MADIETTA: Tohle umí způsobit katolická výchova.

ARGANNAH: Od puberty jsem vždycky byla buď tlustá, nebo přinejmenším oplácaná. Velká prsa, velký zadek. Nikdy jsem se necítila jinak než jako žena, se vším všudy. ALE. Nikdy jsem se taky necítila jako sexuální bytost. Nejsem schopná svou sexualitu nijak projevovat, nedokážu flirtovat, dělat jemné narážky, vlastně se nedokážu na muže ani jen tak usmát. Nedokážu iniciovat sex, nedokážu svěřovat své fantazie. Nikdy jsem to nedokázala. Vždycky jsem měla pocit, že jako tlustá a neatraktivní žena nemám nárok se ani náznakem projevit jako sexuální bytost, protože by se mi každý vysmál. Jsem prostě taková ta tlustá kámoška. Moje sexualita je tajná, schovaná hluboko pod povrchem, aby ani náznakem nevykoukla. Muže vůbec nepřitahuju, jako bych jako žena byla neviditelná.

Nejhorší je, že jsem si to pravděpodobně způsobila všechno sama, ale tím už to nezměním.

GALE: Tak na RSDr samozrejme pysnej bejt musel, protoze druha varianta byl skladnik ve sroubarne nebo kombajnista :-D

ARGANNAH: s gendrem jsem nemela problem nikdy, pochybnost o tom, ze jsem zena nebyla a neni.

ALE. Jako mala az do cca 16 jsem se "chovala" spis jako kluk (diky rodice, mama me programove strihala nakratko, resp. hrnec na hlave, tata se mnou delal chlapsky veci - coz me bavi dodnes). Konstituci jsem byla vzdycky nejvetsi holka v tride (ne nejtlustsi, to tam byla jedna spoluzacka vic...). Mytickych maximalne 55 kilo, 90/60/90 ale frcelo ve velkym a doted si pamatuju, jak jsem se citila spatne, ze ja jsem tuhle vahu nikdy nemela. Jelikoz jsem si s holkama moc nerozumela - plky o nicem nevedu ani dneska, a k mode tem holcicim vecem jsem mela odpor, protoze jsem se v tom necitila vubec dobre, bavila jsem se s klukama. Jako soutezivemu typu mi delalo dobre mit nad nimi navrch... Coz bych jako krehka etericka vila nemohla ze. A ano, vnimam to tak, ze me do tehle pozice vysunulo nekolik spolecenskych faktoru - rodice, okoli a pak i sebevnimani.

Az na stredni jsem mela potrebu se projevovat i navenek oblecenim vic jak holka a taky jsem mela konecne ty "dlouhe" vlasy (mikado a pak az po ramena). Dnes jsem zenska, co ma netradicni zaliby :), ale teda s traumatkem z tlaku okoli v prubehu vyrustani a dospivani, vcetne fat shamingu.

ARGANNAH: ja byvala vzdy nejtlustci dite ve skole nebo druhy, treri (objektivne sem byla normalni dite, akorat ne kostnate ale proste trosku oplaclejsi ) a mela sem hodne klucici zajmy - auticka, pocitace, stredni nakonec mam techniku a uz ve 13,14 sem opravovala znamym pc, nicila windowsy... kamarafila s klukama a divala se na startrek. vzdycky sem byla skaredy kacatko kterymu se ostatni posmivali za vzhled, za zadek. jako dite sem litovala ze nejsu kluk. pak v "puberte" mi doslo ze je to fuk. ohledne pohlavi sem nikdy nemela nejistotu, spis mi prislo ze nejsu spravna holcicka a to me stvalo. ale dneska muzou holky co kluci v podstate neomezene z hlediska prace, zajmu... takze nevim, jestli prvotni nebylo spis technicke vyuziti mozku k cemuz az druhy pridruzeny byl prave nezajem o oblikani, malovani, holeni, hubnuti do kolonky. moje spoluzacky co cetly bravicko oblikali se a malovali podle me byly tupy kravy, ja rozbijela pocitace, cetla technicky casopisy a bylo mi fuk jak vypadam. objektivne jsem nikdy v zivote nemela nadvahu (dobre, par mesicu na ad mi naskocilo a pak zmizelo 10kg) ale zaroven jsem vzdy byla proste nejtlustci a nejzanedbanejsi holka v celym okoli, pokud model na pomerovani mela byt pohubla spoluzacka ctouci bravo nacesana v sukynce a silonkach... prislo mi, ze kdyz nechci byt prototyp "tupe slepice co se stara jen o vzhled a kluky" tak nemuzu byt spravna holka. dneska vim, ze to je fuk a ze holka starajici se o svuj vzhled, postavu a s rtenkou v kostymku vubec nemusi byt krava, ale zajimava osoba s jinyma preferncema nez ja. mam ale zname, ktere si toto mysli doted o ostatnich zenach obecne. no asi to nakonec nedava moc smysl...

