Vraťme se k slazenému čaji.
Radši bych jednou denně (no, já ne :)) požila malou sladkost - míša (10g sacharózy), můj domácí cheesecake (15g), kus mléčné čokolády (15g) i ten věneček (10-15g) než sladila 3x denně čaj /pití.

Ona ta sacharóza = řepný a třinový cukr, případně glukózo-fruktózový sirup, jsou látky, které vznikají sice ze zemědělských plodin, ale dost složitou rafinací. Spustí v těle onu známou reakci, podpoří ukládání, způsobí následnou chuť k jídlu a hlad a podporují návyk na sladké (to ta čokoláda teda taky:))).
Radši jednou denně s dalšíma živinama (tuk, složité cukry, bílkoviny), které tu reakci prodlouží, než 3x denně jen s vodou.

CORNELA: tak ideální je odnaučit tělo požadovat rychlé cukry - tedy intenzivní sladkou chuť- pomocí udržování stabilní hladiny glukózy v krvi. Tedy pravidelný, častý příjem menších dávek složitějších škrobů.

Pak se obejdeš jak bez vysokých dávek cukru, tak bez sladidel.

Ale jaksi ideál nebývá zrovna dosažitelný.

srovnávat miligramy aspartamu s pervitinem není normální

ARGANNAH: nemám, mám inzulínovou rezistenci, která se pomalu upravuje. Časem budu jíst normálně.

Ale přichází téma, co je normální. Pokud do svého života nedostanu 4 hodiny (více, méně?) přirozeného pohybu denně a to asi nedostanu, nechodím do práce pěšky přes les ani nedělám na pile nebo v JZD, ani nemáchám prádlo ve vaně a neštípu haldy dřeva, skutečně nemohu baštit jako horník nebo jako žena v domácnosti v 50. letech. A oni ti lidé skutečně jedli méně, nepili kupované limonády a za moučník považovali pudink a kompot, bábovka byla v neděli a pro 6 členou rodinu a návštěvu.