ACKO: promiň, ale to je naprostá blbost.

TAPINA: Tak to si zrovna dokazu predstavit docela dobre, kvalitni maslo, kvalitni smetana, kvalitni maso ze spokojenejch prasatek, kvalitni leč tučný sýry,.... Trochu zanedbas zeleninu, z ovoce ti chutnaj jenom banany a hroznovy vino, trochu vic nez jenom obcas tam posles nejakou tu kvalitni zmrzku nebo cokosku a ses tam taky. Ale i tak si myslim, ze těhle obezit bude min nez tech z premiry rohliku, knedliku, levnejch uzenin a jakozecokolad, protoze zelenina je draha, dobry maso taky, o rybach nemluve a s lusteninama maji lidi pokazeny vztahy jeste ze skolni jidelny.

HOUBA: nejsem obezitolog, dietolog ani epidemiolog. Takže ne, nemám v hlavě zázračné systémové řešení. Předpokládám, že by to muselo být na všech úrovních, v podstatě by bylo potřeba překopat celou společnost. Například není možné v době, kdy naprostá většina zaměstnání je sedavá a bez fyzické námahy, dávat lidem za vinu, že se málo hýbou. To znamená, že by bylo potřeba překopat pracovní podmínky tak, aby se lidi hýbat mohli, což by například znamenalo výrazné zkrácení pracovní doby. V zemích, jako je Česko, by bylo potřeba výrazně zlepšit podmínky cyklistům a chodcům, v podstatě aby byly všude kola jako v Holandsku nebo v Dánsku. V zemích, kde se do prakticky všech potravin rutinně přidává HFCS, ho úplně zakázat. Možná úplně zakázat nebo výrazně omezit prodej sladkých potravin bez výživové hodnoty. To je jenom ta praktická stránka. Psychologická stránka - úplně překopat lidem myšlení, aby se obezita přestala považovat pouze za společenské stigma a naopak aby začala být brána jako něco, kvůli čemu obézní lidé potřebujou ohleduplnost a pomoc, třeba jako cukrovka nebo srdeční slabost (oboje též civilizační choroby). Bojovat proti předsudkům, k léčbě obezity automaticky též psychoterapie. Odstraňovat společenské předsudky, jako například ty tvoje (a lidí, kteří uvažujou podobně jako ty a za každou snahou zbavit tlouštíky statusu lidí druhé kategorie vidí "propagaci obezity").

Celkově jak to po sobě čtu, je podle mě v současné době hloubková proměna společnosti v tomhle rozsahu nemožná, a to jsem určitě jenom nakousla malý drobínek toho, co by se mělo dělat. Takže možná bude lepší počkat, až někdo na obezitu vymyslí lék. :/

MART1NKA: Celkovo vidím také tie kecy typu “ten už bol beztak na odpis”, pritom ten človek mohol mať pred sebou ešte 25-30 rokov života. To je to, kde je veľký problém.

ACKO: Nie, je fašizmus trdiť, že keď umrie na Covid človek, ktorý mal zároveň diabetes, obezitu, vek nad 70 či rakovinu, tak sa to “nepočíta”. Myslím, že je to z toho textu jasné.

HOUBA: Vládám se samozřejmě vyplatí mít zdravé obyvatelstvo. Zdravý člověk v průměru déle pracuje a nečerpá tolik ze systému, tzn. odvede víc daní a čím víc během svého života vydělá, tím víc taky obvykle utratí. Jenom to možná neutratí za léky, ale něco jiného. Představa, že obézní lidé utrácí víc za jídlo je falešná, obézní bývají lidé často právě kvůli konzumaci levných nekvalitních potravin, ať už z nevědomosti, pohodlnosti nebo nutnosti.

MADIETTA: Vyjadrenie k tej téme (smrti pána Kmeťa) od slovenského novinára:

Moderátor a publicista Jozef Kmeťo zomrel niekoľko hodín po tom, ako vo videu popísal svoj ťažký priebeh COVID a varoval pred zľahčovaním ochorenia. Ale Jozef Kmeťo bol obézny, takže sa jeho príbeh až tak neráta. Na Orave zomrel 48-ročný lekár Rastislav Melek v dôsledku ochorenia COVID po tom, čo bol niekoľko týždňov pripojený na pľúcnu ventiláciu. Ale v diskusiách na sociálnych sieťach sa hneď ozvali hlasy, že Rastislav Melek mal údajne cukrovku, načo sa teda nad jeho smrťou pozostavovať. A keď na COVID zomrie niekto starší ako 70 rokov, tak to už vôbec netreba riešiť, to je jednoducho prirodzený kolobeh prírody.

Na tejto pandémií ma najviac desí, ako nenápadne a postupne sa vkrádajú dehumanizujúce myšlienky do spoločenskej diskusie a všeobecne akceptovaného slovníka. Keď zomrie človek nevnímame stratu jedinečného života, ale riešime či zomrel na COVID alebo s COVIDom.

