POZITRON: Zkoušela jsem léky proti úzkosti v době, kdy se mi sesypalo víc věcí najednou. Teď jsem vlastně "v pohodě", až na tu nemoc v rodině (jde o rakovinu).
Práce v pohodě, vztah v pohodě, kamarády mám, finančně nějak nestrádáme.. prostě se jen nervuju kvůli věcem, které nemůžu ovlivnit, ale tak jako "nenápadně", v běžném životě si to neuvědomuju.
Můj ventil je bohužel pláč, takže jednou za čas to přijde a trvá mi, než se srovnám. Ale je mi to trapné a nechci děsit okolí, tak si to málokdy povolím.

MAR_TINA: na mne celkem zabira jedna vec, dojdu domu, behem minuty jsem svlecena z pracovniho obleceni, udelam si rychlou veceri - jakoze staci fakt jen chleba s necim, placnu s sebou na gauc, postel a hluboce vydechnu, zni to jako blbost, ale mne to hodne pomaha - nejak se tim uzavre ten pracovni den a postupne mi to pomohlo zacit relaxovat, klidne na hodku, pul...jinak by mi jeblo.

POZITRON: nezvýším pro dnešek svoji hladinu stresu tím, že to zrovna s tebou nebudu rozebírat

ILLUZE: ja jsem treba pred necelym rokem dala vypoved ve stresujici praci a sla radsi pracovat za ze zacatku o dost min penez do klidu a rozhodne toho nelituju! odhodlavala jsem se k tomu dlouho, ale teprve kdyz uz jsem pak prestala menstruovat, tak jsem pochopila, ze musim a zpetne lituju, ze jsem to neudelala driv. prezirala jsem se a kynula taky, nicmene ta dlouhodoba absence menstruace, kdy jsem menstruovala prakticky jen po injekcich, mi prisla horsi. no a prave znam hodne lidi, kteri jsou v praci od nevidim do nevidim, permanentne ve stresu, nekde uvnitr premysli, ze si najdou neco klidnejsiho a ja to nechapu, vzdyt stres je rizikovej faktor pro snad vsechny civilizacni choroby, ne? myslim to dobre, aby nedoslo k omylu.

POZITRON: Zeptám se jinak - můžeš nám ty poradit, jak žít a fungovat v dnešní době, mít práci a ve stresu nebýt?

MAR_TINA: zeptam se asi blbe, ale je fakt nutny zit zpusobem, kdy ses permanentne ve stresu?

MAR_TINA: Potvrzuju. Na kazde dovolene zhubnu, ac mam u nosu prehrsel vseho jidla a piti.

Poslední rok mě hodně naučil. Pohyb a dostatečně jíst je naprostý základ, ale funguje to úplně jinak, než takové ty diety na co nejrychlejší hubnutí. Trvá to mnoohem déle, ale zato se to hned tak nevrátí. Na váze to tolik není vidět (zato na tvaru těla a poměru pas-boky), lidi něříkají "ty jsi zhubla", ale "tobě to sluší", pod kůží se dějou zázraky. Jsou to fakt dva úplně odlišné mody.

Já si čím dál víc myslím, že pohyb má úplně nezanedbatelný vliv. Tělo si o tu navíc spotřebovanou energii prostě nějakým způsobem řekne a dostane ji. Klíčová je strava.

MART1NKA: Bohužel, mám cca 15 kg navíc a ani 10k kroků denně s tím nehlo. Zpevnily se mi nohy, cítila jsem se líp.. ale nestačí to. Natož skoro o polovinu méně.