• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KAZMONGREEN BUILDERS - Zahrada - návody na zakládání a údržbu zahrad - rady a řešení, ptejte se, podělte se o své zkušenosti
    rozbalit záhlaví
    HOUBA
    HOUBA --- ---
    PETINY: jsem vždycky myslel, že Lagerstromeria kvete jen růžově.
    PETINY
    PETINY --- ---
    tak prosímvás, je to Myrta Krepová (Crepe myrtle), v česku známá také jako Lagerstroemie, případně Pukol (okrouhlolistý atd). V česku prakticky neznámá, ale je to údajně nejdéle kvetoucí rostlina na světě - 120 dní :)
    KAZMON
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    Otázka je jestli je to zaručeně strom..
    Platan to nebude podle listu mi to připomíná spis akát, ale kdyby to byl přerostly ker tak tipuju nějakou hlohyni nebo tavolnik, lepší fotka struktura listu s květem by prozradila víc :)
    PETINY
    PETINY --- ---
    pozná někdo ze zdejšího osazenstva, co je to za strom na obrázku?
    podle kůry se to podová nejvíc nějakému platanu, ale ten tak nekvete imho...



    VOJTAM
    VOJTAM --- ---
    KAZMON: Díky moc za vyčerpávající odpověď.
    Je to asi 100letá třešeň, půdu máme právě pískovitou vůbec ne jílovitou. Jinak je to strom na obyčejné zahradě, takže závlaha když prší atd...
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    VOJTAM: Raději nějaký drenážní material, ale 10cm nevidím problem.

    Záleží co je to za stromy a jak jsou starý, jakou hlínu použít Atd.

    V podstatě, pokud se používá správná půda u většiny ovocnaků tedy zásaditou a vzdušnou, pisčitou vůbec bych se nebál.

    Problem by mohl nastat pokud by se použila nějaká jilovytá, Hutna zem.

    Mladý stromky muzou začít zahnivat sice meruňky broskve třešně svestky, sou náchylnější mají rady vzdušnou hlínu a teplo u kořenu, proto by mohl nastat problem...

    Další faktor je zavlaha jak často a kolik litru.. šlo by to zredukovat a kontrolovat kminky...

    Starý stromy se s tema 10 Cm naprosto v klidu vyrovnají

    A jinak při jakýchkoliv pochybách ke stromkum vyrovnat zavlahovou mísu a dorovnat drenážním ozdobným materiálem( vlastně čímkoliv co by dostalo ke kmeni vzduch)
    VOJTAM
    VOJTAM --- ---
    Ahoj,
    mám dotaz, vadí kmeni vyrostlého ovocného stromu, kdybych ho trochu cca 5-10 cm obsypal hlínou? Chci srovnávat zahradu a někdo mi říkal, že se to nedoporučuje.
    Díky
    IBERIA
    IBERIA --- ---
    Rádi bychom v činžáku na Žižkově revitalizovali betonový dvorek, potřebovali bychom nějakého zahradního architekta nebo nevím koho přesně na vytvoření projektu. Nasměroval byste mě někdo? Nebo má někdo dokonce podobnou zkušenost?
    Narážím tedy na poloviční odpor ostatních nájemníků, ale zároveň bychom s dobrým projektem mohli dosáhnout na grant od městské části, což by bylo zajímavé.
    Předem všem děkuji.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KAZMON: já celou dobu tvrdím jen to, že uhlíkatý materiál má smysl vracet do kompostu/zahrady. Má to zásadní vliv na správné kompostování a kvalitu půdy. Tudíž oponuji tomu, že to důležité zůstane v popelu, což není pravda, zůstanou ti tam nějaké minerály, ale uhlík i to málo dusíku se dostane do ovzduší. Pokud přidáš dostatek hovňáku, vznikne ti kvalitní kompost.
    Já zase nechápu myšlenkový pochod všechno listí,dřevo spálit a pak dovážet kokosovou drť a palmové vlákno. Kolik tisíc kilometrů to sem putuje?

