CORNELA: Jaká pravda? To by jí mělo okolí každej den říkat, že jí to nesluší, že je odporná atd? To by jí jistě pomohlo...

CORNELA: Já to pochopila tak, že hledět si svýho = neříkat tlustým lidem (opakovaně, při každé příležitost) ty jsi tlustá obluda, ani je nějak falešně nekonejšit.
Diskuze nad článkem, tj. člověkem, který veřejně vystoupil, mi přijde v pořádku.

MANXX: čaj bych si k večeři uvařit mohla, to ano. Něčím ta vejce na cibulce a rajský salát zapít musím. :)

SHEALA: jsou takové dobré duše, které si to myslí (jeden můj kamarád má taky pocit, že když si ze mne bude dělat srandu, zhubnu :)), ale imho je tu furt dost lidí, kteří prostě potřebujou být hnusí - a je jim úplně jedno, jestli si v tu chvíli berou na paškál někoho tlustýho, postiženýho, s brejlema, malýho, whatever. Někteří se zvládnout druhýmu vysmát i pro jeho pozitivní vlastnosti (inteligenci, přívětivost atd.) tak, že se druhej cejtí pod psa a nejradši by v tu ránu byl nenávistným blbem. Myslím, že to víc vypovídá o těch útočících, než o jejich oběti...

_BENNY: většina mejch kamarádek jsou hubené atraktivní holky a přeju jim jen to dobré :) Taky velká část mejch kamarádů a kamarádek umí dobře zpívat a dost z nich se dokonce angažovala a angažuje v různých sborech. Já se netrefím do jediné noty - přitom zpěv a hudbu miluju. Sere mne to? Děsně! Ale kvůli tomu přece těm ostatním nebudu přát něco zlýho :)

Ale jinak jo, o to jde, každej jsme nějakej. Nejde paušalizovat stylem "ta je tlustá, tak je nešťastná/závistivá x ta je hubená, tak je šťastná/přející". Možná je tam nějaká pravděpodobnostní závislost. Kdybychom nezahrnuli žádné další faktory, tak by nejspíš doopravdy byla... jenomže život je tak děsně pestrej a má tolik různejch směrů, že omezovat se na hodnocení lidí od pohledu jenom podle toho, zda jsou hubený nebo tlustý, mi přijde dost mimo.

JELENA: ja nerikam ze fnukas, praveze naopak. osobne te neznam, ale obecne se myslim, ze pokud je s tim clovek konfrontovany casteji nez pro nej zanedbatelne, vytvori si v sobe nejaky obranny mechanismus. v idealnim pripade se hecne a zacne s tim neco delat, v dobrem pripade se bude snazit vyniknout v jine oblasti a v horsim pripade si rozvine ty negativni vlastnosti, ktere jsem jiz zminoval. clovek neni v pohode, nevystoji lidi kteri jsou na tom lepe, vyhyba se jim, podvedome jim zavidi a vedome se snazi zracionalizovat proc oni jsou horsi apod. tebe se to treba netyka, ale ostatnich jo. mas treba nejakou vylozene atraktivni hubenou kamaradku, kterou mas rada a ktere prejes jen to dobre? ;)

CORNELA: ano, a teď jsme u toho - tobě třeba ne, jiným třeba ano. A jí teď třeba taky ne, žejo? Takže je jasný, že je teď vlastně nešťastná? Ne. Ty bys třeba byla, ona třeba neni. Možná si toho za deset let všimne a možná s tím dokonce začne něco dělat, kdo ví. To je z hlediska jejích aktuálních pocitů docela irelevantní, žejo. Jo, za deset let může cejtit něco jiného, ale to neznamená, že zrovna teď nemůže být doopravdy šťastná.

(to bych asi měla bejt hodně nešťastná... nejsem hubená, nehraju na piáno ani na trubku ani na kytaru ani na... nemluvím švédsky, neumím bruslit, nevystudovala jsem fyziku... no dobře, to mne sere :D ...jo, kdybych nebyla líná...) - NIKDO nemůže mít všechno. Důležitý je dosáhnout toho, co člověk považuje za priority. Pokud plní svoje cíle, váží si sám sebe... dokonce bez ohledu na to, kolik váží. Surprise, surprise.

JELENA: a co kdyz budes kazdej den cestou do prace poslouchat lidi o tom jak se bavi o hre na piano, v praci ti tu a tam nekdo zahraje na piano a kdyz prijdes vecer domu a sednes k bedne, bude tam zase piano? ;)

CORNELA: a co těch deset let mezitím, než si všimneš, že bys možná chtěla umět hrát? Taky deprese? Dokud něco nechceš, nechybí ti, že to nemáš...

CORNELA: pokud se nesnažíš nic dělat, neselháváš, nejsi slaboch, kterej něco nevydržel. To jsi až v okamžiku, kdy se rozhodneš hubnout, ale nevydržíš u toho.

CORNELA: jenze se stavem, se kterym nejde nic delat se clovek bud casem smiri, nebo si hodi masli... se stavem, se kterym muze clovek neco delat, ale nezvladne to (="je slaboch") je to horsi - cloveka to sere o to vic.

presne tak.

JELENA: ona je ze své váhy ve stresu prakticky celej život, furt zkouší nějaké diety, halí se do vytahanejch tmavejch hadrů...

a nezkousela krome kamuflaze a potemkina ja nevim... treba... pravidelne cvicit?

MAR_TINA: no to asi jo... to vidím u mámy, půsty za úplňku, atkinsova dieta, tukožroutská polívka... :D

btw. k tomu, že si za to člověk může sám atd. Mám hodně vlastností, některý dobrý, některý špatný. Můžu si sama za to, že dělám doktorát, že můžu překládat knížky, že umím programovat, že dobře vycházím s lidma, že... no a taky za to, že jsem tlustá. Přece se nebudu nenávidět jenom za tohle, jako kdybych nedokázala nic jinýho... samozřejmě, když přijde období, že poseru, nač šáhnu, a taková období prostě občas bejvaj, tak bych se nejradši praštila bejsbolkou po hlavě, ale zrovna kvůli postavě? Někdy mne sere, že jsem brána jako chlap/mužskej kamarád zrovna lidma, o který bych stála i třeba jako o partnery. Ale tohle na druhou stranu není dáno jenom kily navíc, a nedovedu si představit, že bych se měla změnit tak komplexně, aby tenhle problém zmizel. Jenom kila dolů by rozhodně nestačila - no, to si asi ostatně brzy ověřím.