MAR_TINA: No jasne! Mati me vzdycky do skolky vodila prvni, odchazela jsem zasadne posledni. Ucitelky nad ni drzely rec minimalne dvakrat tydne na tema:
“Nemuzete to dite trochu lip oblikat? Je to holcicka.”
(To je prece pro dite skoda. Co ma, to ji staci.)
“Proc ma tak kratke vlasy?”
(To melo jeste jeden duvod, ale prej kdo by se stim cesal?)
“Mohla byste si ji vyzvedavat driv?”
(Jezismarja, ja chci mit chvili klid!)
“Proc nema aspon nausnice? Holcicka...”
(Na to nemela odpoved, jen koukala do zeme.)
Moje matka navic, stejne jako ja, sikanovana svoji matkou (“Frau Hitler”), mela ve zvyku pekne sklopit hlavu a vypnout odposlech. Proste te ignorovala.
Vychovatelky to zjistily a rozhodly se zmenit plan.
“Omylem” me strcily ke klukum do satny na plavani - oprava, bylo to jeste ve skolce, ne v sesti letech.
Me to bylo jedno, ja uz v tomhle veku byla zvykla na kde co. Ale vedela jsem, ze to asi neni spravny postup.
Kdyz se me doma ptali, vypravela jsem, jak Lukasek ma delsiho pindika nez Petr, ten ma takovyho buclatyho. A Martinek ma ruzovy trenyrky! Ja si nezaslouzila ani ruzovy puncochace a on ma spodary! Prislo mi to nefer.
Frau Hitler, ktera se navenek tvarila, ze sex az po svatbe a pusa je tvrde porno, stridave lapala po dechu a vyla, zatimco otec se smal az se mu po tvarich koulely slzy.
(Uz me nekdo nabadal, ze to mam sepsat, ja tvrdim, ze na opravdove horory lidi nemaj zaludek.)