Hej, to vypadá fakt dobře. :) Díky za odkaz!

Tyjo, kdyz to tak ctu..

S otcem jsem si zacala rozumet tesne pred smrti.
Pro mamu a rodinu jsem ta divna. Obrati se jen kdyz neco potrebuji.
Takze si jaksi ziju jako samorost a samotarka, ac lidi mysli ze kdyz zdravim toho a toho tak mam hodne pratel.
Leda prd, mam nejlepsi kamosku 20let a to je moje asi vsecko.

NIGHTFURY: Asi. Nevím. Každopádně ten přístup k dětem se naštěstí plošně mění.

Nasi si stojí za tím, že to dělali dobře a že to tak má být. A vnoučata mají rádi, ale holt namlatit se má už pulrocnimu miminu, když neposlouchá, ať z něj není spratek. To se nedá nic dělat.

BERUSKA_CA: moje babicka byla v mnoha ohledech podobna a tohle je uz dost extremni pripad. myslim spis obecne, ze vetsinou to ty matky "delaji pro to dite" i kdyz casto uplne blbe a decku hlavne skodi... tohle je uz level uplne jinej a tam se asi tezko da mluvit o tom ze je to pro dite... i tihle lide JA JA JA existuji... moje teta je dokonaly priklad. vubec mi nevadi ze sem ji od pohrbu mamy nevidela.

KRISKA: Hodne jsem nad tim “myslela to dobre” premyslela.
Babka to myslela dobre, kdyz matku porad napominala: “Nechovej ji, nesahej na ni, rozmazlis ji a bude z ni nezvladatelnej spratek” nasledovano: “Ja jsem ti to rikala!” V dobach detstvi nasi babky deti hodne umiraly, bylo to normalni. Nekteri lide pry detem do peti let nedavali jmena, kdyby nahodou...
Jenze ona to zase az tak dobre nemyslela. Byla posledni z dvanacti deti, jedina holcicka. Trdy, skoro jedina. Pred ni se jedna narodila, ta jedenacta, a v roce zemrela. Kdyz se narodila dvanacta, jeji bratr plakal u kocarku a nutil vsechny prisahat, ze tahle neumre. Velmi se na ni upnul. Staral se o ni, vsechno smela, vsechno ji zaridil, cokoliv bylo potreba, za ni udelal. A tak si zvykla, ze ona ma na vsechno poskoky. Kdyz se ji narodila dcera, moje matka, automaticky mela funkci. Jeji jedine poslani na tomto svete bylo zajistovat, aby bylo dvanacte dite stastne. Matka ma takovou podrizenou povahu, cely zivot se snazila zavdecit, ale jak to u magoru chodi, at delas co delas, jen stupnuji naroky. Vydiraji, vycitaji, poplakavaji. Udelaji naprosto vsechno, aby bylo po jejich.
Jenze pak jsem se narodila ja. Matka mela za ukol porodit dceru, dalsiho otroka. Pry chlapec by poslouchal pozdejsi manzelku a to se nehodi.
Ukol tedy splnila, ale nejak blbe. Dite pozorovalo a premyslelo. Potlacit ho se proste nedarilo. Logicky tedy babka zahajila boj, ktery zahrnoval praktiky necestne a nesportovni. Mela to tezke, ale aspon svoji dceru donutila, aby se k diteti chovala odtazite. Aby na nej nemela ani cas, ani naladu.
Zvenku to mohlo vypadat, ze matku chrani, kdyby nahodou dite neprezilo, ale ve skutecnosti tam byly uplne jine motivy.
Kdyby jen nevedela jak projevit lasku k diteti, ale ona nechtela. U ni rozhodne platilo, ze sledovala vylucne jen sve zajmy.

VALENTINA: ja vim. ale nekdo kdo ti manupuje celym zivotem aby byl podle jeho na takovy urovni ze ani tu manipulaci nepoznas, to nechces

MOODYCAT: jina liga ne, spis sport. neco jako cvrnkani kulicek vs. sportovni gymnastika. :)

MOODYCAT: spis jak ceho, medicina je jina liga. :)

KRISKA: to je hrozné, že to říkáš...
ale druhé kolo nastává, když máte děti...pro mě nejhorší byla věta: proč sis ty děti pořizovala, když se o ně nestaráš? rozuměj: když to neděláš tak, jak já bych si představovala...

POZITRON: to je fakt radost... ja si rikam, ze moje nejvetsi vyhra byla ze moje mama zemrela.a.uz to nemusim poslouchat

MOODYCAT: to je nefalsovana hruza. :(
studium je aspon zabava.

POZITRON: Ja zase kvuli tomu, abych byla konecne hezka, propadla ve 23 letech do druhy anorexie, rikala jsem si, ze kdyz budu delat modeling, tak konecne proti tomu nebude moct nikdo rict “ty jsi hnusna”, protoze modelky hnusny nejsou.