompot ciste travu bakterie a spoustu zizal, jednoduse doma uvaris lip. Akdyz uz to budes chtit "redit" tak je prece spoustu porozivyho materialu, kterej se bude chovat neutralne k tomu kompostu.

no a s tim popelem.. to je hlavne o vapniku jako jednom ze zakladnich stavebnich kamenu vseho zeleneho.

:D jinak spalovny, ono se bez podivat na ty masiny do nejaky velky kompostarny

KAZMON: chápu z jakých informacích vycházíš, sám sem je taky mnohde četl, ale dovolím si nesouhlasit.
zásadní při přidání pilin je dostatek dusíku a čas. Je potřeba aby bylo palivo které pomůže piliny zkompostovat a samozřejmě čas aby proces mohl proběhnout. Vápnit je pak zcela zbytečné.

Spálit větve je podle mě to poslední vhodné, výsledek ukládání uhlíku a dalších látek v rostlinách je ztracen v ovzduší, je to už přežitek. Vhodnější je to použít jako mulč, nebo přidat do kompostu, pokud možno nadrcené, drť je přeci jen menší než běžná štěpka. Úplně nejlepší pak je dělat biouhel http://biouhel.cz/

Pokud "odpad" zkompostuješ není to odpad je to zdroj organické hmoty pro zahradu. Odpad to je jen pokud to bez využití vyhodíš.
"Kompostárny" které spalují větve nejsou kompostárny, ale spalovny.


KUTAS: není potřeba vápnit, je potřeba přidat ale další látky které pomohou s rozkladem. Obecně hovna všeho druhu. Kravý, konský, slepičí, či produkt ekotoalety.

Jak to beru já jde o to, že dřevo samo o sobě rozkládají různé houby, hmyz atd, to dlouho trvá, v přírodě se ale jedná o běžný jev v lesích, pokud tam zůstane nějaká organická hmota. V přírodě je to pozitivní jev, uhlík se rozkládá pomalu, umožňuje rozvoj života v lese, zadržuje vodu. Což ale není zrovna to co chceme v kompostu, tam to chceme urychlit.
Pokud tomu přidáš "palivo", nějaké ty hovnáky a dřevo máš co nejmenší, proces urychlíš. Proto je třeba vhodné sbírat listí sekačkou, hezky to pomeleš a nabereš k tomu i nějakou tu trávu, čímž to urychlíš. Proto se taky doporučuje drtič na kompostování spíše než štěpkovačka.

KAZMON: co je problém kreozolu?

Takže kompost, kam se dává i listí a zbytky nějakých dřevin + tráva a kuchyňský odpad, je potřeba ještě vápnit?

CIANKAL: Nedoporučoval bych ani do záhonu ani do kompostu = kyselost ...
Zajímalo by me, jak je na tom s kyselosti takovej kompost do kterého se přidávají piliny/stepky/listí bez následný úpravy zásada/ vápno !!

Ideálně větve i piliny spal ( některý velký kompostárny maj masiny co dřevo stepkujou a rovnou sezehnou) a popel se dá použit do kompostu úplně nejlíp!

Snad je jasny, ze kompost ma byt kvůli zuslechteni půdy a ne na řešení odpadu ...

Tady je příklad domácího komposteru a oddělených záhonu pomoci prken sic obsahující kreozol, nicméně díky jednoduše igelitu se kontakt půdy se dřevem v truhlících zamezí.

Jinak se vrátím k prazcum a jejich likvidaci, firma se přímo zabývá odvozem nebezpečných odpadu
Home
http://www.ahv.cz/