MART1NKA: to nie je o prislusnosti k socialnej skupine, ale neschopnosti reflektovat vlastnu absenciu skusenosti. Aby sme sa vratili k teme klubu: podobne ako tu ked sa obcas stihli ludia cuduju, ze obezny su sikanovany a este povie ze jemu skor pripada, ze dneska su sikanovany ti chudi, lebo vsade sa propaguje tloustka (rozumej nejaky eshop zase ukazal oblecenie na modelke vel 40). Ked potom schyta minuska od ludi, ktorych sa to narozdiel od neho aj realne tyka, tak asi sotva moze byt prekvapeny. A to vaha je este vec, ktora sa da do urcitej miery ovplyvnit.

Spat k teme gender konformity a BMI. Ci to nejde aj trochu naopak ze najskor je to vyssie BMI, niektore zeny posobia mohutnejsie a akoby menej zensky/jemne/zranitelne, viac od rany a preto sa okolie k takejto zene zacne spravat ako k babochlapovi a ona si na tu nonkonforming rolu zvykne a prijme ju za svoju? Zvlast ak zisti, ze z toho pre nu moze plynut nejaka ta vyhoda?

MARINNE: Mňa trochu štve, keď sa niečí názor (byť s ním sama nesúhlasím) berie inherentne ako omyl, skreslenie, mimo, pretože dotyčný je z nejakej sociálnej skupiny. Nie je to to, proti čomu sa liberáli snažia roky bojovať?

Je to ako keď mi raz kolegyňa, keď som nevedela otvoriť kufor jej auta povedala, že to mám za to, že za mňa celý život robia všetko chlapi. Bez toho, aby o mne čokoľvek vedela. Alebo tvrdenie, že sú obézny = hlúpy a lenivý.

MAR_TINA:
On popisal spor v redakcii guardianu kde tieto dva odchody so sebou priamo suviseli, len teda opomenul druhu stranu lebo sa mu to hodilo do strasenia o radikalnej lavici. V podstate obhajuje slobodu nazoru len akosi zabuda na to, ze ten nazor moze byt transfobny. A ze teda sloboda jedneho konci tam kde zacina sloboda druheho. Imho stara “dobra” marginalizacia.

Ja si Simecku velmi vazim, citam ho rada, kupila som si jeho knihu a pride mi dobra, rovnako ako vacsina jeho komentarov. Tuto je ale imho mimo. Aj clovek s vysokym moralnym kreditom a disidentskou historiou moze podliehat skresleniam a omylom a moze byt v niektorych postojoch mimo. O gejoch sa uz dnes nepise rovnako ako 20 rokmi, snad sa podobneho vyvoja dockaju aj trans komunity.

Tymto by som toto ot uzavrela.

MARINNE: "Simeckove vzdychy nad radikalnou lavicou lebo z Guardianu odisla Suzanne Moore po nejakych transfobnych komentaroch, pricom nad odchodom transzeny z tej istej reakcie neplace. "
To zní děsivě. Znamená to, že než polituji něčeho např. odchodu ženy z redakce, měla bych se nejdřív podívat, jestli se totéž nepřihodilo nějaké trans osobě (či jiné minoritě) a politovat obě.

MARINNE: Zrovna disidentský, cenami ovenčený Šimečka je presný príklad toho, ktorého by v Amerike za podobný vzdych vyhodili, dostal by nálepku transphobic a nikde v osvietenej tlači by si neškrtol, tak by išiel na retirement. Pre mňa je tá nálepka cis white male v tomto prípade extrémne urážlivá na človeka, ktorý dokázal v živote to, čo tento človek. Aj kvôli tomu, že ja som nejaké pohlavné rozdiely medzi ľudmi vnímať prestala a vidím tam tie roky skúseností. No nič, ťažko sa to vysvetľuje :)

MAR_TINA: Nebude to tím, že mají potřebu ukazovat svou životní cestu? Vnímám to jako obdobu "Nejsem Novák, jsem inženýr Novák". Aneb pro to, kde teď jsem, jsem podstoupil příkoří 1, příkoří 2 až příkoří 50 a tady mě teď máte, divte se a obdivujte. Bohužel takový jsou mezi inženýry i trans-čímkoliv.

MARINNE: Ja, človek čo študoval Cultural Studies, mám tak nejak dosť skúmania marginalizovaných skupín (možno to je trauma z vysokej). V ideálnom svete by sa jednalo o vzájomný rešpekt. Chápem, že je treba bojovať o ľudské práva v podobe možnosti mať zľavu na daniach v prípade manželstva či adoptovať deti, za to by som sa bila všetkými končatinami, ktoré mám. Ale je mi ľúto ľudí z generácie pred nami, ktorí sa raz nesprávne vyjadria, netrafia zámeno, ktoré sa používa, keď sa niekto neidentifikuje, niekam napíšu “female struggle” (pretože celý život bojovali za to, aby boli ženy rovnoprávne) a ich celoživotná práca sa zdrcne nálepkou transphobic. V poslednej dobe sa gender/race diskusia zmenila v doktrínu a keď s ňou nestíhaš držať krok a zároveň nepatríš na správnu stranu, tak si cancelled.

LUCIASHECK: samotnou mě překvapuje, že některé trans ženy roky po přeměně se stále označují za trans ženy a ne za ženy. Mají samozřejmě právo na obě a všechny další možnosti, ale (mylně) jsem předpokládala, že spíš převáží touha se stát ženou a zapadnout.