    Ano chemikálií dostáváme do životního prostředí dost. Ještě v dnešní době znám lidi co pálí na zahradě igelity, petky v kamnech atd. Přiznám se bez mučení, že tu její studii jsem nečetl. Klidně ji sdílej. Pokud vím, tak Brno mělo tu smůlu, že jim tam postavili spalovnu a protože chceme vydělat hodně tak jim tam vozí na likvidaci i plasty z Rakouska. Stejné znečištění není všude. A postupně se to zlepšuje.

    Ošetřovat dřevo chemikáliemi je spíše snaha prodat pocit bezpečí, že ta střecha fakt vydrží, než něco praktického. Máme dům kde jsou krovy staré asi 130 let, a kupoduvu jsou zdravé i přes to, že to tehdy nikdo nestříkal žádnou chemkou. Taky tu máme dřevěnku neznámého stáří, je pravda, že na návětrné straně by si zasloužila nějakou tu protézu, ale jinak je taky zdravá. Ono totiž je potřeba ještě vlhko k tomu aby dřevo šlo do kopru. EU navrhovala,že dřevo napuštěné chemií bude klasifikováno jako nebezpečný odpad. Pokud budu dělat nějakou pergolu, tak ji pochopitelně zastřeším a pak není potřeba to ošetřovat. Nemluvě o tom, že když už ti to prodejce nenatře jen potravinářskou barvou aby to vypadalo, tak to natře/stříkne po povrchu, tlaková impregnace se moc dělá a navíc jak známo tesaři dělávají z mokrého dřeva, což dále snižuje účinnost impregnace, protože se opět spolu s vodou vynese na povrch při schnutí. Pak už jen počkáš na první větší déšť a máš to hezky ztečený v půdě, pískovišti, nebo kde si to použil.

    Jednak se tu stále bavíme o pilinách a listí ze zahrady, kde známe původ a čím jsme to stříkali, případně předpokládá se, že když si vezmeš od někoho hromadu pilin, že to nebude z napuštěného dřeva, nebo nepůjdeš k truhláři co dělá z lamina, to je snad jasný ne?
    Navíc postřiky mají ochranou lhůtu a i když jejich prodejci rádi kecají postupně se rozkládají + kompost je schopen odbourávat různé chemikálie.

    Upřímně by mě zajímalo co víš o ošetření těch palmových vláken a kokosové drti.

    Mám takový pocit, že mě tu za chvilku začneš přesvědčovat o tom, že chemie na zahrádce je hrozně dobrá věc a že jsem retardovaný neznaboh, když to nechápu.
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    LINKOS: Clovece, ja se tady neminim handrkovat o tom co kde kdo rikal! Nic nepodsouvam dokonce ani netvrdim(N v popelu?). Chemicky rozhled nemam nikterak valnej. Mel jsem za to, ze vzdusny dusik N2 je snad ve vzduchu a na uplny zlomek sekundy na HCN reaguje pri horeni az se zmeni na vodu oxid uhlicity a dusicity!! (obrazek nemel dokazat, ze by melo N zustat v popelu, ale to ze se v celuloze nevyskytuje. ///Ve finale teda N "vyhori" ze dreva, kdyz tam vlastne ani moc neni??tehle pochod nechapu/// ) Jinak si umim pomerne zive predstavit,ze ta reakce horeni vetvi neprobiha totalne laboratorne a vysledny produkt neni jen popel ale smes. Tak to taky bylo mysleno. Jak rikam, pokud to nekdo kompetetni poradne vysvetli budu jen rad.

    Chtel bych rict, ze sem nechtel pusobit ofenzivne ohledne toho dreva v kompostu. A opet pripominam, ze je to bezna praxe(s cinitelem). Zvazuju fakta,kriteria: Rychlost a kvalita. A vitez je bezdrevnaty kompost o pul roku a cca 3 stupne pH. Navic neni to pouze moje vec, ale dlouholeta zaleitost kolegu zahradniku. A ja jen uvadim na pravou miru prave ten rozdil mezi kompostem k zuslechtovani nebo recyklaci pudy a kompostem pro reseni odpadu ze zahrady. To jsou dve diametralne ruzne veci, aniz by se ovsem vylucovaly!
    jinak jak uz jsem take psal, ze vhodneho poroziveho materialu na provzdusneni je prehrsle. Pouzivam palmove vlakno, kvui dostupnosti, ale takova kokosova drt, ktera nestoji ani dve kila za 50 litru je ideal. Pomerne k obsahu s rozumem.