Áno, pridružené ochorenia, obezita a nedostatočná imunita zvyšujú riziko úmrtia na COVID. Táto informácia nie je tajná, médiá ju opakujú už mesiace, konštantne a dostatočne. Aj lekári, ktorí sa starajú o COVID pacientov v ťažkom stave opakovane hovoria, že mnohí (nie všetci) z nich majú pridružené ochorenia. Ale zároveň dodávajú, že mnohí z nich by mohli aj s týmito pridruženými ochoreniami žiť ešte dlhé roky hodnotné životy. Neviem, či si vôbec niektorí ľudia uvedomujú, koľkí z nás trpia cukrovkou, koľkí sa liečia na onkologické ochorenie, koľkí trpia obezitou. Títo ľudia zrazu začínajú dostávať akúsi nálepku, ktorá znižuje hodnotu ich života a ich prípadnú smrť robí menej relevantnou.

Takéto triedenie ľudí je však základom fašizmu. A hrozba fašizmu nespočíva v uniformách a hákových krížoch, ale v dehumanizujúcom myslení, ktoré sa často vkráda do spoločnosti nebadane a potichu. Koľko týždňov a mesiacov nepohodlia, ekonomickej neistoty a obáv ešte znesieme bez toho, aby sme začali nahlas hovoriť, že slabších a menej životaschopných musíme obetovať?

Informovať o rizikových faktoroch pri ochorení COVID je v poriadku. Rovnako ako apelovať na prevenciu a zdravý spôsob života. Ale keď zomrie človek, je vrcholne neetické relativizovať jeho hodnotu alebo životný odkaz tým, akými rizikovými faktormi trpel. Pred niekoľkými dňami denník New York Times informoval, že iba v USA ochorenie COVID doteraz zapríčinilo stratu 2,5 milióna potenciálnych rokov ľudských životov. Polovica z toho bola ukradnutá ľuďom pod 65 rokov ( https://nyti.ms/3kyz0ps ). To množstvo ľudských príbehov, ktoré sa za tým ukrýva si myseľ jedného človeka nedokáže predstaviť.

Preto namiesto relativizovania, ktoré nás oberá o našu ľudskosť, odporúčam vrátiť sa k základným humanistickým hodnotám, na ktorých stojí naša kultúra a civilizácia. Napríklad tak, že si pripomenieme známe slová anglického básnika Johna Donna: “Žiadny človek nie je ostrovom samým pre seba … smrťou každého človeka je ma menej, pretože som súčasťou ľudstva. A preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu. Zvonia Tebe”.

ARGANNAH: tak dej vědět. :) Nejsem v tomhle směru iniciátor ani vůdce, nemám kontakty ani drajv, ale ráda se připojím a dostuduju si, co bude potřeba.

Já v tuhle chvíli teda můžu akorát vést silácké řeči, protože jsem v mimořádně náročné osobní situaci, která mi nedovoluje nic než snažit se přežít (a taky náležitě vesele nabírám, jako vždycky, když je mi v životě těžko :/). Ale třeba pak, až se to vyřeší. Jde na mě krize středního věku, toužím po nových cílech a nových zítřcích a inteligentní tlustý aktivismus je v téhle společnosti fakt strašlivě potřeba.

TAPINA: ale to přece nejsme v rozporu. Ano, těžká obezita ohrožuje na zdraví a je to objektivně špatné. Jenomže pak následuje už jen, zjednodušeně řečeno, "tady vidíte, že nemáte žrát a máte cvičit."

Možná až si to sedne, až se najde vakcína na covid a nebudou se řešit lockdowny, že se nad tím někdo zamyslí a začne obezitu řešit tak, jak by se řešit měla - jako epidemii, na kterou je třeba uplatňovat vědecká epidemiologická opatření. Ale upřímně, já tomu nevěřím.

Taky mě trošku překvapilo, že se to tu bere vlastně úplně naopak, než to vnímám třeba já. Podle mě pandemie ukázala v celé realitě, jak moc jsou obézní (a mám na mysli výrazně obézní, ne sebe nebo Madiettu s troškou nadváhy) ohrožení na životě. Doteď se to vnímalo jako Hm, no jó, to každý ví, že to vede ke komplikacím zkracujícím život, tak s těma kecama o zdraví jděte už někam. Bum ho, teď je tu situace, kdy obézní člověk neumře v padesáti na infarkt, ale může umřít zítra, klidně ve dvaceti. Ale oni byli takhle ohrožení celou dobu, jenom se to nějak moc nemělo říkat nahlas, protože co kdyby se to někoho dotklo? Tak holt infekce se politicky korektně nechová.
Jedná věc je, že nadávat někomu za to, jak vypadá, je blbě. Ale poukázat na to, že být příliš tlustý je objektivně špatně a není to věc názoru, není to věc estetických preferencí a práva na sebevyjádření čímkoli, je to prostě špatně, protože to poškozuje zdraví, to je a vždycky bylo na místě.