    ad polutanty: Existuje studie jedne slecny z brnenske fakulty, ktera vcelku podrobne popisuje pomer uvolnovanych PAU a PAH polyaromatickych nebo polyciklickych aromatickych uhlovodiku, jako nejnebezpecnejich latek obsahujici impregnace a i plast(krom pvc). Nejvetsi problem jsou velke tovarny spalovny a tak dal ktere vyprodukuji vetsinu. Ajelikoz se to siri vzduchem tak je to temer vsude. Samozrejme pesticidy jsou na tom z nebezpecnosti a vlivem na organizmus a zivotni prostredi mnohem hur. Dokonce nektere pesticidy musi kvuli zpusobu pouziti byt systemove takze se primo vyrabi tak, aby zustavaly v rostlinach. Takze nejde o rezignaci nybrz o zdravy rozum. Absence drevenych prvku v zahrade velmi omezuje jeji pusobeni a majitele znacne ochuzuje. A nenaipregnovana pergola nebo rost nebo cokoliv bude za kratky cas v panu.
    Ano impregnace obsahuje nebezpecne latky, ale i kdybychom se zbavily veskerych plastu a jinych veci obsahujici nejaky z polutantu, bylo by ve finale platprtny protoze naprosto drtiva vetsina toho bordelu nafouka a naprsi.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KAZMON: nikdy jsem neříkal, že ve dřevu natož v celulóze je nějaký vysoký obsah N, nepodsouvej mi laskavě co netvrdím. (proto taky píšu, že je potřeba k rozkladu pilin, listí dodat N)
    Reagoval jsem na tvůj příspěvek kde tvrdíš, že N ti zůstane v popelu a já říkám, že ne, naprostá většina toho shoří a konce i ten obrázek kterým se mi snažíš dokázat opak to potvrzuje (HCN).
    N se skutečně používá jako ochraná atmosféra, ale to dvouatomový N s trojitou vazbou. Ale to není to co máš v organické hmotě, tam máš díky fotosyntéze různé sloučeniny s N. Nemůžu za to že nevíš, že rostliny jsou schopné vázat vzdušný dusík, buď přímo do sebe, nebo některé symbiotické bakterie do půdy.

    Dřevní hmota je pro tebe zřejmě překvapivě podobná slámě, tu taky jedině spálit? To je právě to proč mnoho kompostů se spíše promění v páchnoucí hmotu, chybí tomu něco na provzdušnění a dostatek uhlíku do kterého se mohou ty důležité prvky jako N, voda atd vázat.

    A nakonec neustále tvrdíš, že piliny do kompostu nepatří protože to bude kyselí kompost (protože zapomínáš na poslední fázi a tou je zrání, ale budiž) a nakonec tu máš svůj kompost kde sice piliny nepřidáváš, ale taky je kyselý...

    A moje bio sny :) Nedálám si iluze, že člověk nepřijde do kontaktu s nečím karcinogenním, či hormonálně aktivním atd, ale to ještě neznamená, že na to rezignuji a budu používat věci uvolňující karcinogeny v zahradě jak doporučuješ.
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    KUTAS: No a jelikož tady ty příspěvky uz tu vážně nejsou tak to tak nak popisu jak to dělám ja:
    Roli hrál rozměr komposteru a bylo myslím důležitý mít výšku min. Dvakrat víc než šířku, štěrbiny na provetravani a větší množství žížal. Ja přidávám trochu zmiňované bakterie a horkou vodu při téměř každé nové varce... dal uz jen měříme teplotu, aby první aktivní část kompostu čili vrchní nižší třetina neměla víc než 40 stupňů, střední část by se neměla min než 30 ani víc jak 70 stupňů( kvůli malé nebo moc velké činnosti mikro fauny) a spodní část ma postupně chladnout na okolní teplotu ... nakonec zaměříme pH spodku, kde absolutní spodní hranice je na 5,5... ideál je neutrál.

    Ono hodně taky záleží na co se výsledný produkt použije třeba takovým kyselomilnym rostlinám by vyšší kyselost pomohla ( ale to se bavíme o úzkém kruhu konifer rododendronu a azalek/ na zeleninu chceme pH co nejblíž k sedmi/)

    Celá ta sranda mi netrvá déle než šest měsíců. Výsledek na obrázku. Zpracovany kompost nalozim do proderaveneho plastového sudu od piva. Zhruba do poloviny zasypu hrst zizal( k velký nevýhodě přispívá asi ten sud, ze se mi tam ty žížaly nechtějí množit velká vlhkost, takže doplnuju) nakonec proleju hustou směsi ( do menšího hrnce přidám vodu 150g melasy a půl kostky droždí, vše rozpustim při teplotě okolo 60 stupňů).
    Ve snaze založit další kolonii bakterii, které vzniknou údajně díky reakci te melasy s drozdim. Bakterie vytváří látky zvané galaktolipidy, které příznivě pusobi na chlorofyl a tudíž usnadňují fotosyntezu.
    Nechávám měsíc odlezet, potom vše opatrně vysypu otočím mokrym nahoru a opakuju melasovou zálivku po dalším měsíci je kompost s kyselosti nekde okolo 7,5 a na obrázku je patrný ze jde uz v podstatě jenom o zizali humus, známky slámy a vlákniny jsou uz zanedbatelné....
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    KUTAS: Jasan, jen ze je tu ta diskuze o kompostu je vedle. U me se dřevem nepochodite. Důvody jsem vysvětloval. Z mého pohledu je ten kompost u vas relativně v pořádku. Jinak bych se nebránil tomu využívat ten potenciál dřeva doplna čili spalovat do nejmenší vetyvky.. nemyslím to úplně doslova snad si rozumíme no a pokud něco prebyde a vyloženě je třeba to zkompostovat tak přidat správný činitel ( nejlepší jsou kobylince ve slame) plus nějakou zásadu... samoze lepší nedávat na jedno místo ale rovnoměrně přidat spolu s dalším.... jelikož proti ostatnimu nemám žádnou výhradu...
    KUTAS
    KUTAS --- ---
    KAZMON: mě se ta diskuze líbí a podle mě neškodí, tak to nějak násilně neutínejte... ono se to uzavře samo.

    Jinak já ten kompost prostě promíchávám... aneb různé vrstvy se střídají (tráva, kuchyň, hlína) a jsou tam i nějaké zbytky malých větví, skořápky od ořechů apod. větší vrstvu mi teda dělají spíš zbytky po jednoletých kytkách. Ale teda upřímně kvalitu toho kompostu netuším, na pohled je část po 1 roce "hotová" a po prosátí k dispozici, větší zbytky tam zůstanou a jdou zpátky.
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    Chtěl bych rict, ze sem rad za všechny příspěvky, názory... ale téma kompost bych tímto uzavřel ! Charakter auditka je jinde.. vkládejte fotky a delte se o nápady řešení jednotlivých konstrukčních problému, nebo zahrady jako celku! Diskuze ma fungovat pro lidi, kteří chtějí poradit nebo mají řešení ... polemiky jasných témat jsou vítány, ale neměly by se stát prioritou!!
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    Celulóza a lingin tvoří cca 80 % všeho dřeva... zbytek jsou usazeniny tam se můžou vyskytovat zajímavé prvky ...
    proč se dusík používá při ochranné atmosféře v nádržích s horlavinami první třídy když podle vas vyhori z obyčejného dřeva?? Dusík je nehorlavy prvek stejně jako draslík a hořčík ... nic víc zajímavého se ve dřevě nenajde.

    Je to typická vlastnost českého nimroda, ze si vymysli "pravidlo, které platí" v jeho případě a používá ho obecně. Když o problematice neví prakticky nic a příručce mladého kutila píšou ze je to OK!!
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    KAZMON
    KAZMON --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam